Na motorkách nejčastěji umírají lidé kolem čtyřicítky, riziko roste po zimě

  6:44
Řidiči kolem čtyřicítky jsou nejohroženější skupinou motocyklistů, zjistilo brněnské Centrum dopravního výzkumu. Na jihu Moravy je také nejvyšší nárůst těžce zraněných motorkářů. Právě teď jsou přitom silnice nejzrádnější.

(ilustrační snímek) | foto: HZS JmK

Jednačtyřicetiletý motorkář projíždí zatáčku v Rešicích na Znojemsku a sráží se s dodávkou. Po střetu umírá a jeho o osm let mladší spolujezdkyni záchranáři s těžkými zraněními letecky dopravují do nemocnice.

Nehoda z třetí prázdninové neděle loňského roku ilustruje vůbec nejčastější scénář konce života řidiče jednostopého stroje – čtyřicátník a čelní střet.

Motorkáři tvoří 22 procent všech zemřelých a těžce zraněných na jihomoravských silnicích, republikový průměr je přitom jen šestnáct u zemřelých a dvacet procent u těžce zraněných. Řečeno jinými čísly - loni v kraji zemřelo jedenáct a těžce se zranilo 72 motocyklistů.

Šest z deseti řidičů aut motorkáře nevnímá

To jsou po středních Čechách vůbec nejvyšší čísla v zemi, což vzhledem k velikosti kraje zase tak nepřekvapí. Alarmující je však růst počtu zraněných a mrtvých.

„Na jižní Moravě jsme zaznamenali meziročně nejvyšší nárůst těžce zraněných motocyklistů – o 29 osob. V oblasti usmrcených jde o třetí nejvyšší nárůst,“ vypočetl výzkumný pracovník brněnského Centra dopravního výzkumu (CDV) Lukáš Kadula.

Suverénně nejohroženější skupinou jsou motorkáři ve věku 35 až 44 let, nejvíc pak ti, kteří řídí méně než pět let. Z hloubkové analýzy dopravních nehod, kterou centrum zpracovalo, vyplývá, že nejtypičtější nehodou je čelní náraz.

Potvrzuje to i příklad reálné tragické dopravní nehody, kterou CDV počítačově simulovalo. Při vyjíždění auta z lesní cesty na hlavní silnici motorkář nezpozoroval vozík za vozidlem a ve vysoké rychlosti už nebyl schopný zabránit střetu. Na místě zemřel.

„Pouze při čtyřech z deseti střetů osobního auta s motocyklistou vnímal řidič vozidla motorkáře ještě před samotným nárazem. Šest z deseti řidičů motorkáře před střetem vůbec nevnímalo,“ přibližuje statistiky ředitel CDV Jindřich Frič.

Nejhorší jsou podle policistů nedočkavci

Jihomoravští policisté od začátku roku řešili už pět dopravních nehod, ve kterých figurují motorkáři.

Jakmile zmizí ze silnic sníh a led, vyrážejí. „Dnes, kdy už jsou celoroční povinná ručení na motorku, nemusí sezona končit nikdy. Jezdí se vánoční, silvestrovské a další vyjížďky pro fajnšmekry. A naopak jsou tací, kteří nevyjedou pod patnáct stupňů. Nejhorší jsou právě ti nedočkavci, co vyjíždějí hned s prvními paprsky. Silnice jsou studené, gumy se nezahřejí, řidiči jsou ztuhlí a na motorce se nehýbou,“ popisuje zkušenosti Kateřina Nedomová z brněnské prodejny vybavení pro motorkáře Bonmoto.

Nehody motorkářů

  • Nejčastější příčinou smrti motorkářů je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (zatáčka, klesání, stoupání, šířka…). Alkohol nebo návykové látky figurují při jejich nehodách minimálně.
  • Nejohroženější jsou mimo obec, na silnicích II. třídy a v zatáčkách a křižovatkách.
  • Nejčastěji dochází k čelnímu nárazu, druhým nejčetnějším druhem dopravních nehod je samotný pád motorkáře a jeho stroje.
  • Nejčastěji je odnášejí poraněním horních a dolních končetin.
  • V období let 1993–2018 nepoužilo devatenáct procent usmrcených motocyklistů přilbu.
  • Nejvíc nehod se děje u objemových tříd 460–850 ccm, ale nejčastěji se umírá u motorek s objemem 0,86–1,25 l.

Zdroj: CDV; analýza Motocyklisté

Podle policejní mluvčí Petry Hrůzové si motorkáři neuvědomují, že po zimě zůstal na silnicích štěrk a písek a jsou v nich výmoly.

„Na tom může ‚ustřelit‘ zadní kolo a nehoda je hned,“ varuje s tím, že pro jihomoravské motorkáře jsou nejzrádnější „třiapadesátka“ na Znojmo s vyjetými kolejemi, dále trasa ze Šebrova na Blansko, Jedovnice a okolí Křtin. Ale jedním dechem dodává, že každá silnice je nebezpečná, když jede motorkář moc rychle nebo nechráněný.

Jako se to stalo minulý týden, kdy jihomoravští záchranáři spěchali k nehodě mladého motorkáře na Brněnsku.

„Alarmující bylo, že si vyjel bez jakýchkoliv ochranných prvků včetně helmy. S poraněnou hlavou a končetinami jsme jej transportovali na urgentní příjem,“ popisuje mluvčí zdravotnické záchranné služby Michaela Bothová.

Ve vysokých rychlostech často nepomůže ani ochrana

Právě přilba je v tuzemsku jako jediná povinná, země západní Evropy vyžadují i rukavice nebo ochranné boty. Nejbezpečnější je kožená kombinéza.

„V nižších rychlostech může dobré oblečení motorkáři zachránit život a snížit rozsah zranění. V těch vyšších je úplně jedno, co má na sobě, a často umírá na místě. Osobně jsem názoru, že za většinu nehod může právě rychlá jízda a také předpoklad, že motorkář dostane vždy přednost v jízdě od automobilu,“ míní Monika Schillerová z brněnského Motosekáče.

Podle záchranářů záleží na rychlosti a na tom, zda motorkář narazí do stromu, sloupu, svodidel, nebo auta a kde skončí. Zranění jsou to často těžká až smrtelná.

Samo o sobě je vypovídající, jak často pro raněného motorkáře letí vrtulník.

„Většinou u nich jde o poranění hrudníku, dolních a horních končetin, je velké riziko poranění páteře. Motorkář je ve srovnání s řidičem auta zcela nechráněný. Přitom rychlostí jede stejnou, ne-li vyšší,“ vysvětluje Bothová.

Motorkářům se často přezdívá dárci orgánů nebo hazardéři. Jméno jim nyní částečně napravila dvojice, která získala titul Gentleman silnic za záchranu „kolegy“.

Zasáhli loni v červenci v brněnské Bauerově ulici, když šofér malého náklaďáku při otáčení do protisměru srazil projíždějícího motorkáře. Ten padl na zem a masivně tepenně krvácel. Dva zachránci-motorkáři mu okamžitě pomohli a podle zdravotníků mu tak zachránili život.