Dnes naposledy zazvonilo a školní rok se stal minulostí. Žáci vyběhli s vysvědčením a do tříd se vrátí až v září. Ne všichni ale přijdou do stejného kolektivu.

Například současným páťákům z brněnské Základní školy Antonínská přibude tucet spolužáků. Jejich tři třídy mají totiž sloučit do dvou. Místo dvaceti žáků jich tak usedne do lavic víc než třicítka v každé z nich.

O školu v centru Brna je obrovský zájem. Aby našli prostor pro všechny spádové prvňáky, musí zredukovat „šestky“. Rodiče dětí se však vzbouřili, snaží se situaci zvrátit a vyjednávají s vedením školy. Kapacitně na hraně jsou i další brněnské školy, ale nikde není situace tak akutní jako na Antonínské.

„Škola tvrdí, že nemá jiné řešení, a doplatit na to mají naše děti. Zatímco trendy míří ke snižování počtu žáků ve třídě, tady dopustí, aby jich bylo 32. S tím se nechceme smířit i proto, že se škola profiluje jako jazyková s individuálním přístupem. Proto jsme ji také pro své děti zvolili,“ postěžovala si matka jednoho z páťáků Pavla Stavinohová.

Podle ní se rodiče o sloučení dozvěděli na poslední chvíli. „Postavili nás před hotovou věc a není to poprvé. Už v tomto školním roce navýšili počet žáků v jazykových skupinách. To jsme ještě skousli, ale tohle by děti postihlo ve všech předmětech na čtyři roky,“ podotkla.

Lepší vybavení a učitelé navíc

Škola nicméně požádala zřizovatele – městskou část Brno-střed – o výjimku. Argumentuje tím, že na víceletá gymnázia letos z pátých tříd odešlo minimum dětí, a slibuje budoucím šesťákům bonusy v podobě lepšího vybavení a učitelů navíc. „Nerad bych ty věci komentoval, je to nyní plně v rukou zřizovatele,“ uvedl ředitel školy Libor Tománek.

Místostarostka pro školství Michaela Dumbrovská (KDU-ČSL) uznává, že z hlediska kapacit je na tom Antonínská nyní nejhůř.

„Problém se ale může vynořit kdekoli v městské části, protože školy jsou na svém limitu,“ upozornila Dumbrovská s tím, že na Antonínské je reálně v pátých třídách 60 žáků, ale tři potřebují podporu asistenta.

A každý takový žák se počítá za dva. „Mohli jsme udělat dvě velké první třídy, nebo dvě šestky. Prvňáčci potřebují větší péči, protože je pro ně nástup do školy daleko větší změna,“ vysvětlila Dumbrovská.

A co tedy budoucí šesťáci? „Nabídli jsme jim kompenzaci, třeba interaktivní tabule, dataprojektory či tablety. Zachováme výuku jazyků ve skupinách a pro sloučené třídy jsme nabídli na matematiku a češtinu učitele navíc, který by během hodiny s částí žáků látku procvičoval,“ dodala místostarostka.

Rodičům se ale toto řešení nelíbí. „Máme mezi sebou pedagogy a ti tvrdí, že v jedné třídě to nemůže fungovat, protože žáci se budou navzájem rušit,“ míní Stavinohová.

Rodiče tak včera spolu se zástupci školy a radnice vyrazili prohlížet budovu a hledat místnost, která by se na třídu dala upravit.

„Prohlédneme každou místnost,“ přislíbila Stavinohová. „Objevili jsme tři možnosti, ani jedna není ideální. Vše teď probereme na radě a určíme další postup,“ uvedl včera večer starosta Brna-střed Vojtěch Mencl (ODS).

Do budoucna by situaci měla vyřešit přístavba ve dvoře za zhruba 40 milionů korun, kde vznikne šest tříd, tělocvična s hřištěm na střeše a rozšířená jídelna.

„Je škoda, že to bývalé vedení radnice neřešilo dřív. Z roku 2013 existuje hotová studie. Pokud začneme hned s projektem a na podzim požádáme město o dotaci, mohlo by se o příštích prázdninách začít stavět a v roce 2021 bude hotovo,“ dodal Mencl.

Do dvou let přidají až 1 300 míst

Díky úpravám a přístavbám chce tak Brno do dvou let zajistit bezmála 1 300 míst navíc za náklady převyšující 320 milionů korun. Postaveno už mají například v Sirotkově ulici v Žabovřeskách, v Bednářově na Brně-jihu nebo v Měšťanské v Tuřanech (viz box).

Radní navíc schválili také stavbu nového pavilonu pro druhý stupeň Základní školy v Žebětíně za 68 milionů korun. S kapacitou škol zápasí i jinde, například v okrajových částech, jako jsou Brno-jih, Bystrc, Žebětín či Vinohrady.

„Do škol nastoupily silné ročníky z roku 2010. Zatímco dříve šlo prostory ve školách klidně pronajímat, dnes musíme kapacitu navyšovat,“ podotkl náměstek brněnské primátorky pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ve výčtu akcí nicméně zatím chybí nejvytíženější Brno-střed, kam vozí své děti rodiče z okrajových částí, kteří v centru pracují. Naděje tu ale je. „Rádi bychom zde zřídili jednu novou školu, která vznikne úpravou již stávající budovy. Pokud to vyjde, mohla by sloužit už v přespříštím školním roce, zatím ale není možné nic slibovat,“ poznamenal Hladík.