Premier League - preview 26. kola

Wolverhampton hraje ve formě a hodlá udržet sedmou pozici. Šanci na zvýšení náskoku má v pondělí proti Newcastlu, který letos zuby nehty bojuje o holé přežití v Premier League.

Zatím veskrze pozitivně musí hodnotit průběh sezóny Wolverhampton. Nováček soutěže přicházel do Premier League s velkými očekáváními, která naplňuje. Neortodoxně poskládané mužstvo, v němž hrají prim portugalští hráči vedení svým krajanem, se rychle etablovalo mezi týmy tzv. druhého sledu, tedy od sedmého místa dál. Wanderers momentálně dokonce drží onu sedmou příčku. Pokud by navíc v pondělní dohrávce uspěli, zvýšili by náskok na své pronásledovatele.

Vlci se nacházejí v herní pohodě, poslední čtyři ligová klání ovládli vždy za tři body, což je nový klubový rekord. "Nejsme tu pro rekordy. Jsme tu pro to, abychom se zlepšovali, hráli jako tým, zůstali pokorní a tvrdě pracovali, a snažili se v každém zápase dosáhnout nejlepšího výkonu. V posledních zápasech působil Newcastle velmi organizovaně, kompaktně a s dobrými hráči," krotil euforii a zároveň upozorňoval na soupeře manažer Wolves Nuno Espírito Santo.

Možná je pravdou, že se Straky v posledních zápasech zlepšily, celkově je to však od tradičního klubu ze severu Anglie málo. Nespokojenost fanoušků Magpies míří především na majitele Mika Ashleyho, ke klidu pak nepomáhají ani výsledky. Newcastle se po celou dobu sezóny pohybuje na hraně udržení a sestupu. Před pondělní návštěvou Wolverhamptonu je před osmnáctým Southamptonem jen díky lepšímu skóre.

Manažerovi Strak Rafaelovi Benítezovi se práce nejbližšího soka líbí. "Wolves to dělají dobře. Sice nedávno postoupili, ale utratili více než sto milionů liber. Na své straně mají mistry Evropy a reprezentanty. Bez ohledu na to chceme získat tři body. Každý zápas je pro nás finále," uvedl bývalý lodivod Liverpoolu či Realu Madrid.

Domácím by již mohli pomoct vyléčení Diogo Jota a Ruben Vinagre. Do kádru Newcastlu se zase vrací Miguel Almiron, Paul Dummett, Mohamed Diame, Ki Sung-yeung, Karl Darlow a také Yoshinori Muto, který se vrátil z Asijského poháru.

Účinkování v domácích pohárech již sice Tottenham v nedávné době ukončil, ovšem v Premier League zůstává nadále dominantní silou, s níž je třeba počítat na těch nejvyšších postech. Ani četné absence předních hvězd v kombinaci s nejistotou okolo přesunu na nový stadion se na ligových výsledcích Spurs výrazněji neprojevily a nyní tým Mauricia Pochettina hodlá usilovat o čtvrtý triumf v řadě proti Leicesteru City.

Severolondýnský celek zůstává po takřka celý průběh probíhající sezony jako ten třetí vzadu za duem Liverpool-Manchester City, na které před začátkem tohoto kola ztrácel pět bodů, přičemž Citizens mají odehráno o utkání více. "Toto období bude náročné pro každého," předpovídá manažer Spurs rovněž s přihlédnutím na blížící se zápasy v pohárové Evropě. "Není pochyb o tom, že Liverpool bude bojovat o titul až do konce, a my doufáme, že na tom budeme stejně. Takový je náš cíl: skutečně se boje o titul zúčastnit a mít šanci na něj dosáhnout i v posledních pěti kolech."

Výsledky Leicesteru jsou v posledních týdnech a měsících jako na houpačce a jen těžko lze odhadovat, jakou tvář tento tým nastaví v neděli ve Wembley. Vedle nečekaných skalpů Chelsea, Manchesteru City či remíze na půdě Liverpoolu totiž Foxes neméně šokujícím způsobem podlehli Cardiffu, Southamptonu a také třetiligovému Newportu v klání FA Cupu. Po poslední prohře 0:1 proti rozjetému Manchesteru United se z tribun King Power Stadium ozýval i slyšitelný pískot, ovšem manažer Claude Puel i v této nespokojenosti vidí pozitiva: "Je to dobrá věc, protože diváci vidí kvalitu našich hráčů, a tak od týmu žádají víc. Krok za krokem se posuneme blíž té správné formě a konzistenci."

