- Štěpán Čermák
Sbohem, Logane
Od prvních X-Men uběhlo dlouhých sedmnáct let. Těžko si dnes představit, jak by série vypadala, nestát mezi jejími hlavními hrdiny Wolverine. Tvrdohlavý protiva s adamantiovými drápy a schopností urychlené regenerace sice díky své na oko nepřátelské povaze působil, jako by mutanty rozděloval, pro filmovou sérii však byl spíše tmelícím prvkem. Na jeho scény se musel těšit každý. Suchou hláškou uměl zbořit půl kina. S buldočí zarputilostí šel střemhlav proti jakékoli hrozbě. A i když nebyl žádná citlivka, jeho dlouhý životní příběh zaplnily tragické kapitoly. Zatímco tělo hojilo všechny rány rychle, šrámy na duši ho pomalu ničily zevnitř. Bryan Singer a Hugh Jackman vytvořili obdivuhodně komplexního hrdinu, jehož cesta napříč všemi mutantími filmy byla zdaleka nejzajímavější.
O to větší překvapení bylo, že jeho stand-alone dobrodružství, tedy X-Men Origins: Wolverine a The Wolverine nedosáhla kvalit, jež potenciál tak zajímavého hrdiny sliboval. Jackmanův mutant je možná jako postava čitelný a předvídatelný, ale jeho spletitá historie vyšlapala cestičku tolika vnitřním démonům, že natočit tak povrchní a dramaturgicky nevyvážený film, jakým byla první sólovka, je vyloženě zločin. Reparát v podobě „druhého dílu“ - tentokrát už pod dohledem Jamese Mangolda - se sice dostal Wolverinovi pod kůži. Ale jestliže samostatný film není schopen zpracovat hrdinu lépe než týmovka, která obstarává hned několik ústředních postav, těžko může přinést plnohodnotnou satisfakci. A tak není divu, že na rozlučku s komiksovou ikonou byla kladena téměř nereálná očekávání. Pokud by James Mangold svou druhou návštěvu mutantního světa přetavil v něco jiného než v instantní klasiku, zůstala by po Loganovi nepříjemná pachuť zklamání a dost možná i smutku, že se jeden z nejzajímavějších hrdinů filmové historie nedočkal jediné pořádné sólovky.
Na Loganovi je znát, že se do produkce dostal ve správný čas, tedy v době, kdy jinak poměrně konzervativní studio 20th Century Fox bylo po úspěchu Deadpoola ochotno kývnout na eRkové, z žánru mutantích blockbusterů vybočující drama. Dočkali jsme se proto Wolverina v podobě, v jaké si ho většina komiksových fanoušků po celé roky přála, tedy odraz série Old Man Logan, která se s komiksovou ikonou loučí podobným stylem. Jedná se o intimní rozlučku nejen s Wolverinem, ale také s Profesorem X – Logana na cestě k vykoupení doprovází ještě sešlejší Charles Xavier.
Na ty dva je smutný pohled. Mangold s motivy pokročilého věku vůbec nešetří. Wolverine se zmítá v bolestech, po bitvách už mu zůstávají šrámy a rány se ani zdaleka nehojí tak rychle jako dříve. Stále se jedná o toho samého mrzouta, jenž si není vlastní zranitelnost ochoten připustit, a tak pokračuje v sebedestrukci. K tomu všemu se nachází v životní fázi absolutní rezignace. Nad vodou ho drží pravděpodobně jen dávný přítel Xavier, nebo spíše to, co z něho zbylo.
Profesor X trpí pokročilou demencí a výpadky paměti. Oba tyto stavy vytvářejí smutný paradox: Mutant, jenž se spoléhal na urychlenou regeneraci, na sklonku života na vlastní kůži poznává, jaké je být smrtelníkem, ale vzhledem k dosluhující mutaci furt a furt dokola. Jeho mentor, jemuž zase byla po celý život oporou mysl a schopnost telepatie a telekineze, musí na stará kolena ochutit, jaké to je, když mozek začne selhávat. Což je při tak silné mutaci ekvivalentem nestabilní nukleární bomby, jak je ostatně napříč filmem několikrát naznačeno. Je to vážně dvojka k pohledání. Diváka po několika uhlazených blockbusterových jízdách, kde nebyla ani smrt definitivní hrozbou (ostatně Xavier byl ve třetích X-Men zabit), konfrontuje podstatně méně růžová realita. Sleduje dříve neohrozitelné hrdiny, jak se vypořádávají se smutným faktem, že zubatá eventuálně dožene i je.
Vše navíc vyniká v kontrastu s mladou Laurou. Jestliže Wolverine je ve svém jádru zvíře, jeho dětská dívčí verze v podání skvěle obsazené Dafne Keen je čirou esencí jeho animálnosti, již nesvazují zábrany dospělé mysli. Laura je vyloženě živel, kteroužto temperamentnost podtrhává fakt, že mluví pouze španělsky. Z dětské hrdinky se ve filmu stává jakási opora, která žene staré mládence vpřed i v okamžicích, kdy už by sami nad sebou pravděpodobně zlomili hůl. Ostatně senilní a odevzdaný Charles, který se mimochodem nebojí ani fuckovat, v její přítomnosti pokaždé ožije. A Logan skrze péči o svého stárnoucího mentora a jeho novou chráněnku hledá vykoupení, ačkoli by to pravděpodobně nikdy nepřiznal.
Tohle uspořádání tvoří perfektní motivace pro všechny zúčastněné postavy. Je to právě práce s nimi, co příběh Logana posouvá mimo dosah tuctových blockbusterů a dodává mu punc nadčasovosti. Logan již není o mutantech, o tom, jak bojují s neochotou lidstva přijmout je za své, jak se vypořádávají se statusem nadřazené menšiny, ani o dalších motivech, které prolínají předchozí x-mení filmy. Je to velmi osobní příběh o stárnutí, přijímání nové životní role, smíření se s vlastními nedostatky, o konfrontaci vnitřních démonů, o cestě ke klidné duši, o kterou jde tváří tvář smrti především. Logan je velmi jednoduchý a nekomplikovaný film. Zapracovat takové motivy do postav je však umění, kterého ne každý scénář dosáhne. Když se tedy něco takového povede, má z poloviny vyhráno.
Proto by Logan jako brilantní rozlučka fungoval i bez sprostých slov a brutálního násilí. Mangold je schopen zachovat esenci těchto příběhových vrstev i v mládeži přístupném filmu. Nicméně je pravda, ač to zní šíleně, že právě syrové násilí a věčné fuckování film povyšují. U Wolverinea jsme vždy tušili, že jeho bezprostřednost vede k víceru jednoslovných urážek než kdovíjakých myšlenkových obratů. Je to přímočarý mutant. Raději někoho pošle do prdele, než aby se s ním handrkoval nebo na něho vytahoval adamantiové drápy. Leč ratingy většiny jeho předchozích filmových dobrodružství neumožňovaly odhalit jeho pravé já surového hrubiána, kterému na slušnosti nebo na životech druhých záleží asi jako na politické situaci blízkého východu. V Loganovi konečně dostáváme Wolverinea, jaký by byl ve skutečném světě. Vzteklého, věčně sprostého, bez filtru. Když se dostane do situace, kdy musí „tasit“ drápy, teče krev. Hodně krve. A za zoufalého křiku jeho obětí postupně padají hlavy. Jestliže na vás naběhne stokilový hromotluk a začne do vás bodat nožem, nemůžete čekat, že to bude pěkná blockbusterová podívaná. Je to maso. James Mangold to chápe a ví, že my jako diváci jsme přesně tohle maso chtěli od začátku vidět.
Wolverine se během své "kariéry" zúčastnil několika akčních sekvencí, které se zapíšou do historie kinematografie. Na paměti vyvstává především rvačka s podobně vybavenou mutantkou ve finále druhých X-Men. James Mangold Singerovy nápaditosti a kamerové ekvilibristiky není schopen dosáhnout, tak dobrý režisér prostě není. Ale co mu chybí ve stylu, to kompenzuje čtením divákových tužeb a ochotou jít až na krev. Logan do vínku nedostal stylisticky pamětihodné sekvence, v nichž by se Mangold pokoušel diváka oslnit. Ve třech čtyřech akčních scénách však předvedl všechny výše popisované atributy, jejichž vyobrazení v necenzurované formě naprosto fantasticky podtrhuje postavu jako takovou. Tohle je Wolverine. Takhle by to vypadalo, kdybyste ho v lese potkali nasraného do ruda. Stejně jako s uchopením postav, i s uchopením akce platí, že až porozumění její podstatě umožňuje posouvat film nad rámec obyčejného průměru, i když schopnosti režiséra jako takového veskrze průměrné jsou. Neberte mě špatně, Mangold je výborný řemeslník. Z Logana ale nedělají dobrý film jeho schopnosti. Dělá ho správné uchopení materiálu.
Proto je rozlučka s ikonickým filmovým hrdinou konečně zadostiučiněním pro diváky i pro Logana jako takového. Nesouhlasil jsem sice se slepě nekritickým přijetím, kdy první vlna reakcí a hodnocení tlačila film do takových výšin, že by se při pohledu na absolutní hvězdičková hodnocení červenal i Kmotr, Apokalypsa, nebo jakákoli jiná opravdová klasika. Ale je pravda, že Mangoldovi se na druhý pokus povedlo zprodukovat uspokojující finální kapitolu, která obstojí proti zubu času. Logan je výborná intimní podívaná. Tne do živého a za tónů Beltramiho výborného řezavého soundtracku vás nechává sledovat, jak hrdinové krvácí. Fyzicky i duševně.
