Zdeněk Piškula hraje hlavní roli v divadelním představení Punk Rock

Zdeněk Piškula zve 21. března 2019 od 19:30 na divadelní představení PUNK ROCK v režii Filipa Bařiny do pražského divadla Komedie. Představení proběhne v programu prvního ročníku divadelního festivalu NOVÁ KOMEDIE, který upozorní na tvorbu a práci mladých umělců.

Divadelní hra PUNK ROCK zkoumá problémy a svět skupiny mladých teenagerů, kteří se připravují na maturitu a plánují studium na vysoké škole. Jsou šťastní i otrávení ze života, ze školy, z rodičů… Žijí své každodenní životy. Přemýšlí o své budoucnosti. Jednoduše prožívají krizi vlastní identity. Když do školy nastoupí nová spolužačka, prudce se mění jejich vzájemné vztahy a stará přátelství jsou vystavena novým zkouškám. Hormony se bouří, dohled dospělých je minimální a napětí ve skupině roste. Najednou se všichni ocitnou nesmírně blízko nebezpečí, které je může všechny nadobro poznamenat, nebo dokonce zničit.

Jak daleko nás může zavést vlastní imaginace? A kde se nachází její hranice? Příběh chlapce, který se rozhodl bojovat se svými démony. Děj se odehrává na gymnáziu ve Stockportu. Pokud ovšem tomu tak je. 

Divadelní představení Punk Rock pojednává o problémech mladé generace. Ty mezi ní stále také patříš, co shledáváš za hlavní problémy, které jsou pro dnešní mládež charakteristické?
Za největší problém dnešní i budoucí generace shledávám komunikaci. Bojím se, že lidé spolu přeruší téměř veškerý verbální a fyzický kontakt. Internet je dobrý sluha, ale i zlý pán. Fake news je typický příklad zlého pána a to je jedna z věcí, která postihuje a zároveň ohrožuje nejvíce. Ve chvíli, kdy mladí lidé budou věřit všemu, co na internetu vidí, jsou lehce manipulovatelní, a tím pádem i jednoduchými následovníky populistů a různých mocipánů, kteří si šíření fake news zaplatí, a mají tím pádem vyhráno. Moje generace by si měla zjišťovat informace z více zdrojů a tvořit si vlastní názor, ne přebírat myšlenku internetu.

Jak se ti hraje role chlapce, kterého sužují vnitřní démoni? Musíš se na ni nějak speciálně připravovat, máš nějaké rituály před představením?
Byla to má první role na jevišti, jež je emočně a psychicky velice vyhrocená a musím říct, že si ji náramně užívám. Během hry ze sebe vypouštím různé démony a otevírám lidem své stránky, o kterých já sám ještě nevím vše a neznám je stoprocentně. Těžkým úkolem bylo uchopit roli chlapce, který zabije. Co se pamatuji, tak jsem nikoho nezabil, takže jsem musel hledat inspiraci z různých zdrojů, ale zároveň pokládat sám sobě otázku, kdybych zabil, tak proč, kde bych vzal motivaci a jak hluboká ta motivace musí být. Před každým představením se rozhýbu a snažím se maximálně soustředit, ostatně jako před každým představením.

Od října loňského roku působíš v Městských divadlech pražských, cítíš se být již divadelním hercem? Nakolik se podle tebe liší divadelní herectví od filmového, se kterým máš více zkušeností?
Nevím, jak se divadelní herec cítí, ale vím, že se mám ještě hodně co učit a učit chci a budu celý život. Pro mě osobně je divadlo mnohem těžší než film. Při filmovém herectví mám už určitou jistotu a dávku zdravého sebevědomí, ale na jevišti jako bych stál nahý a za svou nahotu se styděl. Tento stud musím odbourat a nahradit ho sebevědomím, už se na tom intenzivně pracuje!

Režie a úprava textu: Filip Bařina 
Hrají: Zdeněk Piškula, Vojtěch Hrabák, Jaroslav Blažek, Barbora Vágnerová, Kateřina Coufalová, Daniel Krečmar, Michaela Rajdlíková.
Délka představení: 80 minut (Bez přestávky)
Představení není vhodné do 15 let.
Produkce: Divadlo U22 & Divadelní ateliér 

Zdroj: https://www.2media.cz/cs