Domácí se i nadále budou muset obejít bez hvězdných anglických reprezentantů Harryho Kanea s Delem Allim a mimo hru zůstávají také Ben Davies či Eric Dier. Leicesteru zase bude scházet křídelník Marc Albrighton, jemuž hrozí vinou svalového zranění delší pauza až do závěru sezony.

Dvě remízy a dost. Liverpool po mizerném intermezzu na přelomu ledna a února opět úřadoval, rozstřílel Bournemouth a vrátil se na první místo. Na Manchesteru City teď je, aby zareagoval podobným způsobem. Před nedávnem Guardiolův výběr překvapivě prohrál na hřišti Chelsea 2:0 a teď prahne po pomstě.

Zápasy Manchesteru City a Chelsea jsou v posledních letech vždy plné náboje - aby taky ne, v nové éře Premier League jsou nejúspěšnější právě tyto dva modré týmy. Od roku 2010 zvedli titul nad hlavu shodně třikrát - a Citizens by z tohoto hlediska rádi svým rivalům odskočili.

V posledních týdnech znovu vykřesali již pomalu uhasínající naději na svádění rovnocenného souboje s již zmíněným Liverpoolem. Man City totiž vyhrálo šest ze sedmi nedávných ligových klání a bodově se na Reds dotáhlo. Naposledy Agüero a spol. vyřídili Arsenal a po něm v předehrávce i Everton.

To Chelsea zažívá sezónu nahoru-dolů. Alespoň tedy v diskurzu roku 2019. Začalo to mizernou domácí remízou se Southamptonem, následovalo důležitou výhrou proti Newcastlu, po které Blues zcela selhali na Emirates Stadium. Pak potěšili fanoušky postupem do finále ligového poháru přes Tottenham, aby vzápětí ostudně prohráli 4:0 v Bournemouthu.

Co může Sarriho a jeho partu těšit, že momentálně je momentum zase pozitivní. Před týdnem totiž Chelsea rozstřílela 5:0 Huddersfield, což fanoušky blaží o to víc, že dva krásné góly dala nová posila do útoku Gonzalo Higuaín. Totéž napodobil i Eden Hazard. O něm zase příznivci Blues sní po nocích a celým srdcem doufají, že jeho již učiněné rozhodnutí o vlastní budoucnosti bude spojené s Chelsea.

V neděli každopádně bude vést ofenzivu londýnského celku, je totiž zcela fit, stejně jako zbytek kádru Chelsea. K dispozici by měli být i Cahill s Hudson-Odoiem, nad nimiž se ještě včera vznášel mírný otazník. Guardiola se naproti tomu musí zase obejít bez klasického levého beka - vedle Benjamina Mendyho je pak na marodce taky Vincent Kompany.

Jeho vůdcovské schopnosti tak nebudou nápomocny ve snaze Manchesteru City porazit Chelsea počtvrté z pěti zápasů. Ani londýnští Blues ale nejsou bez šance - vždyť na Etihad Stadium vyhráli před dvěma lety při mistrovské sezóně.

Deset zápasů a jen jediná ztráta za remízu s Burnley. Manchester United pod Ole Gunnarem Solskjaerem pookřál a bojuje o umístění v nejlepší čtveřici Premier League. Zlí jazykové úspěch bagatelizovali poukazováním na snadný los. Po Fulhamu každopádně přijde hlavní chod - PSG, Chelsea a Liverpool.

I proto by se norský manažer tuze rád na tento trojboj naladil pozitivně. Formu na to tým má - a nezlomila ho ani domácí remíza proti Burnley, na níž Red Devils zareagovali důležitou výhrou v Leicesteru. Tu jediným gólem zařídil Marcus Rashford.

