Celý tento týden si Česko připomíná padesáté výročí dne, kdy se upálil Jan Palach i tzv. Palachův týden v roce 1989. Jeho čin si připomínají pamětníci, studenti, politici i zástupci akademické obce. Poprvé o něm promluvil i jeho spolužák Stanislav Hamr.
Všetaty, odkud oba pocházeli, byl malý městys, kde všechny děti chodily do jedné třídy. Palacha si pamatuje jako optimistu, který se často usmíval. Hamr o svém spolužákovi veřejně nemluvil a z anonymity vystoupil až letos. Vadilo mu, jak o Palachovi lidé mluví často jako o zádumčivém člověku, který se stranil svému okolí.
Hostem Rozstřelu byl také historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Zabývá se dějinami Československa, dějinami odboje a opozice proti komunismu. Je autorem řady řady historických studií a edic dokumentů. Je také hlavním autorem multimediálního projektu Univerzity Karlovy, který se věnuje Janu Palachovi a jeho odkazu.
Historici si podle Blažka v současnosti již jen doplňují detaily o příběhu Jana Palacha. Stále by se mohly objevit prameny, které by mohly příběh obohatit, ale historici se k nim těžko dostanou. Chybí dokumentace StB z doby, kdy byl Palach v nemocnici a také existují sovětské archivy v Rusku, které jsou nedostupné.
Podle Blažka se ještě nabízí zpracovat ohlasy a vzpomínky z regionů tehdejšího Československa na Palachovo upálení. „Myslím si, že by to byla hodně zajímavá knížka,“ uvedl.
Stanislav Hamr poznamenal, že ne vždy byla ochota naslouchat jeho vzpomínkám. „Já jsem se rozhodl o Palachovi mluvit už dávno, ale nechtěli mě poslouchat“ řekl. Podle něj i Blažka byl příběh o Palachovi určitým způsobem uzavřený a historici i společnost velmi pomalu přijímala jiný úhel pohledu, než který znali už dlouho.
Celý záznam Rozstřelu:
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJsou i různé pohledy na to, jak lidé nahlíží na jeho čin. Někdo říká, že to byl protest proti okupaci, někdo jiný, že chtěl probudit národ z letargie. Podle Blažka jsou obě interpretace možné. „Jedno nemůže být bez druhého,“ řekl.
Stanislav Hamr také vzpomínal, že Palach o nějakém vzdoru vůči okupaci mluvil již od podzimu 1968, když se spolu občas již jako vysokoškoláci setkávali. Jeho čin si podle něj dlouho promýšlel. „Rozhodně to nebyla otázka jednoho nebo dvou dnů,“ řekl.
Podle Blažka má Palach také velký ohlas v zahraničí i díky seriálu Hořící keř, který se rozšířil do mnoha zemí. Nedávno vyšla také nová kniha Krátký život Jana Palacha francouzského autora Anthony Sitruka, ke které Petr Blažek napsal doslov. „O to víc mě mrzí, že někteří lidé zájem nemají,“ poznamenal a dodal, že velmi málo politiků se účastnilo vzpomínkových akcí k letošnímu výročí a i premiér Andrej Babiš dal přednost zahraniční cestě.
