Středa, 22 května, 2024

Jižní Amerika

Archeologie, Civilizace a Cestování | Tomáš Stěhule

Jižní Amerika
Záhady

Tajemství uzlíkového písma Kipu

Incká říše byla největším státem v předkolumbijské Americe, pod jejíž vládou žilo mnoho národů, a její území se neustále rozšiřovalo. Obyvatelstvo čítalo asi 10 milionů lidí, a Inkové byli původně nazýváni pouze zástupci vládnoucí třídy, tedy okolo 15 až 40 tisíc privilegovaných. Ovládali na svou dobu poměrně pokročilé technologie, z nichž některé byly převzaté od dobytých národů. Například vybudovali rozsáhlou síť silnic a zavlažovacích zařízení, seznámili se s matematikou a astronomií, používali kalendář, prováděli chirurgické operace. V ekonomice státu hrál nejdůležitější úlohu mnemotechnický a počítací systém Kipu (Quipu) – pro nezasvěcené obyčejný svazek nití a uzlů upevněných na speciální šňůře. Říká se, že v kipu bylo možné zašifrovat cokoli …

Dnes je známo více než 800 kipu, z nichž největší mají až 2000 nití. Indiáni pokračovali v používání kipu i po pádu Incké říše – po španělské invazi. Tzv. Kipukamayoki – lidé, zodpovědní za vedení evidence v kipu, svědčili například u soudů v majetkových sporech, a jejich svědectví se rovnala našim dokumentům, vyhotovených na papíře.

Tato skutečnost potvrzuje, že kipu fungovala jako mnemotechnická pomůcka, která pomáhala určenému člověku vyvolat informace z paměti. Pouze ti, kteří je sestavovali, mohli číst takové „záznamy“. Kipu také sloužila k přenosu informací poštou, nejčastěji jako soubor účetních dokumentů. Podle současných představ většina informací, uložených v kipu, představuje čísla.

Informace jsou zakódovány nejen tvarem uzlů, ale také barvou vláken. Podle nejrozšířenější verze o funkci kipu, by barva mohla označovat třídu objektů uvedených v „dopise“ (například černá znamená čas, zelená znamená nepřátelský voják). V roce 2005 se poprvé objevila verze, že kipu může obsahovat nejen číselné údaje, ale i text.

Jedno z nalezených kipu o jehož rozluštění se vědci stále pokoušejí. Foto: internet.

V článku, publikovaném v časopise Science [1], antropolog Gary Erton a matematik Kerry Brezin navrhli, že sekvence tří charakteristických „uzlů v podobě osmičky“ v jednom kipu, může být zakódované toponymum, jméno tvůrce „dokumentu“ nebo nějaký objekt.

Údaje o dosud známých kipu jsou uloženy v databázi „Quipu Database Project.“ [2] Nicméně, existují i malé sbírky kipu, které jsou uloženy u potomků jejich tvůrců, jako rodinné dědictví. Tyto „dokumenty“ nejsou zahrnuty do databáze, a informace o jejich přesném množství se liší.

V roce 2015 byly dva takové kipu objeveny v Peru Sabinou Highlandovou, profesorkou antropologie na univerzitě v St. Andrews.[3] Jejich nitě jsou z vlny (bavlněné nitě byly častější), takže barvy na nich jsou dobře zachovány.

„Našli jsme sérii složitých barevných kombinací mezi vlákny. Na vláknech je 14 barev, které tvoří 95 jedinečných vzorů. Toto číslo je srovnatelné s počtem znaků v systémech slabičného písma,“ říká Highlandová. Slabičné písmo je takový druh písma, které zapisuje jednotlivými znaky celé slabiky. Antropoložka dále vysvětlila, že zjištěný počet vzorů je mnohem větší, než na ostatních kipu v této oblasti. Například i písmo starých Mayů je také slabičným systémem.

Přečtěte si také:  Zobrazuje kamenný blok prehistorického kosmonauta?

Kipu, které bylo nalezeno, bylo vyrobeno v 18. století. To vyvolává zásadní otázku: do jaké míry tyto záznamy souvisí s tradičními kipu z doby Incké říše, a nakolik se do jejich tvorby odrazilo již abecední písmo (například španělština)? Článek o jejich výzkumu byl publikován v časopise Current Anthropology. Sabine Highland i nadále pokračuje v jejich výzkumu.

Zdroje:

[1] Urton, G. – Brezine, C.J.: Khipu Accounting in Ancient Peru. Science,  12.8. 2005. Vol. 309, Issue 5737, pp. 1065-1067. Online: http://science.sciencemag.org/content/309/5737/1065

[2] Quipu Database Project. Harvard Un. Online:   http://khipukamayuq.fas.harvard.edu/index.html

[3] Sabine Hyland: Writing with Twisted Cords: The Inscriptive Capacity of Andean Khipus. The University of Chicago Press Journals, 29.9.2016. Online: https://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/691682

Tomáš

cestovatel, publicista.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..