Ultra HD Blu-ray verze se našemu trhu bohužel vyhnula, neboť Foxové stále nejsou ochotni pouštět na své disky více jazykových mutací. I tak si ale tuzemští diváci mají z čeho vybírat. Film vyšel na Blu-ray buď v klasickém jednodiskovém amarayi, nebo ve dvoudiskové konfiguraci buď ve steelbooku, nebo v minimalistickém (a dle mého docela ošklivém) digibooku. Na všechny verze pohromadě jste se mohli podívat v našem „Obrazem“. Druhý disk v prémiových baleních pak nese tzv. Noir verzi filmu, což je Logan v černobílé podobě. Tady je hned na začátku nutno uvést na pravou míru, že monochromatická prezentace filmu není jen o tom, že by někdo „vypnul“ barvy. Kvůli Noiru se musel Mangold vrátit ke color gradingu, kdy se film upravuje záběr po záběru – černobílá prezentace pracuje jinak s kontrastem, jasem i s highlighty, stejně tak může být záběr od záběru upravována jasová složka jen některých odstínů. Takže ne, nedosáhnete toho samého pouhým snížením saturace na televizoru. Je ale pravda, že po většinu stopáže monochromatický Logan vypadá jen o něco kontrastněji, jinak skoro totožně.
Která verze filmu sluší více? To je samozřejmě otázkou vkusu. Osobně stále preferuji původní barevnou podobu, protože vypadá vskutku skvěle a v monochromatické verzi se ztrácí Mathiesonova hra s barvami (například v otevírací sekvenci). Na druhou stranu je pravda, že Noir verze člověka ještě více přibližuje k postavám. Obraz je více ponurý. Bez barevných složek se člověk při jeho sledování častěji upíná k hercům, protože vnímá méně prvků ve scéně. Působí ještě více vytrženě z času. V barvě zas Logan dokáže akcentovat emoce. Krev samozřejmě působí silněji, když je červená. Scéna působivěji, když se v černočerné tmě rve Logan s X-24 se žlutě žhnoucím ohněm na pozadí. Že je Caliban albín, v monochromatické verzi téměř nepoznáte. Absence barvy navíc stále upozorňuje na přítomnost média, což samozřejmě filmu, který klade důraz na realističnost, trochu škodí. Barevná verze je bez debat působivější.
Na Blu-ray umí Logan působit naprosto úchvatně. Zvlášť prosluněné exteriéry dovedou vykouzlit působivý obraz plný výborně prokreslených detailů a nádherných jasových i barevných kontrastů (mrtvolná poušť versus živoucí obloha) s perfektní saturací, která dává obrazu plné barvy, aniž by ho přehnaně stylizovala. V tmavších scénách samozřejmě kresba mírně měkne, ale po technické stránce si vede stále skvěle. Do obrázku nezasahuje šum, a to dokonce ani v nočních sekvencích (jenom sem tam si je možno všimnou barevného šumu v jednolitých stínech), napříč filmem vykazuje obdivuhodnou konzistenci v kresbě, v ostrosti i v barevném podání. A po kompresních vadách není vidu. Monochromatická verze je pak ždibet ostřejší a kontrastnější, poznat je to ale pouze při přímém srovnání. Co do kresby detailů by nad barevnou verzí pravděpodobně vyhrála - i proto, že její soubor je asi o čtyři giga větší, tudíž má podstatně větší datový tok.
Skvělá je i osmikanálová DTS-HD MA stopa, která umí v akčních sekvencích vyčarovat velice přesný pohyb předmětů v prostoru. Obzvlášť působivá je hlavně její schopnost zprostředkovat Beltramiho soundtrack plný ostrých tónů, které trefně podtrhávají duševní stav hrdinů i brutální akci.
Vedle audiokomentáře, v němž Mangold často pauzuje, jako by sám film sledoval poprvé, a kde hodně rozebírá, co se hrdinům zrovna honí hlavou a co je posouvá dále, je na disku především hodinu a čtvrt dlouhé Making Of. A je skvělé. Tvůrci tu hodně rozebírají žánrový skok směrem k westernu, touhu dostat se Loganovi skutečně pod kůži a pochopit jeho duševní stav. Zároveň dokument nabízí ohromné množství pohledů za kulisy, na zkoušky, concept-arty (X-24 původně vypadal dost jinak), na tvorbu hudby, kaskadérské kousky, nebo třeba na Jackmanův souboj se sebou samým. A samozřejmě na poslední natáčecí den. Jedná se o velice solidní making of se správným dávkováním všeho, co vás o vzniku filmu může zajímat. Vedle toho je tu ještě sedm minut vystřižených scén (s volitelným audiokomentářem), které jsou překvapivě zajímavé. Berou trochu víc na vědomí předchozí dobrodružství X-Men a v jednom případě ukazují dětského mutanta v akci, když docela brutálním způsobem zlikviduje jednoho z nepřátel. Vyloučení těchto scén pochopíte, ale díky bohu za jejich přítomnost na disku. Dále už jsou tu jen trailery. Otitulkované je naštěstí vše.
