Mnozí jim říkají morové sloupy, protože upomínaly a upomínají na smrtící epidemie. Vyjadřovaly poděkování přeživších za to, že byli ušetřeni. Jejich vznik je v českém prostředí spojen zejména se dvěma vlnami moru z let 1680 a 1713.
Takzvané mariánské, trojiční a další světecké sloupy ale byly poděkováním i za ochranu před jinými neštěstími, například válkou či velkým požárem. Navíc to nemusela být tak monumentální sochařská díla jako například ve Velvarech, často stačil sloup a na něm socha. Zdaleka nejčastěji byla ve středních Čechách zpodobňována Panna Maria a často se vyskytoval také sv. Jan Nepomucký a sv. Václav.
„Tyto sloupy měly chránit před všemi druhy nebezpečí a pohnutky pro jejich vztyčení mohly být různé,“ vysvětluje Vratislav Nejedlý, památkář a historik umění z Národního památkového ústavu (NPÚ). Ten si v roce 1996 stanovil spolu se svým kolegou Milošem Suchomelem (zemřel v roce 2014 – pozn. red.) velký cíl – zmapovat všechny trojiční, mariánské a světecké sloupy a pilíře v České republice.
Zdokumentovat museli stovky těchto děl po celé zemi, od velkých měst až po vesnice. V průběhu let se k nim připojili další odborníci z různých oborů a dali dohromady menší skupinu, která na projektu pracuje dodnes.
Po 22 letech se blíží k cíli. Nyní dodělávají svou 18. publikaci, tu nejobjemnější, a tedy i nejnáročnější. Věnována je Středočeskému kraji, v němž zmapovali celkem 191 sloupů. Dodnes se jich v kraji dochovalo 179, zbývajících 12 je už zničeno.
Aby tým památkářů zařadil sloup do svého projektu, musí splňovat následující kritéria: sloup je minimálně o jednu třetinu vyšší než to, co na svém vrcholu nese, a to něco musí být sochařské dílo.
I když je počet těchto památek ve středních Čechách poměrně značný, nevyrovná se Ústeckému kraji, kde jich bylo napočítáno 301, a Plzeňsku s 201 zmapovanými sloupy.
Vede 18. století
Zdaleka nejvíce sloupů bylo v kraji vztyčeno v průběhu 18. století, celkem 136. Nejstarší sloup v kraji, pocházející z období mezi roky 1560 a 1577, objevili badatelé v okrese Beroun v areálu hradu Karlštejn, druhý nejstarší pilíř stojí v Cerhovicích, rovněž na Berounsku.
A jen pro zajímavost, čtyři takové sloupy byly postaveny i ve 20. století. Tím nejmladším je sloup se sochou sv. Václava v areálu zámku v Dobřichovicích v Praze-západ, který pochází z doby před rokem 2000. Vytvořit jej nechal řád Křižovníků s červenou hvězdou jako repliku sochy z Křižovnického náměstí v Praze.
Mariánské a další sloupyMariánské sloupy mají za hlavní postavu Pannu Marii, trojiční zobrazují Nejsvětější Trojici a světecké zpodobňují světce. Největší počet mariánských, trojičných a dalších světeckých sloupů v kraji byl zjištěn v okrese Rakovník (36), dále Mladá Boleslav (22) a následovaly Kladno (18) a Kutná Hora (17). Naopak nejméně je jich evidováno v Praze-západ (8). Ze 191 jich už 12 neexistuje. Z dalších se dochovala jen torza, kdy například chybí vrcholová socha. Ve Středočeském kraji výrazně převažuje zasvěcení Panně Marii, které se objevilo celkem v 86 případech. Velmi početné je také zasvěcení sv. Janu Nepomuckému (40) a dále sv. Václavovi (13). Mezi doprovodnými sochami se nejčastěji vyskytuje sv. Florián (14), „chránící“ před požáry, následovaný protimorovými patrony sv. Šebestiánem a sv. Rochem. |
Kvůli velkému množství sloupů museli pracovníci NPÚ středočeskou publikaci rozdělit na dva šestisetstránkové svazky. První z nich, věnovaný okresům Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora a Mělník, slavnostně představili 4. dubna ve Velvarech – kde jinde než na náměstí pod mariánským sloupem, který v kraji patří mezi ty největší.
Druhý svazek, v němž budou zastoupeny zbylé okresy středních Čech, by měl vyjít ještě do konce tohoto roku. Pak bude následovat poslední, devatenáctá publikace věnovaná Praze.
Posláním projektu přitom není pouhý soupis památek, ale také shrnutí podkladů pro péči o ně a jejich restaurování.
„To je také důvod, proč jsme si ke křtu prvního svazku středočeské publikace vybrali Velvary. Chtěli jsme upozornit na to, že by si tato památka zasloužila restaurátorský zásah. Naposledy byl proveden v roce 1992, a to je opravdu dlouho,“ upozorňuje Kovařík.
Vedení města v čele se starostou Radimem Wolákem (Oživme Velvary!) je této opravě nakloněno. Zbývá „jen“ vyřešit, kde na to sehnat peníze. Podle restaurátora Petra Glásera takové opravy vyjdou na miliony korun. A sloupů v podobně špatném či horším stavu je v kraji více.
Obecně tento druh sloupů vznikal zejména na území habsburské monarchie. Proto jich také bylo několik po roce 1918 zničeno, protože byly symbolem nenáviděného Rakouska Uherska. „Nejznámějším příkladem je zaniklý mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. A ve Středočeském kraji tehdy zmizely například sloupy v Dobrovici a ve Slaném,“ uvádí Viktor Kovařík. Na místě toho v Dobrovici na Mladoboleslavku byla v roce 1927 postavena socha T. G. Masaryka.
