Uznávaný britský, především divadelní režisér Trevor Nunn, jemuž za námět většinou slouží Shakespearovy hry, se rozhodl změnit téma i formát a natočit film o životě neznámé, ale velmi důležité postavy nedávných britských a možná i světových dějin. Jak se snímek povedl?
Joan Stanley žije poklidným životem britské důchodkyně. Má svůj domek, zahrádku a milovaného syna. Klid naruší jednoho dne výrazné zaklepání na dveře. Joan je zatčena MI5 za zradu. Ukazuje se, že tahle na první pohled běžná postarší dáma je ve skutečnosti jedním z nejvlivnějších žijících špionů minulého století. Během svých studií na Cambridge, kde se soustředila na přírodní vědy, zejména fyziku, poznala Joan několik spolužáků, kteří hrdě hlásali komunistické ideály a jejich náklonnost k Rusku, resp. SSSR. Začala se s nimi stýkat čím dál více, přestože do jejich spolku nikdy oficiálně nevstoupila. Díky nim ale vidí, jak svět balancuje na ostří nože, znepřátelené strany vedou velmi nebezpečný závod o moc a vojenskou převahu a je nutné nějak nastolit rovnováhu.
Film vznikl na základě stejnojmenné knihy (Red Joan, autorky Jennie Rooney), která se inspirovala životem Melity Norwood, nejdéle aktivní a podle některých zdrojů nejdůležitější ženské britské špionky KGB.
Nelze pochybovat o tom, že tvůrci si pro film vybrali velice silné a aktuální téma. Melita Norwood skutečně roky žila na předměstí Londýna, až do jejího odhalení v roce 1999. V tomto momentě vlastně začíná divák sledovat příběh Joan Stanley – ve chvíli zatčení. Počáteční momenty fungují velmi dobře, vše probíhá naprosto lidsky, klidně a civilně. Zvědavá sousedka procházející okolo domu hlavní hrdinky při jejím zatýkání jen dokrášluje atmosféru poklidného předměstí a divák je příjemně uveden do situace.
Problémem je, že toto pomalé a nijak výrazné tempo a styl narativy si drží celý snímek. Vlastně se mu nedá nic velkého vytknout, nic nebylo vyloženě špatně, ale bohužel ani význačně dobře. Celý snímek před zraky obecenstva plyne, přičemž se drží striktně jen na plátně a diváka se nijak nedotkne, nevtáhne jej do děje. Chybí zde jakékoliv výraznější a zapamatovatelné momenty, které by narušily monotónnost celého děje. Tento styl vyprávění se možná hodí na prkna, která znamenají svět, a potřebuje větší časové možnosti, u filmu s ohraničenou a v tomto případě, pravděpodobně zásahem distributora, nijak extra dlouhou stopáží, to ale nefunguje. Vzhledem k oblíbenosti životopisných filmů a silnému a dobrému příběhu pak hlavním dojmem, který přetrvává, je pocit promarněného potenciálu.
Co film drží nad vodou a diváka (snad) před obrazovkou jsou herecké výkony. Největší jméno se snímkem a jeho obsazením spojované je bez nejmenších pochyb ikona britského herectví Judi Dench, která nikdy není krokem vedle. Ač se v tomto snímku na plátně tolik neohřeje (představuje Joan v době jejího zatčení, zatímco film se soustředí hlavně na hrdinku v mladším věku), v tom čase, který dostala, je ji radost sledovat. A v perfektním světle se předvede i zbytek hereckého ansámblu. Sophie Cookson je jako mladá Joan naprosto skvělá, stejně tak i ostatní kolegové. Škoda, že jejich výkony nemají šanci v tomto „nemastném, neslaném“ vyprávění více vyniknout.
Verdikt
Film s takovým tématem, potažmo to téma samotné, má potenciál vzbuzovat bouřlivé a sáhodlouhé debaty. O jednáních (nejen) hlavní hrdinky, jejích motivech, tehdejší době a “jak by to dopadlo, kdyby…”. Většina ze zmíněného potenciálu ale zůstane žalostně nevyužita, film je místo toho, jak se říká “nemastný, neslaný” a nedivila bych se, kdyby si jej divák měsíc po zhlédnutí sotva vybavoval. Místo toho, aby bylo obecenstvo vtaženo do děje a napjatě očekávalo další scény z téměř skutečného, navíc historicky tak blízkého, příběhu, sedí nezúčastněně na svých místech a pozoruje jakési monotónní vyprávění. Ani herecký koncert nepřeváží tolik promrhaného potenciálu.
Snímek nebude uveden v kinech, má namířeno rovnou na on-line streamovací služby.
Příběh špionky / Red Joan
UK, 2018, 101 min
Drama / Životopisný
Režie: Trevor Nunn
Scénář: Lindsay Shapero
Hrají: Judi Dench, Sophie Cookson, Stephen Campbell Moore, Tereza Srbová, Tom Hughes a další