Mužstvo vedl dlouho jako kapitán, než pásku z osobních důvodů v zimě odložil. „Mamka dělá ve Znojmě na poště a lidé jí tam vyčítali, že jsem se na mančaft vykašlal, že jsem utekl ze společné lodi. Ale tak to nebylo. Zašel jsem za panem Kalvodou, když byl ještě trenérem, a řekl jsem mu, že se neztotožňuji s vývojem, kterým se náš klub ubírá. A že jako kapitán pod ním nechci být podepsaný,“ rekapituluje Cihlář.
Poté, co se Znojmu nepodařilo strmý pád zastavit a skončilo v MSFL, uzavřel svoji profesionální dráhu i Cihlář. Ve dvaatřiceti letech plánuje hrát fotbal dál jen při zaměstnání pro radost.
„Řeším práci. Když to klapne, budu hasičem nebo policistou,“ rozvažuje. Fotbalovou kariéru si prodlouží buď v Rakousku, nebo v divizních Tasovicích. „Hrál bych ale při práci, tak ještě nevím. Nerad bych se s někým domluvil, pak zjistil, že se zápasy kryjí se službami, a nemohl bych chodit. To by bylo blbé,“ popisuje svoje plánování Cihlář.
Je jedním z nejznámějších znojemských odchovanců, kteří se v českém fotbale uplatnili. Patří mu titul vicemistra světa do 20 let z roku 2007. Zahrál si i za Jihlavu a za Třinec, než se před sedmi roky na jih Moravy vrátil a už tam zůstal.
„Zápasy byly horší i lepší, tak to bývá, ale nějakou stopu jsem tam snad zanechal,“ doufá. Končí každopádně pořádně utahaný. „Psychicky, ne fyzicky. Nejde ani tak o sportovní stránku, že jsme hráli špatně. To jde za námi, co jsme byli na hřišti, měli jsme to zachránit. To, co se dělo kolem, mně bralo síly,“ říká.
Příliš mnoho cizinců. Jako chudší Sparta
K hasičům se Cihlář hlásil ještě jako opora zadních řad Znojma na začátku kalendářního roku.
„V lednu jsem skládal fyzické testy, přednost ale dostali adepti, kteří už prošli jejich školou. Museli přijmout je. Tak jsem si před koncem soutěže dal žádost taky k policii, prošel jsem přijímacím řízením. Krátce nato se ozvali znovu od hasičů, že na fyzických testech jsem byl výborný a můžu k nim jít. Ještě se můžu rozhodnout, co a jak,“ říká.
Po vážném zranění kolenních vazů z první poloviny loňského roku nemusela být fyzická stránka testu u 32letého fotbalisty samozřejmostí. „To byl běh, kliky, žádný problém. Šlo o psychotesty. Jestli jsem se z toho posledního roku a půl ve Znojmě nezbláznil,“ praví Cihlář s černým humorem. Závěr ho potěšil. „Psycholožka mi řekla, že jsem způsobilý, tak jsem si oddechl, že mě to nepoznamenalo.“
Začátek potíží dříve ambiciózního mužstva podle jeho názoru spadá do poloviny sezony 2017/18. Znojmo bylo s pětibodovým mankem na postupové příčky ve hře o první ligu, přišla ale změna trenéra a propad. Od začátku následující sezony už se hrálo o záchranu.
„Jedna věc je, co se dělo ve vedení a na co jsme my hráči malí páni. My jsme svoji práci neodvedli na hřišti. Přes týden můžete myslet na to, jestli přijde, nebo nepřijde výplata, ale jak přijde zápas, není na takové myšlenky čas. Zápasy od nás byly špatné. Musím to vztáhnout i na nás zkušené, kteří jsme to měli vzít na sebe. Nestalo se, a všechno to do sebe zapadlo,“ smutní znojemský odchovanec.
Sestup už odehrál jako „řadový“ hráč, kapitánem byl David Helísek. „Přišla k nám hromada cizinců, stala se z nás taková chudší Sparta. My hráči, čeští a zahraniční, jsme po sobě vyjížděli, sečetlo se to. Celkově bych řekl, že levá ruka na klubu nevěděla, co dělala pravá,“ ohlíží se Cihlář.
Ve Znojmě by rád zůstal, služba může rozhodnout jinak
Ve Znojmě kdysi nasbíral svých jediných 22 ligových startů, návrat do klubu mu tehdy vrátil energii do fotbalu. „V Jihlavě jsem stagnoval, a tak jsem se s (tehdejším majitelem) panem Kohoutkem bavil o návratu. On ale měl na mém postu Domagoje Krajačiče a oba si nás nemohl dovolit. Za rok se situace vyřešila, Krajačič odešel a dohodli jsme se. Zase jsem do toho dostal chuť,“ vzpomíná znojemský patriot.
Avdič a mládež. Znojmo skládá tým pro MSFLPodle očekávání jenom torzo loňské sestavy zůstalo novému trenérovi Milanu Volfovi ve Znojmě v přípravě na sezonu ve třetí lize. Ze zkušených hráčů může Volf počítat pouze s obráncem Muamerem Avdičem, dále z druholigového kádru zůstali mladíci: brankář Jiří Koukal, obránce František Malár a záložník Nicolas Hlůže. „Máme k dispozici naše dorostence, hráče po návratu z hostování a také hráče, které zkoušíme. Jde o fotbalisty z divize,“ podotkl trenér, jehož posledním angažmá byla Lednice v 1. A třídě. Vedle trénování v minulosti zvládal také manažerskou práci. „Trénování mě baví, takže můžu říct, že jsem zatím ve Znojmě spokojený. Potřebujeme ale poskládat mužstvo. To je zatím to nejnáročnější, čemu se věnujeme,“ řekl. V prvním přípravném zápase Znojmo ve středu na hřišti v Rudici prohrálo s Blanskem, které do MSFL postoupilo z divize, 2:3. |
Po fotbalových plánech nyní přichází jiná přání. Třeba to, aby mohl zůstat ve Znojmě, pokud od podzimu skutečně nastoupí do policejní školy a na praxi. „Slyšel jsem, že ženaté kluky nepřemísťují po celé republice, ale služba je služba. Může se stát, že budou potřeba lidi jinde, a budu se stěhovat,“ vyhlíží Cihlář možnost, která se od zákonitostí z fotbalových trávníků tolik neliší.
Testy, jimiž u policie prošel, nakonec zhodnotil jako méně náročné než třeba zápas na venkovním hřišti před nepřátelsky naladěnými fanoušky domácích. „Byl jsem napjatý, ale dalo se to zvládnout. Otázky, které jsem zodpovídal, vypovídají o člověku. Jestli se nebojí výšek, jestli mu nedělá problém samota. Pak šlo o logiku, počítání, paměť. Zajímavý byl časový tlak; když uchazeč nezvládl vyřešit otázku, naskočila další a ta předchozí už se nezobrazila,“ nechal nahlédnout pod pokličku fotbalista.
Pokud si bude smět vybrat, nastoupil by rád k pořádkové policii. „Abych měl na starosti všechno. Pak je snadnější posun v kariéře. Kdybych šel třeba k dopravní policii a pak se chtěl posunout dál, čekalo by mě doškolování,“ vysvětluje.
Zrovna do dopravního provozu by navíc ani nechtěl. „Snad neskončím u blokových pokut!“ směje se.