To Fulham naopak na úchvatný obrat s Brightonem, kdy při vítězství 4:2 sklapla Csaplárova past, navázat nedovedli. Crystal Palace podlehli 0:2 a dostali se do ještě větších potíží. Z posledních pěti zápasů neprohráli jen jednou a vidět je to i na tabulce. Ranieriho tým je předposlední a na záchranu ztrácí už sedm bodů.

Manchester United s Fulhamem umí ztrácet, ale poslední dobou se to moc často neděje. Ještě pod Moyesem se na Old Trafford hrálo 2:2, v roce 2009 pak dokonce Cottagers dvakrát za sebou na domácí půdě favorizovaného soupeře porazili. Bez inkasované branky. Na to dnes musí fanoušci západolondýnského celku vzpomínat se slzou na líci.

Fulham se pokoušel vyřešit tragickou hru obranných řad před týdnem při Deadline Day, ale moc mu to nevyšlo. Příchod Slávisty Micheala Ngadeu ztroskotal "i přes veškerou snahu Jardy Tvrdíka", v Bordeaux zase činovníkům Fulhamu na konci nebrali telefony, takže nepřišel ani Youssouf Sabaly. Alespoň Havard Nordtveit by spolu s další posilou Lazarem Markovićem mohl být proti United aspoň na lavičce.

To Rudí ďáblové v lednu mlčeli. Ole Gunnar Solskjaer si ještě do svého týmu žádnou posilu přivést nesměl, a tak se aspoň zbavil Marouana Fellainiho, který kývnul na lukrativní čínskou nabídku. Mimo hru jsou taky Antonio Valencia a Matteo Darmian. Otázkou je pak složení základní sestavy s ohledem na úterní megašlágr v Lize mistrů s PSG.

West Hamu se v poslední době vůbec nedaří na venkovních hřištích a již vypadl z elitní desítky. Nyní zamíří na svůj oblíbený Selhurst Park, kde už čtyřikrát v řadě neprohrál.

Crystal Palace se na konci ledna rozjel a po vyřazení Tottenhamu z FA Cupu dokázal získat čtyři body z následných ligových střetnutí. Nejprve si odvezl remízu ze Southamptonu, a to zásluhou Zahy, jenž se trefil po velice dlouhé době. Následně si na domácím stadionu poměrně bez problému poradil s předposledním Fulhamem a stoupl na čtrnáctou pozici. Eagles spoléhají především na defenzivu, neb kromě celků na pozicích zaručujících Ligu mistrů nezískal nikdo více čistých kont. V případě penalty bude zajisté připraven Luka Milivojević, který v posledních dvou letech vstřelil branku z 15 pokutových kopů - žádný jiný tým se neprosadil více než desetkrát.

Zkušený manažer Roy Hodgson je potěšen zlepšenou potencí svého mužstva: "V posledních několika týdnech není náš gólový účet vůbec špatný. Děláme to dobře a je skvělé mít tolik hráčů, kteří můžou přijít na hřiště a skórovat."

Hammers v předchozích čtyřech venkovních utkáních čtyřikrát prohráli. Vedle nečekaného pohárového vypadnutí ve Wimbledonu podlehli soupeři v lize s celkovým skóre 0:7. Odrazovým můstkem pro Pellegriniho svěřence dozajisté může být poslední domácí střetnutí s Liverpoolem, ze kterého si odnesli bod. Zároveň se jim daří v londýnských derby, v nichž již čtyřikrát v řadě zvítězili. Vepředu se Kladiváři spoléhají především na Andersona s osmi brankami a Arnautoviče se sedmi.

Manuel Pellegrini chová k soupeři respekt. "Myslím, že Crystal Palace má velmi dobrý tým. Mají důležité hráče v útoku a manažera, který ví o fotbalu vše. Roy Hodgson je zkušenější než já a samozřejmě je příkladem manažera, který chce pokračovat nadále se stejnou intenzitou a touhou," řekl chilský kormidelník.

Podobně jako v předcházející sezoně sužují londýnský Arsenal bídné výsledky z venkovních zápasů. Nyní mají Kanonýři jedinečnou šanci vybojovat na cestách vůbec první triumf od listopadu, neboť zavítají na půdu posledního Huddersfieldu, jehož domácí forma je suverénně nejhorší z celé Premier League.

