Blížilo se sobotní poledne. Na Devíti skalách bylo extrémně rušno. V jeden moment asi pětadvacet lidí šplhalo na vyhlídku nebo lezlo dolů, zatímco dalších zhruba třicet lidí odpočívalo a svačilo v sedle.
„Je to masová záležitost,“ uznává strážce Chráněnné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy Lubomír Dajč. „Takové situace nejsou ojedinělé. Hodně lidí bývá i na hřebenovce od Lisovské po Malinskou skálu a na Drátníku, ale nejvyšší vrchol táhne nejvíc, i když všem říkám, že odtud není moc dobře vidět,“ dodává.
Pracovníci CHKO se dokonce mohou opřít o monitoring návštěvnosti. „Na Devíti skalách je umístěné počitadlo, první data máme z druhého pololetí loňského roku,“ líčí Dajč.
Loni od července do silvestra navštívilo Devět skal celkem 45 387 lidí. Co by za to daly některé hrady a zámky nebo jiné turistické atrakce. Denní průměr činil 246 návštěvníků a rekordním dnem bylo 29. září. Tehdy o prodlouženém víkendu lezlo na „Devítky“ 1 201 lidí.
Letošní statistiky však zatím k dispozici nejsou.
U skal se potkávají pěší, cyklisté, houbaři i rodiny s kočárky
„Jsme z Nového Jičína. Ještě jsme tu nebyli, jezdíme s přítelkyní jen po Česku. Chceme poznat svoji vlast, přijeli jsme na pár dní,“ vyprávěl Karel s Jiřinou.
Devět skal přirovnali k Pulčínským skalám na Vsetínsku. „To je něco podobného, taková Mekka trampů.“ Sobotní frmol jim vůbec nevadil.
Fotogalerie |
„Ani nám nepřijde, že je tu moc lidí. My třeba už vůbec nechodíme na Lysou horu v Beskydech, kde jsou poslední dobou davy,“ porovnávali.
Na vyhlídku se škrábaly zároveň i tři rodiny s dětmi. V kritických místech rodiče dětem pomáhali. „Tomu nejmenšímu jsou dva roky, ale už chce lézt na skály,“ líčila maminka. Dítě to má zřejmě v genech. „Vždycky, když někam jedeme, chceme lézt na nejvyšší vrchol, u nás tohle nemáme,“ dodala mladá žena z Bořetic u Hustopečí, tedy vyhlášené vinařské oblasti.
Do Žďárských vrchů její rodina vyrazila se známými z Ondřejova u Prahy. „Jsem původem z Piešťan. Je to tu velmi pěkné, na mě však málo kopcovité,“ usmíval se tatínek z druhé rodiny. „Ale dětem to stačí. Jak jsou pohromadě, je to skvělé.“
Ani jemu davy lidí nevadí. „Jen ať chodí po našich horách, proč by Češi jen létali do Řecka,“ prohodil.
Každý deštivý den je znát, letošek bude návštěvnicky slabší
Devět skal je velmi dobře dostupná lokalita. Dá se k nim vyrazit ze Svratky (7 km), Fryšavy (6,5 km), Herálce (4 km) nebo Křižánek (3 km). Nejbližším a zřejmě nejfrekventovanějším startovním bodem je však velké lesní parkoviště u silnice mezi Kadovem a Herálcem.
Podle některých hlasů je letošní sezona o něco slabší. „Celkově je patrné, že se v obci pohybuje o trochu méně návštěvníků než v loňském extrémně slunečném a teplém létě. Každý deštivý a chladný den doslova srazí počty turistů,“ porovnává starosta Křižánek Jan Sedláček.
„Je to znát nejen na tržbách v obecní kavárně, ale také na návštěvnosti našich akcí (Křižánky pořádají například letní kino - pozn. red.). Nicméně vzhledem k posledním suchým rokům jsme doslova šťastní za každou dešťovou kapku,“ dodává jedním dechem.
Křižánky lákají turisty kromě obecního zařízení, kde mají i pizzu a ceny drží v rozumné výši, nejrůznějšími způsoby. Populární je také vlastní měna, kterou se tu dá platit i v obchodě nebo u kadeřnice.
„O křižánecké koruny je stále velký zájem. Vydali jsme již třetí emisi, tentokrát jsme se zaměřili na místní pilníkáře, tedy už zaniklé řemeslo, které kdysi naši obec proslavilo,“ připomíná starosta.
Za dlouhodobý nedostatek naopak považuje turistické ukazatele. „Musíme to v nejbližší době napravit,“ uznává.
Cesty lemují skládky dřeva, kůrovec je pro Devět skal ohrožením
Velkým ohrožením pro turismus může být kůrovcová kalamita. Lesní cesty jsou obrovnané skládkami dřeva, většinou zaplachtovaného a ošetřeného insekticidem. „Nedotýkat se!“ varují cedule.
„U Malinské skály už jsou stromy suché. Podle lesníků se brouk šíří asi pomaleji, než si mysleli, ale je to zrádné, za měsíc mohou mít rezavé jehličí další stromy. Asi se to nedá zastavit, ani 800 metrů výšky není překážka, navíc jsou tu asi tři druhy lýkožrouta,“ vysvětluje Lubomír Dajč s tím, že každý druh se chová trošku jinak.
„Letošní léto je naštěstí přece jen méně extrémní než ta předchozí. Okolí obce zatím nepotkal osud lesů u Jihlavy nebo Třebíče. Musíme doufat, že především majoritní vlastník porostů Lesy České republiky, ale i drobní vlastníci zvládnou celý problém alespoň zmírnit,“ přeje si starosta Sedláček, minulou profesí lesník.
„Odlesněné okolí a viditelné skalní útvary by byly opravdu hodně slabou náplastí na smutný pohled na zničenou krajinu,“ dodává.
Devět skal je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší kopec na Vysočině. Ročně na 836 metrů vysoký vrch zamíří desítky tisíc turistů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
