Noční vlci se po návštěvě ruské ambasády v Bratislavě přesunuli na Moravu, kde kolem 18:30 hodiny večerní dorazili k Ústřednímu hřbitovu v Brně. Ani zde se nevyhnuli setkání se svými názorovými odpůrci, kteří postávali před hřbitovní bránou s vlajkami EU, Ukrajiny a LGBT komunity.
Nechtěli Noční vlky v Brně
Na sociální síti Facebook k protestům proti příjezdům Nočních vlků vybízel Ondřej Zeman, kandidát ESO do Evropského parlamentu. Noční vlky označil za fašistickou skupinu otevřeně podporující diktátorský režim a vojenskou agresi vůči suverénnímu státu Ukrajině.
K této příležitosti vznikla i facebooková událost Noční vlky v ČR nechceme, která se jasně vymezila proti vstupu a příjezdu Nočních vlků Českou republikou. Noční vlky považují za skupinu podporující vojenskou agresi vůči Ukrajině, adorující masového vraha Stalina a popírající jeho roli v rozpoutání druhé světové války. Obětí Rudé armády při osvobozování naši země si váží, ale tento způsob piety je pro ně neakceptovatelný.
Společně Brno uvedli na příkladu Sergeje Vojcechovského, jak se k nám zachovali tito „osvoboditelé“. Československé občany odvlekli po válce do Sovětského svazu, kde je zavraždili. Sergej Vojcechovský se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa, 12. května 1945 byl zatčen komandem NKVD a jako československý občan byl odvlečen do Sovětského svazu, kde v roce 1951 zemřel v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag.
Před hřbitovní zdí se jich nakonec sešlo asi patnáct. Dominovaly vlajky Evropské unie a Ukrajiny. Vlát měla i vlajka Rumunska, ale účastníkům protestu se jí nepodařilo na poslední chvíli v neděli sehnat. Na transparentech byl viděn Putin vyobrazený jako Hitler, tomuto vyobrazení se říká Putler. Nechyběl Stalin jako čert. Jeden mladík držel transparent s nápisem: „My patříme na západ“.
Těsně před Nočními vlky přijel na vlastní motorce muž s velkou duhovou vlajkou LGBT komunity. Stal se terčem nejvíce urážek a jeho vlajka několikrát během výměny názorů letěla vzduchem. Mladý muž na průvod Nočních vlků pokřikoval, že naší republiku osvobodili také Ukrajinci a Rumuni a oni pouze špiní památku obětí, aby si zde vytěžili politické body.
Obrázek Putlera považovali příznivci Nočních vlků za urážku a žádali policii, aby takový transparent nesměl být na veřejnosti ukazován. Hrozili, že kvůli obrázku padne trestní oznámení.
Jiní příznivci Nočních vlků upozorňovali policii, že jejich demonstrace není povolená a požadovali, aby demonstranty od hřbitovní zdi odehnali. Policista jim ale řekl, že demonstrace se v našem státě nepovolují, ale pouze ohlašují a že nedisponuje nyní relevantními informacemi, zda jejich demonstrace nahlášena byla, to je záležitostí města Brna, a proto nikoho vyhánět nebudou, zvlášť pokud se chovají ukázněně a samotnou pietu o pár metrů dále nenarušují.
Lehké to neměl ani Žarko Raptor Jovanovič, který chtěl pro Raptor TV, online televizi považovanou za propagandistickou, vysílat přenos z piety Nočních vlků. Někdo jiný, též opatřen amatérskou kamerou, se totiž rozhodl vysílat zase reportáž o Žarkovi. Zatímco Žarkovi blokoval tělem záběry z kamery, pokládal mu otázky na jeho činnost.
Policisté stáli připraveni k potenciálnímu zásahu schovaní za křovím u hřbitovní zdi. Samotnou bránu Ústředního hřbitova ale chránila vlastní ochranka Nočních vlků.
Chtěli Noční vlky v Brně
Naopak tu byli lidé, kteří Noční vlky v Brně uvítali. Mezi takové patřili třeba muži oblečení v paramilitantních vojenských uniformách s nášivkami Zemské domobrany.
Na začátku piety se držela minuta ticha. Poté pustili z reproduktorů slova Alexandra „Chirurga“ Zaldostanova, který se Cest vítězství nemohl osobně účastnit, protože na něj USA i EU uvalily sankce. Málokdo ví, že Zaldostanov je kromě vůdce Nočních vlků také velmi dobrý recitátor. Ve svém projevu řekl, že na padlé se nikdy nezapomene a informace o jejich činu se budou předávat z generace na generaci.
Po něm se ujal slova Andrej Bobrovský, který zastupuje Zaldostanova v zemích, kam nesmí vstoupit. Vedle něj stál Alexander Nikolaevich Budaev, vedoucí úřadu Generálního konzulátu Ruské federace v Brně. Po minutě ticha společně položili kytici k soše rudoarmějce. K nim se připojil ještě německý Noční vlk Alexandr Schulz.
Po nich pak po malých skupinkách přicházeli další motorkáři a pokládali věnce a kytice k podstavci sochy.
S vlajkou Slovenské republiky přijel například Josef Hambálek. Potkat bylo možné Patrika Balarina i Vasileva Vladimíra Valentinoviče, oba dva na seznamech Očistce seznamu Mírotvůrce.
