Doba čtení:4 m, 46 s
Zřejmě nejhlasitějším kritikem připravované výstavby nových jaderných bloků je minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Foto: Michal Šnobr

Kdo prosazuje dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a kdo je proti? Zmapovali to analytici think-tanku The Prague Security Studies Institute (PSSI). Kritici a odpůrci dostavby nejsou dle analýzy v médiích téměř slyšet.

„Premiér Andrej Babiš opakovaně navrhl variantu, kdy by ČEZ ze svých peněz financoval dostavbu a stát by mohl být pouze druhým ručitelem v pořadí. Tomu se brání vedení ČEZ, neboť dostavba jednoho reaktoru by vyšla na více než 150 miliard Kč. Zároveň při výběru tohoto investorského modelu existuje riziko, že by se stavba výrazně zdržela kvůli žalobám minoritních akcionářů, vlastnících 30 procent akcií ČEZ, kteří s takto financovanou dostavbou Dukovan nesouhlasí,“ cituje server irozhlas.cz spoluautory analýzy Jonáše Syrovátku a Filipa Lukáše.

Čtěte také:
Nováková: Výstavbu jádra zaplatí spotřebitelé
BIS varovala Babiše před Rosatomem

„Proti výstavbě se v médiích ozývají hlasy ekologických nevládních organizací, zástupců obnovitelných zdrojů a minoritní akcionář ČEZ, energetický analytik a poradce skupiny J&T Michal Šnobr. Podle nich je dostavba ekonomicky nevýhodná a možná i protiprávní z důvodu cíleně zvolené nerentabilní investice,“ dodávají.

Chybí diskuse o potřebnosti výstavby

„Úplně přitom chybí diskuse nad nutností dostavby jako takové – v drtivé většině textů se již automaticky počítá s vypsáním tendru, rozebírají se pouze jednotlivé investorské modely a vhodnost jednotlivých kandidátů na výstavbu. Rozhodování o variantě financování bez adekvátní diskuse o samotné nutnosti výstavby kritizují pouze ekologové,“ upozorňují autoři studie.

Citace ekologů, včetně rakouských odpůrců jádra, podle analytiků tvoří šest procent debaty o dostavbě, názory menšinových akcionářů ČEZ kolem pěti procent. Dvě třetiny citací se věnují průběhu a financování tendru na dostavbu, případně možnosti prodloužení životnosti současných reaktorů.

„Zajímavé je, jak v průběhu roku měnili názor zásadní hráči: premiér Babiš i prezident Zeman,“ upozornil analytik Tomáš Titěra. „Prezident na začátku roku 2018 vehementně podporoval model dostavby, který Maďaři zvolili v případě elektrárny Paks – tedy stavbu ruským Rosatomem z ruské půjčky. Později podpořil variantu dostavby za peníze ČEZ bez účasti státu. Minimálně v jednom případě ale vyjádřil podporu i řediteli ČEZ Benešovi, který naopak prosazuje financování stavby státem.“

„Andrej Babiš zase většinou opakuje, že je třeba rozhodnout co nejdříve, a že by dostavbu měl plně financovat ČEZ. Konkrétnější vyjádření neposkytuje. Načas změnil názor na konci října, kdy začal podporovat prodloužení životnosti stávajících bloků o deset let a odložení výstavby. Tato vyjádření se ale nesetkala s pochopením části odborné veřejnosti, takže se vrátil k původní variantě a opět prosazuje rozhodnutí o dostavbě za peníze ČEZ,“ dodal Titěra.

Odborníci na jádro – tedy zejména Drábová, Štuller a Wagner – byli nejhlasitější právě v reakci na premiérovy snahy stavbu odložit. Není podle nich vůbec jisté, že životnost stávajících bloků půjde prodloužit i po roce 2035, dokdy mají sloužit současné dukovanské reaktory. Z toho důvodu prosazují brzkou výstavbu a přiklánějí se k financování státem. ČEZ coby soukromý subjekt nedosáhne na tak výhodné podmínky úvěru a nemůže zajistit úspěšné dokončení dostavby.

Podivní jaderní lobbisté

Analytici objevili také aktéry, o kterých se příliš nemluví – přinejmenším na celostátní úrovni. Jedním z nich je spolek starostů obcí v okolí Dukovan. Ti by nejraději začali stavět hned.

„Nejviditelnějším lokálním aktérem je Vítězslav Jonáš působící ve spolku Energetické Třebíčsko, podporujícím dostavbu JE Dukovany,“ upozorňuje expertka Veronika Špalková. „Společně s dalšími regionálními aktéry podepsali takzvanou Dukovanskou výzvu II, která žádá rychlejší rozhodování vlády při výběru investorského a obchodního modelu.“

Analýza odhalila také odborný web atominfo.cz, který je v debatě o dostavbě Dukovan aktivní. Podle autorů analýzy je doména serveru atominfo.cz registrována společností PR-aspekt international, která vydává i ruskojazyčný Pražský telegraf. Je také napojen na sesterský web atominfo.ru.

„Přímo na webu nejsou žádné informace o redaktorech, kontakty ani nic, co by jakkoli naznačovalo, kdo za tím webem stojí,“ uvedla Špalková. „Přes profily na jiných serverech jsme našli šéfeditora webu, tím je Vladislav Větrovec. Podle článků například na Parlamentních listech je přesvědčen, že Česko jádro potřebuje, v tom souhlasí s českým prezidentem.“

„Zajímavé je, že přímo web atominfo.cz se zvlášť prorusky neprofiluje,“ dodává Špalková. „Je ale taky docela možné, že jsou tu prostě jenom proto, aby se o jádru vůbec mluvilo. Aby se debata nepřehoupla od tématu, jak dostavět Dukovany, třeba k tomu, jestli má jádro vůbec smysl, jestli nejde nahradit jinými zdroji.“

Šnobr: Rozhodne až nová generace politiků a manažerů ČEZ

O dostavbu Dukovan se zajímá půltucet zahraničních firem: čínský China General Nuclear Power Group, francouzsko-japonský ATMEA, čistě francouzský EDF, korejský Korea Hydro & Nuclear Power, ruský Rosatom a americký Westinghouse.

Právě Rusové a Číňané mají ovšem v souboji o dostavbu Dukovan nevýhodu: bezpečnostní experti je považují za riziko. Otevřeně se proti nim vyjádřil například generál Petr Pavel, diplomat Tomáš Pojar nebo přímo Bezpečnostní informační služba.

Nejnovější plány představil premiér Andrej Babiš na parlamentní konferenci k jádru z minulého týdne. Stavbu reaktorů chce nově svěřit dceřiné společnosti ČEZ Dukovany II, která má být založena pro tento účel. Se společností Dukovany II pak uzavře speciální smlouvu namísto poskytnutí státní garance. Tato smlouva by umožnila státu firmu kontrolovat a při změnách na trhu i převzít výstavbu.

„Budeme se snažit, aby byla smlouva uzavřena ještě letos,“ doplnil ho čerstvý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. „Vypsání tendru je možné v roce 2020, realističtější je ale první polovina roku 2021.“ První etapa přípravy podle něj vyvrcholí v roce 2024, což proti minulým plánům znamená rozvolnění.

„Slyšeli jsme velmi sofistikovaný a marketingově perfektní odklad stavby jaderných zdrojů v Česku. Rozhodne až nová generace politiků a manažerů ČEZ,“ reagoval Michal Šnobr, zástupce minoritních akcionářů z finanční skupiny J&T.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa