Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit

 

Pomník Tomáše Garrigua Masaryka

V listopadu roku 1933 vyslovil Igor Jareš z Českého městského osvětového sboru první podněty na zhotovení pomníku TGM. Na realizaci tohoto návrhu se začalo téměř okamžitě pracovat. Byl založen Výbor pro postavení pomníku TGM v Mostě, jednalo se tehdy o spolek, v němž byli zástupci českých i německých spolků, okresního úřadu, posádkového velitelství a města Mostu, své členy zde měly i jednotlivé politické strany. Přísně se dodržovalo paritní zastoupení české a německé národnosti. První schůze výboru se konala 27. listopadu 1933. Předsedou výboru se stal okresní hejtman Antonín Žák. Již na této schůzi bylo vybráno 180 Kčs jako základ pro finanční sbírku.
Pomník Tomáše Garrigua Masaryka
 

 
 

Stanovy výboru obsahovaly i všechny dovolené způsoby získávání finančních prostředků na stavbu pomníku. Byly proto pořádány sbírky, rozesláno 5 000 dopisů se žádostmi o příspěvek na úřady, spolky a podniky v celé republice. Pořádaly se přednášky, slavnosti, divadelní představení a promenádní koncerty. Další součástí byly i finanční dary od všech dobrovolných dárců.


Pak ale Antonín Žák onemocněl a veškeré přípravné aktivity se zastavily. Činnost se znovu rozeběhla v lednu roku 1935, kdy již všechnu potřebnou agendu vedl JUDr. Vojtěch Pfleger, místopředseda výboru a vládní komisař města Mostu.


Za 3 měsíce byla nashromážděna potřebná finanční částka. Město Most věnovalo největší část, a to 10 000 Kčs, zastupitelský okres Most daroval 5 000 Kčs. Na návrh technické komise Výboru pro postavení pomníku TGM v Mostě byl, po přímém jednání s několika umělci, v červnu roku 1935 vybrán návrh akademického sochaře Josefa Fojtíka, profesora pražské umělecké průmyslovky. Domluvený honorář činil 120 000 Kčs, včetně odlití bronzové sochy pražskou firmou Barták. Aby nepřevažoval český prvek, bylo domluveno, že mramorový podstavec pod sochu a úpravu okolí provede mostecký architekt H. Mayer a německá firma Burghart.


Dalším úkolem bylo zvolení vhodného místa pro umístění takové sochy. Výbor si vyžádal posudky odborníků, architektů a sochařů a na základě těchto posudků vybral I. náměstí, které se tehdy jmenovalo Švehlovo náměstí. JUDr. Pfleger poté vydal svolení s přemístěním kašny na II. náměstí, aby se nejreprezentativnější místo ve městě uvolnilo pro sochu, která byla 3,2 m vysoká a jejíž váha dosahovala 1 500 kg.


Celkové výdaje se nakonec vyšplhaly na 155 000 Kčs, pro Výbor to ale nepředstavovalo žádný problém, neboť finančních prostředků mělo dostatek. Zbylé peníze se poté rozdělily stejným dílem mezi Českou a Německou okresní péči o mládež.


Dne 10. října v 17.00 hod. byla do základního kamene pomníku vložena měděná schránka obsahující pamětní spis, půdu ze čtyř legionářských bojišť, soudobé kovové mince a československé známky. Datum slavnostního odhalení pomníku bylo stanoveno na 28. říjen 1935. U příležitosti tohoto aktu byly vydány pamětní medaile, odznaky a připravena pamětní razítka. Celé město se zapojilo do generálního úklidu veřejných prostor a zkrášlilo své domy slavnostní výzdobou.


Ten den vytrvale pršelo, přesto se na náměstí sešlo asi 30 000 lidí, z okolních vesnic se dokonce vypravily průvody. Byly zastoupeny školy, spolky, úřady a další instituce. Na tribuně se shromáždili představitelé města a pozvaní hosté, mezi nimiž byli i ministr zahraničních věcí Edvard Beneš a ministr František Spina. Po česko-německých projevech obou ministrů byla bronzová socha na žulovém podstavci konečně odhalena.


Večer 27. října 1938 byla socha z podstavce sejmuta nacisty (symbolicky ovázali provazy kolem krku) a později roztavena a přeměněna na materiál pro německou zbrojní výrobu.


Díky J. Fojtíkovi, který přes válku přechoval odlévací formu, mohla být socha 29. září 1946 znovu osazena. Pietních oslav se zúčastnilo mnoho lidí. Dle Rudého práva „(…) zahájil slavnostní akt předseda MNV soudruh Chadim a po proslovu několika řečníků se ujal slova za KSČ poslanec Chleborád. Slavnost byla zakončena přehlídkou uniformovaných složek.“


Roku 1953 bylo rozhodnuto o odstranění pomníku, vládnoucí strana totiž neměla zájem o viditelnou připomínku prezidenta Osvoboditele. Dne 18. dubna 1955 tedy byla socha z náměstí opětovně odstraněna a uložena do vstupní haly mosteckého muzea. Když se muzeum ze starého Mostu později stěhovalo, nenašlo se pro sochu v menším prostoru nového mosteckého muzea místo. TGM zmizel roku 1978 z foyeru budovy ve starém Mostě doslova ze dne na den.


V roce 1978 se zástupci ONV rozhodli, že socha musí být rozřezána a získaný materiál předán MNV v Meziboří k odlití sochy osvobození. Nová socha však z materiálu nikdy vytvořena nebyla, neboť materiálu bylo údajně málo. Rozřezané kusy bronzu se pak dopravily do prostor bělušické věznice, kde byly údajně zazděny. Takto se dochovaly do roku 1989, kdy byly v Bělušicích objeveny. Otázkou stále zůstává kdo a proč nechal rozřezané fragmenty do Bělušic odvézt.


Sestavením fragmentů bylo prokázáno, že socha již netvoří celek, z původních 1 500 kg zbylo pouze 484 kg. Zbývající části nelze žádným způsobem spojit, neboť rozřezáním vznikly centimetrové spáry. Snaha mosteckých divadelníků přelomu let 1989/1990 na obnovení sochy nevyšla. Lidé se tehdy zapojili do sbírky, ale výtěžek byl příliš nízký a socha by stála odhadem 600 až 800 tisíc korun. Fragmenty tak byly dlouhá léta uloženy v depozitáři Oblastního muzea v Mostě.


V létě roku 2011 vznikla v Stavebním bytovém družstvu Krušnohor myšlenka na obnovu památníku TGM. Vedení města ji plně podpořilo a v březnu roku 2012 byla vyhlášena veřejná sbírka, jejímž účelem bylo obnovení sochy prvního československého prezidenta. Výsledek je realizován právě v těchto dnech. Sochaři Jaroslav a Ondřej Šindelářovi, kteří se ujali zhotovení repliky sochy pomocí fragmentů původní sochy J. Fojtíka, již odvezli sádrový vzor do slévárny. Tam sochu odlijí a výsledná socha pak bude předána městu Most. Veřejnost pak bude moci slavnostnímu odhalení přihlížet nejspíše na podzim tohoto roku. Fragmenty sochy z roku 1946 jsou dnes v majetku města Mostu a plánuje se jejich vystavení v Expozici starého Mostu.


zpracovala: Mgr. Karolína Tichá, historička, kronikářka města

 
Za aktualizaci zodpovídá: Jana Žampová
Vytvořeno / změněno: 27.3.2014 / 27.3.2014 | Zveřejnit od: 27.3.2014
 

Počet návštěv: 2490
 

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém

 

Tento web pro svoji správnou funkci využívá soubory cookies.

O cookies

Nastavení cookies

Tento web pro svoji správnou funkci využívá soubory cookies.

Více o cookies

Tyto soubory nám umožňují poskytnout návštěvníkům kvalitnější služby, protože nám například umožní získat anonymizované analytické údaje o používání tohoto webu.

Kompletní přehled cookies, které tento web využívá naleznete zde.

Skupiny cookies