Od výhry nad Bournemouthem si Arsenal v šesti dalších zápasech na hřištích soupeřů připsal pouze dva body za remízu a v posledních třech shodně prohrál. Tým Unaie Emeryho je dokonce jediným týmem v celé lize, který doposud venku neuhájil žádné čisté konto. I v tomto ohledu je Huddersfield ideálním soupeřem, neboť Terriers doposud před domácím publikem skórovali pouhopouhých pět branek.

Nic na huddersfieldském marném boji o záchranu doposud nezměnilo ani odvolání manažera Davida Wagnera a jmenování jeho německého krajana Jana Siewerta. Ani s třináctibodovým odstupem od první nesestupové příčky však mladý kouč neztrácí naději na udržení a hodlá s Wagnerem spolupracovat: "Ano, byl na dovolené a teď si spolu promluvíme. Domluvili jsme se, že si zavoláme během příštího týdne. Odvedl zde skvělou práci, a proto se s ním chci pobavit."

Domácí se budou muset obejít bez Isaaca Mbenzy, jehož na šest týdnů vyřadil ze hry natržený lýtkový sval v nedávném zápase s Chelsea, a s nemocí zároveň zápolí krajní bek Chris Lowe. Do tréninku se naopak v posledních dnech vrátili Jonathan Hogg s Erikem Durmem a plnohodnotný debut v základní sestavě by mohl absolvovat nový útočník Karlan Grant.

Na straně Arsenalu by totéž co Granta mohlo potkat Denise Suáreze, jenž své hostování z Barcelony začal neslavně v prohraném zápase s Manchesterem City, ovšem Emery jej na předzápasové tiskové konferenci pochválil za příkladnou práci v tréninku a rychlou adaptaci v novém prostředí. Kvůli nemoci nakrátko vypadli z tréninkové zátěže kapitán Laurent Koscielny a Piérre-Emerick Aubameyang, ovšem oba by se měli do sobotního odpoledne dát dohromady. Návrat po dlouhé pauze může na John Smith’s Stadium zaznamenat také Henrik Mchitarjan, jenž v pondělí nastoupil na poločas za klubovou juniorku.

Nějaký týden zpět měl Liverpool šanci posunout se v čele Premier League na odstup sedmi bodů před Manchester City. Dnes už na svého největšího soka už vzhlíží z druhé pozice. Mizerný přelom ledna a února postihl svěřence Jürgena Kloppa jak na těle, tak na duši. Vítězství doma s Bournemouthem je pro Liverpool absolutní povinností.

Jasně, Citizens odehráli v týdnu inkriminovaný zápas navíc, ale z psychického hlediska Liverpoolu určitě nepomůže, že se po téměř dvou měsících opět musel odebrat z anglického piedestalu. Formu teď Reds nemají zrovna zářivou, vždyť z posledních šesti soutěžních zápasů vyhráli jen dvakrát! A to jednou díky Salahově penaltě a podruhé při divoké přestřelce. Vždy o gól.

Jako si biatlonisté ladí fazonu na mistrovství světa, Liverpool si prostě před ostře sledovaným osmifinále proti Bayernu nelíže úplně nejlepší karty. Na Bournemouth se mu každopádně poslední dobou dost daří - poslední tři vzájemné střety skončily dohromady 11:0. Cherries navíc na Anfield Road nikdy v historii nevyhráli.

A taky jejich forma je docela nahoru-dolů. Poté, co si ve velkém stylu poradili s West Hamem a následně senzačně rozstříleli 4:0 Chelsea, dostali zase facku. Dost možná nejlepší výkon v dějinách klubu vystřídala nečekaná porážka v Cardiffu - partu hráčů, kteří teď v hlavách nesou spíš tragicky zesnulého Emiliana Salu než fotbal.

O to víc teď Eddieho Howea bolí zranění Davida Brookse ze zmíněného zápasu s Chelsea. Mladičký Velšan teď přijde o celý únor kvůli neposednému kotníku. Mimo hru je taky další hvězda Callum Wilson a kvůli klauzuli v hostování si nezahraje ani kmenový Liverpoolčan Nathaniel Clyne. Startu by se naopak mohl dočkat Dominic Solanke, který přišel ze severozápadu Anglie na trvalý přestup.

