S problémem mizejících barevných symbolů na stromech se potýkají jihočeští značkaři převážně v šumavském podhůří na Prachaticku. V poslední době přibývají podobné případy také v nejvýchodnější části kraje v okolí Dačic, kam se kůrovec rozšířil z Vysočiny. Při rozsáhlém kácení napadených lesů se běžně stává, že za své vezme i některý strom se třemi vodorovnými barevnými pruhy.
„Každou chvíli musíme vyrážet do terénu a opravovat turistické značky a trasy, jež vedou po vykácených lesích. Musíme pak doznačovat trasy na pařezech nebo do země zatloukáme kolíky a cedulky, což stojí spoustu peněz a času. Lidé se bez značek mohou snadno ztratit,“ říká vedoucí jihočeských značkařů Klubu českých turistů (KČT) Karel Markvart.
Podobné případy řeší převážně v soukromých lesích, jejichž majitelé si s hlášením porážení označených stromů hlavu příliš nelámou. Většinou jdou k zemi celé a lesníci na místě nenechají ani pahýl s turistickým značením. „O takových místech se pak dozvídáme náhodou a musíme na ně dávat dočasnou směrovku nebo necháme značku na nejbližším kameni. Z Lesů ČR nám alespoň dají informaci o tom, kde kácejí nebo kde máme poškozené značky a rozcestníky,“ vysvětluje předseda jihočeského KČT Jiří Franc.
Pokud značka z nějakého místa zmizí, zpět na místo se může vrátit dokonce až po třech letech. „To je právě doba cyklu, ve kterých cesty opět kontrolujeme. Značkaři projdou celou trasu, a pokud někde značení chybí, tak jej znovu namalují. Postižené části se snažíme vyhledávat sami, většinou však dostáváme informace od turistů, kteří si podobných věcí sami všimnou,“ přibližuje Markvart práci značkařů.
Kácení lesů je problém i pro orientační běžce
Nejsou to však jen turisté, kterých se rozsáhlé kácení smrkových porostů negativně dotýká. S velkými problémy se potýkají také orientační běžci, kteří jsou přímo závislí na aktuálních mapách. Jenže tam, kde ještě před měsícem stával les, může být zanedlouho vykácená holina. Do nedávna podobný problém řešili hlavně na Vysočině, dnes už se mizející porosty týkají sportovců s mapou a buzolou i na jihu Čech.
„Máme zmapovanou řadu lesů v kraji, a když se začne ve velkém kácet, tak už jsou nám tyto mapy k ničemu. Musíme se třeba i rok dopředu dohodnout s majiteli lesa, zda bude u nich možné závody pořádat. Jenže když pak najednou musí stromy pryč, potýkáme se pak s velkým problémem,“ podotýká předseda Jihočeského svazu orientačních sportů Lubomír Hošek.
Výroba nových map je totiž mimo finanční možnosti krajského svazu, i když se na nich častokrát podílejí samotní členové. Nezřídka proto musejí pořadatelé závodů sáhnout k rozsáhlým úpravám tratí a v některých případech i ke zrušení celých závodů. V poslední době se plošné kácení podepsalo na závodech u Vodňanských Svobodných Hor nebo poblíž kopce Větrník u Lišova.
„Právě u Větrníku chceme dělat koncem srpna jeden z běhů, který se zde tradičně koná. Musíme v tuto chvíli trasy hodně přeskládávat, ale zatím ani netušíme, jestli to vůbec bude mít nějaký smysl,“ dodává Hošek. S velkými změnami se musejí vypořádat také na Jindřichohradecku, kde se pravidelně konají závody v okolí Zvůle u Kunžaku. I zde totiž kvůli kůrovci mizí celé lesy.
