Pavel Bartoníček: Město Slaný uspořádalo již jedenáct historických konferencí. Zkusíte to taky?

Mnozí veřejně aktivní jednotlivci často citují v různých nuancích oblíbenou větu o tom, že kdo nezná minulost, nemůže plně porozumět současnosti. Zmiňovány bývají například výroky Aloise Jiráska: „Dnešku plně nerozumí, kdo nezná včerejšku“, Winstona Churchilla: „Národ, který zapomene svou minulost, nemá žádnou budoucnost“, Theodora Roosevelta: „Čím více známe svoji minulost, tím lépe jsme připraveni na budoucnost“ nebo George Santayany: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat“. Za slovy ale často nenásledují žádné činy, což ale není v našem národě nic nového, jak upozorňoval již Karel Havlíček Borovský: „Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil!“ Naštěstí se v naší vlasti najde dostatek lidí, kteří snahu o porozumění historii místa a regionu, kde žijí, nebo se narodili, myslí vážně. Jedním z takových míst je Královské město Slaný. Od roku 2004 se zde například pravidelně konají Slánské rozhovory, což je přednáškový cyklus zaměřený na dějiny umění, filosofii, teologii a literaturu od baroka po 19. století. V letošním roce je připravován již 16. ročník.

Historie jsou příběhy lidí, o nichž se nesmělo mluvit

Vzhledem k nedostatku nových studií, zabývajících se dějinami 20. století, začala být organizována unikátní historická konference Slaný a Slánsko ve 20. století. První ročník se ve Slaném uskutečnil v září 2008. Letošní dvanáctý se koná 16. listopadu. Vezměme to ale po pořádku. Vzhledem ke svému zájmu o historii 20. století jsem byl zklamán nedostatkem nových a původních studií, týkajících se Slaného a Slánska ve 20. století. Když jsem tedy po komunálních volbách roku 2006 obdržel do gesce oblast kultury (místostarostou jsem byl zvolen roku 2002, v prvním volebním období však oblast kultury nepatřila do mého portfolia), měl jsem za to, že nyní mohu pro podporu a propagaci regionální historie minulého století konečně něco udělat. Z mnoha nápadů vykrystalizovaly tři. Byl jimi podpora vysokoškolských bakalářských a magisterských prací, zabývajících se historií Slánska v posledním století (nakonec se nezrealizovala), organizování konference, koncentrované na historii 20. století a podchycení vzpomínek pamětníků ze Slaného a Slánska.

První konference se konala 27. září 2008, v roce mnoha výročí, ke kterým se založení tradice slánských konferencí hodilo. Připomínalo se devadesát let od založení ČSR, sedmdesát let od podpisu Mnichovské dohody a postupné likvidace našeho státu, šedesát let od komunistického puče a čtyřicet let od sovětské invaze. Při zahájení konference však bylo řečeno, že historie nejsou jen ona „velká“ data a mediálně zdůrazňovaná kulatá výročí, ale především příběhy lidí, o kterých se tak dlouho nesmělo mluvit, až upadli téměř či zcela v zapomnění. A právě toto zapomnění, vytváření „bílých míst“ novodobé historie, je něčím, co bychom neměli trvale připustit. S ohledem na podchycení zájmu veřejnosti byla dnem konání konference zvolena sobota a byl nabídnut vstup zdarma pro všechny zájemce.

Jak vzbudit zájem hlavního města

Po úspěchu první konference se potvrdilo, že zaplnit jednou historickou konferencí všechna „bílá místa“ není možné a že rozhodnutí konferenci každoročně opakovat je namístě. Postupné zaplňování těchto bílých míst novodobé historie se tedy stalo cílem konference Slaný a Slánsko ve 20. století i v následujících ročnících. Ty byly postupně nazvány Armáda, Slaný a Slánsko ve 20. století (v roce 2009), Slaný a Slánsko v letech 1939 až 1945 (v roce 2010), Formování občanské společnosti ve Slaném a na Slánsku na přelomu 19. a 20. století (v roce 2011), Zapomenuté osudy, zapomenuté události – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2012), Město a region v dramatickém století – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2013), Bílá místa historie – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2014), Válka v nás, my ve válce – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2015), Slaňáci ve světě – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2016), Všude žijí lidé – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2017) a Život a smrt v kraji pod Slánskou horou – Slaný a Slánsko ve XX. století (v roce 2018).

Slánská historická konference představila během dosavadních jedenácti ročníků v letech 2008 až 2018 celkem 108 příspěvků od renomovaných odborníků z Historického ústavu Akademie věd ČR, Masarykova ústavu Akademie věd ČR, Národního archivu, Národního filmového archivu, Národního technického muzea, Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, Ústavu pro studium totalitních režimů, Vojenského historického ústavu, Židovského muzea, Univerzity Karlovy, kladenského Sládečkova vlastivědného muzea, slánského Vlastivědného muzea a řady regionálních badatelů a historiků.

