Po osmi měsících je pásovec v zoo k nepoznání, umí se proměnit v kouli

  11:42
Když se loni 12. června narodil, měřil deset centimetrů a ani náhodou nepřipomínal své rodiče - pásovce kulovité. Jeho tělo bylo hebké, kožovité a po pevném krunýři, který by ho chránil, nebylo ještě ani památky. Teď je první odchované mládě tohoto druhu v jihlavské zoologické zahradě k nepoznání.

Když se stočí do klubíčka, připomíná naprosto dokonalou kouli, se kterou můžete jít hrát kuželky.

Mládě pásovce kulovitého považují jihlavští chovatelé za jeden z top odchovů loňského roku. A to i proto, že předchozí dvě mláďata od stejného páru brzy po porodu zemřela.

První pásovec do zoologické zahrady v Jihlavě přicestoval na podzim 2015 z německého Lipska. Byl to rok a půl starý sameček. V roce 2017 k němu přibyla samička. A už za krátkou dobu jejich společného soužití zaznamenali chovatelé u tohoto páru dva porody, které však pokaždé skončily neúspěchem. Mláďata se nedožila více než čtrnácti dnů.

„Zčásti to bylo dáno i tím, že matka byla prvorodička a nevěděla, jak se správně o mládě starat. Navíc první mládě ani nepilo,“ vysvětluje chovatelka Lubomíra Ševčíková.

Teprve loni v červnu se konečně zadařilo. Malý sameček, který se narodil, se měl od začátku čile k světu. „Přibýval každým dnem,“ vzpomíná chovatelka.

Matka už mu jasně dává najevo, že bude muset z obydlí pryč

Zanedlouho však bude muset výběh, který sdílí s matkou opustit. Pomalu totiž dospívá.

Jeho matka mu dokonce čas od času dává najevo, že už rozhodně není malé mládě, a občas ho dokonce důrazně vykáže z boudičky, kterou společně obývají.

„Mláďata jsou kojena do čtvrtého měsíce a v půl roce už bývají samostatná. Přibližně ve tři čtvrtě roce svého života pohlavně dospívají. S matkou proto zůstane maximálně do dubna, aby ji nenakryl. Oddělíme ho a budeme mu hledat domov v jiné zoo,“ upozorňuje Ševčíková.

„Pásovců je v zoologických zahradách málo a nerodí se tak často. Proto jeho umístění nebude problematické,“ dodává mluvčí zahrady Martin Maláč.

Pevný krunýř malé zvířátko dokáže dokonale ochránit

Jihoameričtí pásovci připomínají díky pevnému krunýři prehistorická zvířata. Jejich pancíř je tvořen keratinem a je pohyblivý, protože destičky jsou spojeny pružnou kůží. Pásovci se proto mohou všelijak ohýbat. Destičky jsou uspořádány do řad, které ostatně daly pásovcům i jméno.

Krunýř je velice trvanlivý, pevný a dokáže drobné zvířátko dokonale ochránit. „Když se pásovec cítí v nebezpečí, schoulí se do naprosto dokonalé koule. Má velmi silné svaly, takže je skoro nemožné ho násilím rozbalit, aniž by mu bylo ublíženo. Díky pevnému sevření má své měkké tkáně chráněné před predátorem,“ vysvětluje Maláč.

Pokud se chovatelům prsty skřípnou do jeho pancíře, může to docela bolet. „Je to jako když vás sevřou štípačky,“ směje se Lubomíra Ševčíková.

Kuřecí křidélka dokáže pásovec dokonale obrat, nechá jen kosti

Jihoameričtí indiáni pásovce lovili pro jejich maso a krunýře využívali jako nádoby, ale také z nich vyráběli hudební nástroj zvaný charango.

Pásovci mají i velmi silné drápy, které jim slouží k rozhrabávání termitišť. V jihlavské zoologické zahradě dostávají k jídlu jablka, zeleninu, třetinu dávky tvoří hmyz, další třetinu sladká směs pro hmyzožravá zvířata. Jednou týdně se dočkají i vařeného kuřecího masa. „Milují kuřecí křidélka. Dokonale je umí obrat a nechají jenom kostičky,“ připomíná chovatelka.

Pásovce kulovité najdou návštěvníci jihlavské zoologické zahrady v expozici Tropického pavilonu, kde mají společný výběh s drápkatými opičkami. Během dne je ale velmi obtížné je spatřit. Ožívají totiž až k večeru.