Pohár pro mistra extraligy políbil hned dvakrát jako hráč. V roce 2000 a pak o dva roky později. Teď se to může René Dvořákovi povést i jako trenérovi. A pokaždé s českobudějovickým týmem.
Poprvé dovedl klub k titulu jako kouč před dvěma lety. To ale převzal Jihostroj v průběhu sezony po odvolaném Janu Svobodovi. Teď má za sebou kompletní základní část i povedené play off. Zbývá nejtěžší krok – finále proti Liberci.
Vzpomenete si ještě někdy na první titul Jihostroje v jeho novodobé historii z roku 2000?
Pamatuji si, že jsme ho uhráli venku. Tuším, že to bylo v Liberci. Jednak jsme to oslavili ještě po příjezdu s fanoušky doma v Budějovicích, ale i tam za námi jel plný autobus lidí. Takže jsme slavili celou cestu z Liberce sem, byla to veselá cesta.
Vraťme se do této sezony. Vyhráli jste čtvrtfinále i semifinále hladce v šesti zápasech. Liberec v play off dvakrát prohrál. Může to mít vliv na finálovou sérii?
Myslím si, že ne. Pauzy mezi zápasy i sériemi byly dlouhé. Problém v tom nebude. Teď to není jako dřív, když se hrálo na čtyři vítězná utkání a ze začátku jste měli dvě ve dvou dnech. To bylo fyzicky náročnější, ale teď zápřah není takový.
Čekali jste dopředu, že ve dvou sériích play off neztratíte ani jeden zápas, a budete tak dominantní?
Já o tom ani nepřemýšlel, ale jsem rád, že to tak dopadlo. Jak jsme se bavili o volných dnech mezi zápasy, tak je teď jedno, jestli hrajete šest utkání, nebo deset.
Už máte dostatečně na videu nasledované zápasy Liberce?
Liberec je náš tradiční soupeř, jejich hráče dobře známe. U nich se akorát do základní sestavy prosadil smečař Andrej Grut. Toho ještě tolik neznáme. V posledních zápasech se na hřiště vrátil také smečař Aleš Správka, takže znalosti o něm spíš jen oprášíme. To mužstvo dlouhodobě známe, teď půjde hlavně o systém hry a o to, abychom vymysleli něco, co by je mohlo překvapit.
3 zápasymusí vyhrát jeden z finalistů volejbalové extraligy k zisku titulu |
Jaká je nálada v týmu těsně před začátkem rozhodujících bitev?
Hlavně je to dlouhé čekání. Měli jsme po semifinále fakt dlouhou přestávku. Nebyli jsme schopní sehnat soupeře na případný přátelský zápas, protože buď už všichni skončili, nebo ještě naopak hrají. Spíš už očekáváme to, co brzy přijde.
Vy jste příznivcem přípravných zápasů, které se hrají v rozjeté sezoně?Zranit se můžete i na tréninku, kde také proti sobě hraje šest a šest hráčů a kde se také zkouší všechny činnosti jako v samotném zápase.
Souhlasíte s tím, že boj o extraligový pohár letos nemá výraznějšího favorita?
Naprosto. Myslím si, že obě mužstva jsou velice vyrovnaná.
Co tedy rozhodne o tom, kdo získá titul?
Forma v daném zápase. Možná rozhodne i štěstí a určitě půjde jen o detaily. Extraligu letos mohou vyhrát obě družstva.
Liberec bude určitě sázet na výkon jedné z hvězd domácí extraligy – na univerzála Jana Štokra. Vy se zase můžete opřít o zkušenost libera Martina Kryštofa či univerzála Filipa Křesťana. I v tomto je to vyrovnané.
Každý tým má svého lídra na své úderné pozici a většinou by měl být lídrem i nahrávač, který si tým někam vede. Ať už to bude u nás Křesťan, či Šotola, je to jedno. V Liberci je Štokr samozřejmě lídrem, přes kterého chodí těžké a vysoké nahrávky. Starší hráči jsou však na obou stranách, i když Liberec má většinu zkušených kluků přes třicet let.
Zaměříte tedy speciální tréninky a přípravu přímo na Jana Štokra?
Ne. My se chytáme na všechny hráče Liberce úplně stejným způsobem. Není rozdíl v tom, jestli se připravujeme na Štokra, nebo na Veselého, či na Gruta.
Klubu pomáhá rodinná filozofie. Má tady tradici, říká masér BudějovicByl u všeho. Masér volejbalistů Jihostroje Filip Hoch kroutí v klubu už 22. sezonu. Proto pamatuje všech dosavadních devět extraligových titulů. „Určitě si vybavuji ten první a také to, co se po něm dělo,“ usmívá se 46letý Hoch. „Potom vzpomínám ještě na titul před dvěma lety, kdy jsme ve finále porazili Kladno. I play off předtím bylo skvělé. Pak také nezapomenu na to, když po osmnácti letech odcházel Petr Habada, což jsem i obrečel,“ doplňuje masér, který už za ta léta strávená v klubu považuje řadu současných i bývalých hráčů téměř za svou rodinu. Hoch má i vysvětlení, proč Jihostroj patří k české volejbalové špičce tak dlouho. „To je zásluha i vedení, protože se u nás až tolik hráčů netočí. V posledních letech tvoří neměnnou osu například Radek Mach, Tomáš Fila, Petr Michálek anebo Martin Kryštof. To jsou základní kameny a tahle rodinná filozofie klubu se tady držela vždycky,“ těší Hocha a dodává, že kdyby Jihostroj více obměňoval kádr po každé sezoně, tak ta správná chemie v týmu nikdy fungovat nebude. Za ta léta už toho Hoch s volejbalisty zažil mnoho, přesto ho práce v Jihostroji pořád baví. „Těžím z toho, že můžu být neustále v mladém kolektivu. Když už končí 'starý' pětatřicetiletý hráč, tak místo něj nastoupí dvacetiletý kluk, který prostě dělá kraviny, které k tomu věku zkrátka patří,“ zmiňuje ten, který vždy vymýšlí nejrůznější talismany na play off. Hoch by byl rád, kdyby mohl v Jihostroji ještě dlouho pokračovat, a každý rok věří, že Budějovice extraligu vyhrají. Letos k tomu mají blízko. „Byla by škoda, kdyby to teď neklaplo. Všechno u nás šlape, jsme zdraví a silní,“ popisuje služebně nejstarší člen budějovického klubu aktuální rozpoložení týmu před finálem. |
