Přehled českých politických stran: SPD

© European Union / SPD

SPD nyní nemá zástupce v Evropském parlamentu. Patří do pravicové euroskeptické evropské strany Hnutí pro Evropu národů a svobody, jejíž prodlouženou rukou v Evropském parlamentu je v současnosti frakce Evropa národů a svobody. Po volbách by se však mohla strana přičlenit ke zcela nové frakci vlasteneckých populistických stran.

Kandidáti

  1. Ivan David

Lídrem SPD pro eurovolby je Ivan David – lékař, pedagog, bývalý ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích a v letech 1998–1999 ministr zdravotnictví za ČSSD. Ve volbách do Senátu v roce 2018 neúspěšně kandidoval za SPD v Praze 12.

  1. Jan Hrnčíř

Dvojka kandidátky Jan Hrnčíř je ekonom, vysokoškolský pedagog a v současnosti také poslanec za SPD, zastupitel Jihomoravského kraje a zastupitel města Blanska.

  1. Jana Pupavová

Ze třetího místa kandiduje Jana Pupavová. Dříve pracovala jako účetní, asistentka generálního ředitele a podnikala v obchodu a službách. Nyní se věnuje poradenské činnosti a péči o klienty v Rakousku.

  1. Pavel Dopita

Pavel Dopita je vysokoškolským pedagogem a IT specialistou. Loni za SPD neúspěšně kandoval do Senátu v obvodu Prostějov. Před pěti let kandidoval  do zastupitelstva Přerova za hnutí ANO, ale neuspěl.

  1. Kamil Běrský

Pětkou kandidátky SPD je lékař Kamil Běrský. Je zastupitelem města Opavy a loni neúspěšně kandidoval za SPD do Senátu.

Kompletní kandidátka dostupná na volebním webu SPD.

Program

Program SPD je v porovnání s programy většiny ostatních parlamentních stran stručný. Je rozdělen na dvě části – první pojednává o tom, co chce hnutí v Evropském parlamentu podpořit, druhá část obsahuje oblasti, kterým chce SPD říci „jasné ne“.

Hnutí SPD například prosazuje zrušení Lisabonské smlouvy a novou spolupráci rovnoprávných národních států.

Komentář redakce: Proces revize primárního práva, tedy smluv EU včetně té Lisabonské, je dlouhotrvající a komplikovaný a závisí na ratifikaci členskými státy. Z Evropského parlamentu rozhodně nelze tyto smlouvy „rušit“.

Hnutí chce dále podpořit úzkou spolupráci států Visegrádu a dalších středoevropských států, obává se totiž hegemonie západních států, které jsou podle hnutí islamizované. Na druhou stranu ale podporuje společný trh a svobodný pohyb občanů států Evropy.

„Po našem případném vystoupení z EU můžeme obchodovat se státy Evropské unie jako členové Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), které má s EU dohodu. Státy EFTA mají přístup na trh EU, ale nemusí přijímat drtivou většinu bruselské legislativy,“ uvádí hnutí v programu.

Komentář redakce: Organizace EFTA bývá často považována za alternativu ke členství v EU. Skládá se z Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu. Podle Liberálního institutu přebírají tyto země v průměru pouze 17,25 % unijní legislativy. Země EFTA také odvádí poplatek EU ve výši zhruba poloviny příspěvku, který odvádí členské státy EU. Na druhou stranu se ale země EFTA přímo nepodílejí na rozhodovacím procesu v EU – nemají své zástupce ani v Evropském parlamentu, ani Radě ministrů EU.

Projekty, spolupráce a přímá demokracie

SPD by v Evropském parlamentu chtělo dále prosazovat projekty dopravní a energetické infrastruktury, vědu či vzdělávání. Podporuje také spolupráci v boji s teroristy a mezinárodním zločinem.

I v Evropském parlamentu chce hnutí prosadit princip přímé demokracie. „Podpoříme právo občanů členských zemí rozhodovat v referendu o všech zásadních otázkách,“ uvádí.

Komentář redakce: Otázka zavedení obecného referenda závisí na rozhodnutí jednotlivých států, přesněji na reformě ústavy. Evropský parlament o takové věci nerozhoduje.

SPD dále ve svém programu tvrdí, že: „Orgány Evropské unie nemají demokratickou legitimitu.“ Chtějí tedy podpořit „postupné zrušení zbytečných byrokratických orgánů EU“.

Komentář redakce: Přestože rozhodovací proces v rámci EU je složitý, podílejí se na něm legitimně zvolení národní politici – ať už v Radě EU, kde zasedají ministři, tak v přímo voleném parlamentu. Samotné volby do Evropského parlamentu jsou jedním z důkazů demokratické legitimity EU.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

Migrace

Ve svém programu se hnutí SPD opakovaně vymezuje proti migraci a zejména islamizaci Evropy. „Musí skončit demografická genocida evropských národů a jejich nahrazování imigranty,“ tvrdí SPD. V programu také říká „NE podpoře migrace“ a „NE toleranci islamizace Evropy“.

Komentář redakce: O přijetí či nepřijetí příslušníků třetích zemí rozhodují úřady jednotlivých členských států.

Jedním z bodů předvolebního programu SPD je také podpora vymáhání válečných reparací z druhé světové války po Německu. SPD dále ve svém programu odmítá přijetí eura.

Komentář redakce: Program SPD pro volby do Evropského parlamentu je silně euroskeptický, staví na neznalosti základního fungování Evropské unie a odkazuje na řadu témat zcela irelevantních pro Evropský parlament včetně přijetí eura nebo tématu válečných reparací.

Kompletní program je dostupný pod tímto odkazem.

Co říkají průzkumy

Podle výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ z 8. května má SPD 9,5% volební potenciál. Podle agentury Median (9. května) je potenciál 15,5 %.

Přehled předvolebních průzkumů je k dispozici zde.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

Kalendář