Kdy začít s ochranou stromů a keřů proti škodlivým roztočům? Ještě v zimě

8. leden 2016

Právě teď je ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům, kteří si jinak pochutnají na vaší zahradě! Tvrdí to naši odporní poradci Ludmila Dušková a Jan Kopřiva.

„Začít musíte opravdu včas,“ říká Dušková. Takový dravý roztoč Typhlodromus pyri se musí ošetřovat hned několikrát, poprvé v lednu a pak až do začátku března.

Trochu jiný je způsob aplikace postřiku, než jaký znáte z letního období. „Tady totiž na ovocné stromy umisťujete na stromy asi tři plstěné pásy, ve kterých dravý roztoč přezimuje.“ Tento roztoč je opravdu velice drobný a v pásech přezimují samičky.

Přepis celé poradny:

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Dopoledne s Dvojkou 10 hodina a 9 minuta. Zahrádkářská poradna je na řadě. Jak už jsem řekl před chvílí a jak nakonec pravidelní posluchači dobře vědí. Zima, to je pravý čas, kdy si pěstitelé můžou hovět v teple, nohy u krbu, zahradu sledují jenom zpovzdálí, ideálně přes okno a ideálně zasněženou. V tuto dobu odpočívá i zahrada, stromy odpočívají. Tedy s ochranou proti chorobám a škůdcům se začne až v předjarním období, to je taková představa zažitá, kterou bych měl i já, protože já nejsem velký zahrádkář, já bych to možná i na jaře odložil až na léto. Ale ono je to trochu jinak, ta představa je mylná, ale protože právě teď je ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům. No, já se nebudu pouštět do těch latinských názvů a vyjmenovávání roztočů, na to tady máme někoho, kdo tomu rozumí daleko více než já, paní Ludmila Dušková a pan Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Já vás vítám ve studiu, dobrý den.

