České expedice do Antarktidy jsou mezinárodně čím dál známější. Zkoumají řasy, ledovce i bakterie

4. duben 2019

Masarykova univerzita letos vypravila do Antarktidy hned dvě výzkumné expedice zaměřené na geomorfologii, klimatologii nebo ekologii. Další české vědkyně a vědci byli součástí zahraničních expedic, jako třeba Barbora Chattová, která se zaměřuje na studium rozsivek. „Český vědecký program v Antarktidě už má spoustu zajímavých výsledků a začínáme být důležitými partnery pro ostatní národní programy,“ říká geograf Daniel Nývlt, vedoucí tradiční výpravy na ostrov Jamese Rosse.

„V Antarktidě jsem byl už pošestnácté, ale to počítám výpravy, které tam mířily před postavením stanice Johanna Gregora Mendela, na stanici jsem byl letos potřinácté,“ upřesňuje Daniel Nývlt. Vedoucí postavení Masarykovy univerzity v českých výzkumech v Antarktidě je podle něj zásluha hlavně polárníka Pavla Proška, kterému se podařilo přesvědčit ministerstvo školství, že by na tomto ledovém kontinentu měla mít vlastní výzkumnou stanici i Česká republika.

Antarctica Crew

Danielem Nývltem vedená expedice na ostrově Jamese Rosse se plánuje vždy zhruba půl roku dopředu a letos mimo jiné zjišťovala přítomnost bakterií, které mohou produkovat látky, jež jsou velmi podobné našim antibiotikům. „Do budoucna by to mohlo mít důležitý význam ve farmaceutickém průmyslu. První náznaky jsou pozitivní, objevili jsme velké množství druhů bakterií, které produkují látky, jež se chovají jako antibiotika.“

Barbora Chattová se po dvou účastech ve výpravách na českou stanici tentokrát vypravila společně s tureckou expedicí na opačný, západní okraj Antarktidy, kde byla také jako vůbec první algoložka (vědkyně zabývající se sinicemi a řasami) za jižním polárním kruhem. „Dostala jsem se ke vzorkům rozsivek, které ještě nikdo nemá. Což znamená mimo jiné to, že budeme mít geniální srovnání vzorků těchto jednobuněčných řas s křemitou schránkou z východní i západní části Antarktidy,“ vysvětluje Chattová.

Transport na ostrov Horseshoe. Antarctica Crew

Co se obecně příliš neví, je fakt, že řasy produkují více kyslíku než deštné pralesy. „Není to jen mořský fytoplankton, ale také sladkovodní rozsivky, které žijí na povrchu sněhu a ledu v polárních oblastech.“ V tom je také skrytý další problém s táním ledu, které nemusí znamenat jen zvednutí hladin oceánů. „Když odtaje led a sníh, zemřou i rozsivky, které ho obývají, takže může dojít ke snížení množství kyslíku v naší atmosféře,“ upozorňuje Chattová. A podle slov Daniela Nývlta ukazují nejnovější vědecké studie z posledních dvou let, že Antarktida v dlouhodobém trendu odtává stále rychleji.

„Za 30 let změna možná nebude tak dramatická, ale budou se nám dále zvětšovat ledu prosté oblasti, což bude mít negativní vliv na místní vegetaci, protože nebude dostatek vody na odledněných oblastech.“ Pokud totiž ledovce roztají, zmizí také v nich naakumulovaná voda, která během letních sezon mohla roztávat a zásobovat místní potoky, jezera nebo mechoviště.

Proč je východní Antarktida ideálním místem pro zkoumání změn, které přichází s oteplováním naší planety? Může zvětšující se plocha ledovce znamenat jeho brzký zánik? A z jakého důvodu jsou rozsivky ideálním typem řas pro dlouhodobý výzkum? Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Nývltem a Barborou Chattovou z brněnské Masarykovy univerzity.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka