Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) totiž ve výroční zprávě za rok 2018, kterou v dubnu schválila vláda, označil lokalitu Kraví hora jako nevhodnou.
„Při současné úrovni znalostí o jednotlivých lokalitách se jako nevyhovující z hlediska požadavků na území k umístění hlubinného úložiště podle vyhlášky č. 378/2016 Sb. jeví lokalita Kraví hora,“ píše se ve zprávě SÚJB, kterému předsedá Dana Drábová.
Ve zprávě jasně stojí, že bude-li do užšího výběru zařazena lokalita, pro kterou nebude prokazatelně doloženo splnění všech relevantních kritérií pro umístění jaderného zařízení, je úřad připraven vydat záporné stanovisko pro umístění hlubinného úložiště v této lokalitě.
„Postupně se připravujeme na to, že budeme oficiální cestou žádat o vyřazení Kraví hory ze seznamu,“ reagoval Martin Schenk, předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora. Ten dlouhodobě kritizuje přístup státních úřadů při výběru lokality pro úložiště.
Dosud chybí i zákon o zapojení obcí do výběru úložiště, jehož návrh připravuje ministerstvo průmyslu.
Nejhorší možný výsledek
Co na zprávu SÚJB říkají starostové dotčených obcí z Bystřicka?
„Mám pocit, že se jen natahuje čas,“ reagoval předseda mikroregionu Bystřicko Libor Pokorný, který je starostou Rožné, jež patří mezi dotčené obce. „Už asi deset let se hledá místo pro hlubinné úložiště, ale pořád jsme v bodě nula. Nejhorší výsledek je žádný výsledek,“ připomněl Pokorný, že stát chtěl zúžit výběr lokalit už na konci roku 2018.
Podle starosty sousedního Bukova Jiřího Vrbky si musí postup vyjasnit hlavně obě státní organizace. „Žádný závěr si z výroční zprávy nedělám,“ zmínil Vrbka. Poukazuje však na neustálé personální změny – na ministerstvu průmyslu, v čele SÚRAO, do jehož čela se letos v únoru vrátil Jan Prachař, který už organizaci v minulosti vedl, i ve státním podniku DIAMO, z jehož čela byl minulý týden odvolán Tomáš Rychtařík. „Čekám, co přijde,“ dodal Vrbka.
Podle SÚRAO je dlouhodobě analyzováno celkem devět potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Na Vysočině se jedná ještě o (Čertův) Hrádek na Jihlavsku, Horku na Třebíčsku a lokalitu Na Skalním (EDU Západ) mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou.
Podstatná je dlouhodobá bezpečnost zařízení
Aktuální stav označil Pokorný jako všeobecný zmatek. „Z přístupu státních orgánů mám negativní dojem. Proč u nás zkoumají něco na povrchu, když mají v hloubce 1 100 metrů rozbory dávno k dispozici vzhledem k uranovým dolům, které zde fungovaly,“ dodal starosta Rožné.
Podle Pokorného nejsou ani tak podstatné protesty lidí žijících na povrchu jako dlouhodobá bezpečnost takového zařízení, jež má být umístěno v hloubce zhruba 500 metrů pod zemským povrchem.
SÚRAO hledá pro úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren, ale třeba i odpadu ze zdravotnických zařízení co nejstabilnější geologické podloží.
„Občany to přestává zajímat, nebo se naopak přiklání na stranu odpůrců. Během let se kvůli úložišti akorát rozhádaly celé rodiny,“ podotkl starosta Rožné s tím, že před lety zde nebyl odpor proti úložišti zdaleka tak tvrdý jako na jiných místech v Česku.
„Jsme z toho rozmrzelí. Z toho, že se plácá do vody a chybí hmatatelný výsledek. Termíny, které byly stanoveny, nebyly dodrženy, místo nich jsou určeny jiné,“ diví se starosta.
Podle SÚRAO mají být v letošním roce dokončeny probíhající měření v lokalitách v takovém rozsahu, aby bylo možné odpovědně přistoupit k transparentnímu zúžení počtu lokalit. „Zatím není rozhodnuto, které lokality budou zahrnuty do zúženého seznamu, jenž SÚRAO předloží zhruba v polovině roku 2020,“ uvedla mluvčí státní organizace Lucie Steinerová.
Kraví hora zahrnuje oblast celkem 28 kilometrů čtverečních na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje.
Konečné rozhodnutí o umístění úložiště by mělo padnout v roce 2025, stavba by měla začít v roce 2050.