Čtěte také

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Měli bychom mluvit tedy o roztočích,k likvidaci roztočů se s spěchem nejen u nás a na Slovensku, ale také ve Francii, v Německu, v Rakousku používá biologický způsob likvidace pomocí dravého roztoče, což je drobný asi půl milimetru roztoč mléčné bílé barvy. Já se přiznám, že když slyším roztoč, představím si takového toho zvětšeného, kterým nám strašili, že ho máme v kobercích, v posteli. Ale my se dnes vypravíme na zahradu. Pojďme si tedy říct něco o tomto dravém roztoči, kdy je možná výsadba tohoto dravého roztoče a co všechno umí?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já bych začala a rozdělíme si to s Honzou, jako většinou vždycky tady. Takže opravdu s tou ochranu by se mělo začít včas. Možná by se spousta lidí divilo, proč zrovna v zimě, ale je to právě z toho důvodu, že dravý roztoč Typhlodromus pyri se vysazuje v zimních měsících. Začíná se v lednu, pokračuje se v únoru a můžeme až do začátku března, záleží na vývoji počasí. A také z toho důvodu, že ten způsob aplikace je trošku jiný než jaký známe třeba z letního období, kdy se dělá pravidelný postřik proti škůdcům. Tak v tomto případě se vlastně umisťují na stromy plstěné pásy, ve kterých dravý roztoč přezimuje. Ten roztoč je opravdu velice drobný a v těch pásech přezimují vlastně samičky toho roztoče a umisťují se na stromy v počtu tři pásy, to je takové to minimální asi množství, a protože roztoči nás zlobí skutečně všude, to znamená jak na nejrůznějších ovocných dřevinách, počínaje ořešáky a konče švestkami a ještě bych zahrnula i drobné ovoce, ať už je to rybíz nebo angrešt, tak skutečně je zapotřebí tohoto dravého roztoče vysadit právě v tuto dobu. A co se týká té jeho vlastně účinnosti nebo toho významu, tak on má vlastně za úkol likvidovat ty škodlivé roztoče, kteří nám vadí, a to jsou především svilušky, halčivci, vlnovníci a vlnovníkovci, to jsou velmi drobné organismy opravdu miniaturní, nebo by se dalo říct mikroskopické živočichy, které nevidíme pouhým okem, totéž vlastně toho dravého roztoče, potřebujeme k tomu lupu když tak. No, a co se týká té aplikace, ta je velice jednoduchá. Vlastně ty plstěné pásy se přišijou sešívačkou na stromy a tím máme vystaráno.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Když jste mluvila o tom minimálním množství těch pásů, tedy tři dejme tomu pro strom, povězte laikovi, mohu to také přehnat, že si řeknu dám jich osm a bude to lepší?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, to je velice správný dotaz, protože často právě zahrádkáři mají strach, že mohou předávkovat, jako chemický přípravek, pokud ho předávkujeme, jsou to nedozírné škody. Nicméně tady pokud samozřejmě těch pásů máme nadbytek, by se řeklo, tak jich na ten strom dáme víc. Taková nevýhoda asi této biologické ochrany je, že vyžaduje takovou určitou přesnost a i tu péči o ty roztoče, než ji umístíme na ten strom, protože oni jsou, jak už tady Lída řekla, v plstěných pásech, kam vlastně ony na zimu zalezly v těch sadech, kde se dá říct chovají, čili ony se tam zazimují ty samičky. Proto je nutné ty pásy udržovat neustále v chladném prostředí v teplotě maximálně tak do nuly, vůbec nevadí, když ty pásy zmrznou, protože ti roztoči v tom vlastně spí. Takže pokud si takové pásy přineseme domů, ono tedy pásy, my říkáme pás, ale jsou to spíše pásky, je to balíček 50 pásů, který lehce v sáčku z mikrotenu strčíme do ledničky, pokud hned nejdeme vysazovat, a vysazujeme pouze v zimním období právě proto, že roztoči jakmile se teplota začne pohybovat kolem 10, 15 stupňů, oni se probudí v těch pásech a vylézají. Takže ty pásy potom během letního období nebo na jaře můžeme už odstranit, protože ti roztoči z toho vylezou a oni vlastně vyhledávají v sadu ty škodlivé roztoče, ty svilušky, vlnovníky, vlnovníkovce, hálčivce.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Když se řekne roztoč, tak v člověku to nevyvolává nějaké pozitivní dojmy a možná také bude leckoho zajímat, jestli právě pro člověk je ten roztoč bezpečný nebo nebezpečný? Stromům pomáhá, ale co my?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Nemusíme se určitě obávat, totéž platí i pro domácí zvířata. Takže nemusíme mít strach, protože ten roztoč je zaměřený skutečně jenom na ty škodlivé druhy. A co je důležité, tak odpadá, celá řada chemických postřiků, pokud si takové roztoče vysadíme. A co je ještě důležité, tak Typhlodromus pyri, neboli ten roztoč, o kterém tedy hovoříme, tak ten roztoč vlastně je natrvalo, nemusíme ho vysazovat každý rok, ale vlastně zůstává, protože on je zvyklý, adaptuje se na naše podmínky v zimě a snese i poměrně vysoký mráz, pokud by náhodou byla zima, kdyby se ty mrazy objevily.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ale pozor, nesnese přece jenom jednu věc, musíme být velice opatrní, pokud následně používáme na zahradě nějaké chemické přípravky. Ke každému balení se dodává seznam přípravků, které je nebo není možno použít. A samozřejmě nevhodným přípravkem bychom nenávratně ty roztoče zlikvidovali. Čili tam člověk musí být velice obezřetný a opatrně vybírat ty přípravky. A další ještě důležitá věc, která je, ten roztoč jako takový se nám na té zahradě množí a on dokáže se množit podle množství výskytu škůdců. Pokud těch škůdců je tam hodně, namnoží se do takového množství, že je dokáže likvidovat, vysávat. Pokud by nastalo to, že prostě se to množství těch škůdců omezí na minimum, tam dokáže svou populaci zase tak umírnit, že jich je tam minimální množství. On ten roztoč totiž dokáže, pokud nemáte k životu ty roztoče škodlivé, ty svilušky třeba, tak on dokáže žít i z pylu, z prachu. On z toho všeho dokáže vytěžit pro sebe potravu, a to minimální množství své populace si vždy zachová.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Což je zajímavé a možná to souvisí i s tou následující otázkou mojí. Když ho tedy jednou vysadím a budu mít to štěstí, že ho nezlikviduji chemikáliemi, následující zima bude mírná, on tam pořád zůstává? Neznamená to, že tu výsadbu musím opakovat každého půl roku nebo každou zimu, není to nutné?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, není to nutné, jak jsme říkali, opravdu tam vydrží, takže je to záležitost jedné zimy, kdy ho tam vlastně dáme. No, a co je možná ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
A minimálních nákladů taky, to je sympatické.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak. A co je možná ještě podstatné, hodně lidí se ptá, jestli pásky, co ten roztoč vlastně z nich leze, když je opustí, když je teplo, jestli ty pásky sundavat? Tak já bych doporučovala, aby se ty pásky na stromě nechávaly, protože ten roztoč si tam zase vlastně zalézá na další zimu a je schopen v těch páscích přezimovat. A pokud třeba se nám nedostává těch roztočů, tak si můžeme ty pásky zase sami přenést na jiné stromy, kde jsme ty pásky neměli a vlastně takto si ty roztoče rozmístíme po celé zahradě. No, a co je ještě důležité možná říct, na to se také hodně lidí ptá, protože je aktuální bílení kmenů zásaditým nátěrem, což je velice důležité, protože ten nátěr, bílý nátěr vlastně odrazí, odráží světelné paprsky a nemusí docházet nebo nedojde, když jsou velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí, nedochází k praskání nebo ke vzniku mrazových trhlin, a takže ani v tom případě nemusí být obavy, pokud toho roztoče vysadíme, tak můžeme klidně pokračovat i v natírání a bílení kmenů.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Zajímavé a věřím, že i užitečné téma v dnešní Zahrádkářské poradně. Se mnou jsou ve studiu Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. No, a několikrát tady padlo: "Často se nás lidé ptají," od Ludmily i od Jana, ptát se můžete i vy hned po písničce. Telefonní čísla 221552424 nebo 221552525.

