Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v kamenné Síni slávy v Praze. Elitní společnost nyní s nově přijatými osobnostmi čítá 134 členů z řad hráčů, trenérů, rozhodčích, činovníků a dalších velkých postav českého a československého hokeje.
Čtyřiačtyřicetiletý Hamrlíkpatřil k pilířům obrany na olympijském turnaji v Naganu, kde Češi vybojovali první hokejové zlato pod pěti kruhy. Zúčastnil se také olympiády v Salt Lake City 2002 a MS v letech 1994 a 2004. Byl i členem týmu, který postoupil do semifinále Světového poháru 2004. Další medaile už se ale nedočkal.
V národním mužstvu sehrál 37 utkání a jednou skóroval. Na klubové úrovni oblékal dres Zlína, poté jako jednička draftu NHL 1992 působil dlouhodobě v zámoří. V dresech Tampy Bay, Edmontonu, New York Islanders, Calgary, Montrealu, Washingtonu a New York Rangers si připsal 1395 startů v základní části NHL a 638 bodů díky 155 gólům a 483 asistencím. Ve 113 bitvách play off přidal 41 bodů (3+38).
„Je to velká čest a pocta být nominován mezi legendy a velké persony českého hokeje. Strašně si toho vážím a moc to pro mě znamená. Největší zásluhu na tomto ocenění mají rodiče a brácha (Martin Hamrlík),“ vzkázal ze zámoří Hamrlík, který se jako jediný z rodinných důvodů omluvil.
Sedmačtyřicetiletý Ručinský dosáhl vedle naganského zlata rovněž na olympijský bronz z Turína 2006 a třikrát si vychutnal radost z triumfu na světovém šampionátu (1999, 2001 a 2005). V reprezentačním týmu sehrál 93 utkání a vstřelil 26 branek.
„Nikdy nezapomenu na Nagano, to bylo prostě výjimečné a nádherné. Nagano bylo jen jedno a alespoň u mě to těžko něco předčí,“ uvedl Ručinský, který se dostal do Síně slávy v nejkratší možné době po uplynutí povinné lhůty minimálně tří let od ukončení kariéry.
Rovněž za ním je dlouhá kariéra v NHL, během níž vystřídal dresy Edmontonu, Québecu, Colorada, Montrealu, Dallasu, New York Rangers, St. Louis a Vancouveru. V základní části si Ručinský během 961 zápasů připsal 612 bodů (241+371), v play off stihl za 37 duelů 14 bodů (9+5). Po návratu dobyl v roce 2015 první titul v historii pro Litvínov. Ještě nedávno působil také jako generální manažer hokejové reprezentace.
Ve sbírce úspěchů osmapadesátiletého Válka je vedle zlata z MS 1985 z Prahy také stříbro z MS 1983 a bronz z šampionátu v roce 1989. V dresu reprezentace odehrál 83 utkání a dal 26 branek, zúčastnil se i semifinále Kanadského poháru 1981. V nejvyšší soutěži sehrál 482 utkání a vstřelil 249 gólů, s Jihlavou se stal čtyřikrát po sobě v letech 1982 až 1985 mistrem Československa. Hrál také ve Finsku, Norsku, Francii a Německu.
„Jsem za tohle ocenění strašně rád, protože jde o největší ocenění hokejové kariéry, které můžete u nás dostat. Beru to jako obrovskou čest a jsem rád, že mezi těmi našimi velkými hokejisty můžu být,“ řekl Válek.
Dvaaosmdesátiletý Uher působil jako hráč mimo jiné v Plzni, Jihlavě a Pardubicích, kde od roku 1964 pracoval jako trenér mládeže. Později trénoval Liberec, Pardubice, Zlín, Mladou Boleslav nebo České Budějovice. Na reprezentační úrovni vedl národní mužstvo do 18 let, v letech 1994 až 1997 byl asistentem Luďka Bukače u seniorské reprezentace. V roce 1996 dovedli ve Vídni české mužstvo k titulu mistrů světa.
„Zlato z Vídně představuje krásnou vzpomínku, na to se nedá zapomenout,“ uvedl Uher.
Síň slávy českého hokeje vznikla v roce 2008. Kandidáty nominuje návrhová komise. K uvedení do Síně slávy českého hokeje je zapotřebí, aby nominaci schválily alespoň dvě třetiny jejích žijících členů.