Jürgen Klopp se těší, že bude moci využít vyléčené trio Jordan Henderson, Georginio Wijnaldum a hlavně Trent Alexander-Arnold. Je však otázkou, který z nich už bude stoprocentně fit, aby do utkání zasáhl. Zranění do utkání každopádně nevpustí Dejana Lovrena ani Joea Gomeze.

Jen dva týmy v historii Premier League měly horší bilanci ze standardních situací než Everton Marca Silvy. Watford Marca Silvy a Hull Marca Silvy. Portugalský trenér je považovaný za jednoho z nejprogresivnějších mladých koučů, inkasované branky ze standardek mu však sráží vaz. A pokud neuspěje na půdě Watfordu, jednoho ze svých bývalých zaměstnavatelů, nebude daleko od dalšího průšvihu.

Ne snad že by se Silva v křesle Evertonu vyloženě třásl, ale pevnou pozici rozhodně nemá. Vždyť aby taky jo - Toffees mají být jednoznačně "ten sedmý v ústranní", který bude dýchat na záda velké šestce a při dobré konstelaci hvězd do ní i proniknout. Jenže letošní sezóna celku od řeky Mersey vůbec nevychází.

Everton je až devátý a na šestý Arsenal ztrácí dokonce čtrnáct bodů. Soustředění je tak zaměřeno o něco níž, tam, kde sídlí sedmý Wolverhampton, tedy na pozici, jež může s trochou štěstí zajistit účast v příští kvalifikaci do Evropské ligy. Při současné formě, čítající pět porážek z posledních sedmi ligových zápasů, je však něco takového naprosto vyloučené.

O kousíček blíž je cíli i ten Watford, soused Evertonu v tabulce a shodou okolností i bývalý zaměstnavatel Marca Silvy. Hornets se Silvou ztratili trpělivost loni v druhé půlce ledna - a jsou tuze rádi, že s Javim Graciou trefili do černého. Tým funguje, a až přestane ztrácet zbytečné body se slabšími týmy, mohlo by to být ještě lepší.

Mrzí hlavně nedávná domácí remíza s Burnley. Taky Newcastle je tým, který by se na vlastním stadionu měl porážet. Suma sumárum, z posledních sedmi ligových klání vyhrál Watford jenom jednou. Přesto ale neupadá do žádné herní krize, k dobré pohodě chybí drobnosti.

Třeba tříbodový úspěch s Evertonem, který by mohl nastolit tu potřebnou harmonii a nasměrovat Watford konečně přímo do boje o poháry - namísto nudného pobytu uprostřed tabulky, kam tým z londýnské periferie zhruba od minulého ročníku patří.

Co se marodky týče, má Everton také větší starosti. Silva mocně doufá v lepší zdravotní stav Gylfiho Sigurdssona a Richarlisona, které by do zvadlé ofenzivy potřeboval jako sůl. Mimo hru jsou obránci Baines, Jagielka a pravděpodobně i Mina. Watfordu se vrací Abdoulaye Doucouré, naopak Roberto Pereyra nejspíš zůstane zase na tribuně.

Tohle by mohla být třaskavá bitva o záchranu. Oba týmy dělí v tabulce pouhé dva body, neustále balancují na hranici sestupu, a právě výsledek ze vzájemného zápasu by je mohl nakopnout k lepším zítřkům. Southampton se v lize zlepšuje, neprohrál už pětkrát za sebou, Cardiff City je naopak povzbuzený o minulou výhru nad Bournemouthem.

Mizerná bilance na domácí půdě, to je skutečnost, která The Saints letos neuvěřitelně tíží. Všudy všeho před vlastními fanoušky zvítězili jen dvakrát, hůře je na tom v celé Premier League už jen poslední Huddersfield. Nicméně v současné formě nemají jediný důvod nevěřit si, že by zrovna proti Cardiffu neměli tuhle svou statistiku vylepšit.

Třeba naposledy na půdě Burnley nebyli daleko vítězství, inkasovali až v nastavení. "Ztratili jsme tam dva body v poslední možnou chvíli. Hodně nás to bolelo," přiznával manažer Ralph Hasenhüttl. "Myslím, že reakce mého týmu na ten zápas bude teď příhodná. Abych byl upřímný, nechtěl bych čelit mému týmu, protože bude opravdu hodně nažhavený."