Když se nadšení stává systematickým…

Také jsme kontaktovali sdružení Post Bellum, koordinující projekt Paměť národa, a dohodli vytvoření dlouhodobého projektu nazvaného Vzpomínky pamětníků ze Slaného a Slánska, jehož nositelem se stalo Vlastivědné muzeum ve Slaném. První výstupy byly k dispozici již začátkem roku 2009 a doposud jsou zachyceny vzpomínky 47 pamětníků, z nichž někteří již v mezidobí zemřeli (koordinátorkou je paní Blažena Hrabánková). Díky pochopení tehdejší ředitelky Boženy Frankové se 24. dubna 2009 slánské muzeum zapojilo do projektu Společenství evropské paměti, který sdružuje vzpomínky pamětníků z jednotlivých evropských zemí. Tím se slánský projekt stal součástí celoevropského projektu orální historie. Muzeum tak potvrdilo snahu spoluvytvářet i národní portál Paměti národa a zařadilo se mezi instituce, kterým nejsou vzpomínky pamětníků na dvacáté století lhostejné. Vzpomínky pamětníků byly rovněž využity pro dva sborníky vzpomínek – ke 20. výročí listopadu 1989 a k 65. výročí ukončení druhé světové války.

V průběhu dvou let (podzim 2008 – podzim 2010) vyšly celkem čtyři číslované sborníky s jednotným designem, které vytvořily začátek ediční řady s názvem Historie Slánska ve XX. století. Konference samotná, jakkoliv je její úloha nezastupitelná, a to nejen s ohledem na možnost diskuze mezi jednotlivými přednášejícími či s posluchači, kteří často mohou k regionálním záležitostem podat i osobní svědectví, nedokáže nikdy oslovit tak široký okruh odborné veřejnosti a badatelů jako je tomu u tištěné publikace. Proto sborník z první konference vyšel ještě do konce roku 2008. V dalších letech pak, kdy se konání konference přesunulo na první či druhou listopadovou sobotu, začal sborník vycházet vždy až v následujícím roce před konáním nové konference. Texty původních příspěvků jsou zde rozšířeny do studií, v některých případech i většího rozsahu. Obsah informací, obsažených v jednotlivých sbornících, postupně narůstá. Poslední z nich, vydaný s číslem 12 v říjnu 2018, měl již rozsah 236 stran.

Co připravujeme na listopad

Sborníky z ediční řady Historie Slánska ve XX. století, vydávané v nákladu 300 až 500 kusů (s dlouhodobě drženou prodejní cenou 150 korun), jsou jedinečným počinem, sloužícím k rozšíření odborných i populárně-naučných historických informací o širším slánském regionu. Je tomu tak kromě jiného i proto, že většina autorů zde publikuje nové poznatky, které dosud nebyly jinde zveřejněny. Kromě prodejních míst přímo ve Slaném (Infocentrum, Knihkupectví a antikvariát Roman Kabátek, Kanzelsberger) je od loňského roku sborník nabízen také v e-shopu www.dumknihy.cz, čímž sborníky mohou zaujmout i zájemce z celé republiky.

Letošní 12. ročník již tradičně organizuje spolek Wotrubia, Gymnázium Václava Beneše Třebízského ve Slaném a Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně (zřizovatelem obou posledních institucí je Středočeský kraj). V sobotu 16. listopadu 2019 budou pod názvem Neznámé kapitoly historie – Slaný a Slánsko ve XX. století posluchačům v aule slánského gymnázia přednášejícími představena následující zajímavá a dosud nezpracovaná témata:

David Hubený: Pětasedmdesátnická posádka ve Slaném v roce 1919,
Luboš Marek: Vrchní rada patentového úřadu Václav Landa, rodák z Kačice,
Michal Plavec: Rodem Hanák, srdcem ve Zlonicích. Zkušební pilot továrny Letov Alois Ježek (1890-1956),
Lubor Kunc: Generál Bedřich Neumann a Čs. polní pošta ve Francii a Velké Británii 1940-1945,
Pavel Bartoníček: Slaňáci v Indii – Ve službách firmy Baťa (manželé Sklenářovi),
Pavel Bartoníček: Slaňáci v Indii – Z dívčí školy Na Hájích přes vlny dvou oceánů (manželé Hamzovi),
Zdeněk Víšek: Slánský stavitel Vilibald Hieke (1886 – 1969),
Milan Bárta: Agent gestapa Jaroslav Nachtmann a Státní bezpečnost.

Na závěr konference bude veřejnosti slavnostně představen nově vydaný sborník z loňské konference „Život a smrt v kraji pod Slánskou horou – Slaný a Slánsko ve XX. století“ jako další publikace z ediční řady Historie Slánska ve XX. století.

Zdravíme do Nymburka. A know-how nabídneme všem

I když se může zdát, že slánská konference je drobným místním počinem milovníků historie, zdání klame. Konference je zajímavá nejen délkou své tradice a propojením přednášejících z nejvyšší národní úrovně s lokálními tématy, která však celonárodní historii jednoznačně doplňují, ale stala se též inspirací pro jiná města srovnatelné velikosti. Jmenujme například Nymburský historický podzim, který se poprvé konal v roce 2011. V rámci Středočeského kraje (a možná i celé naší vlasti, ale k podobnému tvrzení nemám dostatek informací) není žádná historická konference s tak dlouhou tradicí organizována. Snad právě proto je konferenci v posledních letech pravidelně poskytována záštita hejtmana či hejtmanky Středočeského kraje.

(Autorem článku je ing. Pavel Bartoníček, zastupitel města Slaný od roku 2002, předseda organizačního výboru konference a bývalý místostarosta)