/ Písnička /

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Dopoledne s Dvojkou a Zahrádkářská poradna. Dnes s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou, dnes, já to říkám jako, kdyby to byli nováčci ve studiu, opak je pravdou, však to dobře víte. Už dlouhá léta se s námi na Dvojce věnují právě zahrádkám spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Teď k dispozici vám, vám všem, kteří zavoláte na 221552424 nebo 221552525 a první dotaz už je na cestě. Hezké dopoledne, kdo se dovolal?

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Nových Domků u Rozvadova a mám hned několik dotazů.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Zkuste být stručná, ať to zvládnem.

osoba
--------------------
Ano, vezmu to velmi rychle. Za prvé, jestli ti draví roztoči lze použít i na ostatní ovocné stromy jablka a třeba broskev? Za druhé, kde se to prodává? A za třetí, když si ho jdu koupit, jestli mám jistotu, že neprošel nějakým teplem nebo něčím takovým? Děkuji.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
My také děkujeme za dotaz, zdravíme vás, poslouchejte.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, my si to rozdělíme, já začnu tím prvním a ty si vezmeš ty další.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Už se nám hádají.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobře, už se hádáme.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak to první. Může se to použít na všechny druhy ovocných dřevin, už jsem to tady i říkala od ořechů až po rybíz.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ten druhý dotaz byl ohledně toho, kde se to dá zakoupit? To zakoupení samozřejmě není možné v běžných supermarketech, protože není to zboží, které může několik měsíců či roku ležet v regále. Takže jsou na to specializované firmy. Je specializovaná firma na biologickou ochranu v Brně, ta dodává dravé roztoče a má firma i zastoupení v Praze, je jedna zahrádkářská prodejna v Holešovicích je to, a tam je to možné zakoupit. Lepší je si to vždy objednat, protože právě skladovat to dlouze nejde, musí se to skladovat v ledničce. Takže lepší vždycky objednat si to, tak se roztoč dostane. To, jestli to obsahuje to, co tam má být a není to jaksi poškozené teplotním šokem, to si myslím, že garantují ty firmy. Já bych ještě upozornil možná na jednu věc, že ti roztoči první rok tu aktivitu jejich na té zahradě tolik nepoznáme. On se ten první rok bere jako náběhový, kdy oni se tam namnožují právě na to potřebné množství. Takže rozhodující pak je druhý a další rok.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Děkujeme. Doufejme, že naše posluchačka se dozvěděla, co potřebovala. Další telefonát, hezké dopoledne. Haló, slyšíme se?

osoba
--------------------
Haló, dobrý den.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Posloucháme, dobrý den.

osoba
--------------------
Tady zahradník Olda. Já mám jenom takovej dotaz, jak se ty pásky jmenujou, když si je v těch Holešovicích objednám?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, je to správný dotaz, jmenuje se to Typhlodromus pyri dravý roztoč. Jiný název to nemá, český název to žádný nemá, je to prostě latinský název toho predátora.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Ale já musím říct, což jsem si teď experimentálně ověřil, že když do vyhledávače na internetu zadáte dravý roztoči, tak vás to bez problémů navede i tou správnou cestou. Děkujeme i za tenhle dotaz a čekáme na další. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchač Pavel, Sokolnice. Já jsem se chtěl zeptat, ten dravý roztoč jde aplikovat třeba i do skleníku? Mě napadá okurky, sviluška chmelová, jestli požírá i ji? Toť vše.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, ne, v tomhle případě ne. Typhlodromus pyri se používá pouze pro venkovní dřeviny a venkovní rostliny. Co se týká svilušek ve skleníku, tak tam by to chtělo objednat si jiného roztoče, je to Phytoseiulus persimilis, to je roztoč, který se používá právě ve sklenících, foliovnících a používá se prakticky pouze po dobu vegetace těch rostlin, které tam pěstujeme.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Téma vás očividně zaujalo, což nás těší. Pro dnešek ovšem musíme končit, uvidíme se zase za týden. Doufejme, že, teď dostávám jeden pokyn z režie, a nevím přesně jaký, ale pravděpodobně, že končíme. 10 hodina 26 minuta je tím časem, kdy se rozloučíme s Janem Kopřivou a Ludmilou Duškovou, spolupracovníky časopisu Recepty prima nápadů. Ovšem tak jako vždy v Zahrádkářské poradně i dnes máte možnost se s nimi spojit také na chatu. Připomeňme na jaké adrese:

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
2.rozhlas.cz.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Já pěkně děkuji, díky za návštěvu, mějte se hezky.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.

autor: ČRo Dvojka
Spustit audio