Southamptonu bude chybět jeho nejlepší střelec Danny Ings, poranil si totiž stehenní sval a mimo hru bude možná až tři týdny. Zdravý je naopak po třech měsících pauzy Ryan Bertrand, fit je také Pierre Höjbjerg a zpět z Mistrovství Asie je rovněž Maja Jošida. "Nemyslím si, že máme problém v útoku. Skórovali jsme skoro pokaždé," dodával Hasenhüttl.

Nejenže mají hosté velké starosti sami se sebou a horlivě usilují o holé přežití v nejvyšší anglické soutěži, mediálně jsou v posledních týdnech sledováni po celém světě kvůli smrti útočníka Emiliana Saly. Argentinec měl být jejich novou zimní posilou, tragicky však zesnul po havárii letadla, a ve čtvrtek v noci bylo nalezeno a identifikováno jeho tělo.

Na řadu navíc zřejmě přijdou velké spory o přestupovou částku. Salův bývalý zaměstnavatel z Nantes totiž požaduje za útočníka plnou částku, na jaké se oba kluby dohodly. "V našich životech se tohle stává každému. Prostě musíte jít dál. Nikdy na takové věci nezapomenete," komentoval nešťastnou událost hostující manažer Neil Warnock.

Ten stále nebude moci počítat s kapitánem Seanem Morrisonem, vrátit by se ale měl Harry Arter, jenž před týdnem nehrál, údajně by mohl být fit rovněž Víctor Camarasa. "Musíme přestat myslet na to, jak rádi bychom se viděli s Emilianem. Hráči potřebují pochopit, že je třináct utkání do konce. Budou pro nás jako pohárová finále," zakončil Warnock.

Přestože se již blíží polovina února, Brighton v anglické Premier League stále čeká na svou první výhru kalendářního roku 2019. Není tedy divu, že se svěřenci Chrise Hughtona odpoutali z boje o střed tabulky a místo toho sklouzávají nebezpečně blízko sestupovým vodám. To jejich sobotní soupeř z Burnley má výsledky přesně opačné trajektorie a po trápení z první poloviny sezony úspěšně stoupá za záchranou.

Rozdíl mezi oběma celky nyní činí pouhé tři body, a tak lze toto střetnutí snadno označit za pověstný "šestibodový" zápas. Přestože Seagulls v lize prohráli tři z pěti letošních zápasů a zbylé dva remizovali, Chris Hughton věří, že nedávná výhra v FA Cupu nad West Bromwichem jeho tým nakopne. "Co se nálady našeho kádru před sobotou týče, není nutno zdůrazňovat, že je vždy lepší vstupovat do zápasu s výhrou v zádech, což se nám v týdnu podařilo."

V Burnley však mají ještě větší důvod ke spokojenosti. S týmem Seana Dyche to v polovině sezony vypadalo všelijak, ale s příchodem nového roku a změnou brankářské jedničky se Clarets vybičovali k výkonům, jež jim loni vysloužily šokující sedmé místo. Od nástupu Toma Heatona mezi tři tyče následovala osmizápasová šňůra bez porážky napříč všemi soutěžemi, což v lize odráží bilance tří výher a tří remíz. Díky tomu Burnley poskočilo na první nesestupovou příčku, byť od osmnáctého Cardiffu jej stále dělí pouhé dva body.

"Našich šest posledních ligových zápasů svědčí o větší pravidelnosti naší herní identity, a to jak výkony, tak získanými body," pochvaluje si Sean Dyche. "Vedeme si vážně dobře individuálně i jako kolektiv."

V týmu domácích je nejistý start Dalea Stephense s Josém Izquierdem, zatímco Burnley se i nadále musí obejít bez zraněného Stevena Defoura. Otazník visí také nad startem Matta Lowtona, jenž se teprve nedávno vypořádal se zlomeným prstem na noze a jeho kolega z obrany Kevin Long se čerstvě vrátil do tréninku. Mimo hru i nadále zůstávají dlouhodobě indisponovaní Aaron Lennon a Jon Walters.