Každý z nás měl někdy pocit, že v něčem vidí něco nereálného. Některé objekty klamou svým tvarem a mohou nás tak na první pohled zmást. Stalo se vám, že jste v přírodě viděli například mezi stromy nebo kameny obličej? Tato skutečnost má pojmenování. Říká se jí pareidolie.
Pareidolie je označení pro stav, kdy člověk v neživém objektu vidí nějaký živý. Nejčastěji to bývá obličej, může se ale jednat také například o nejrůznější zvířata, uvádí Merriam.
Zmatený mozek
Během pareidolie nás náš mozek mate. Na jednu stranu nám totiž ukazuje, že se v daném místě něco nachází a snaží se, abychom tomu věřili, na tu druhou si ale člověk dobře uvědomuje, že jde pouze o klam a ve skutečnosti obličej nebo zvíře v daném místě přítomny nejsou.
Vědci pareidolii popisují jako poruchu, která se rozvinula během evoluční adaptace. Vzniká překrýváním nervových mechanismů, které pracují, když rozeznáváme obličeje kolem sebe. Tyto mechanismy se prakticky nikdy nezastaví.
Proto se stává, že náš obličej vnímá nové věci i tam, kde ve skutečnosti nejsou. Snaží se nás totiž připravit na setkání s novými lidmi, zvířaty, ale i dalšími předměty v okolí.
Když problém zajde do extrému
Pareidolii prožíváme téměř všichni. Existují lidé, kteří jsou o tuto schopnost ochuzeni, není jich ale příliš. Většina lidí se zdravým mozkem minimálně jednou do týdne podle Live Science ve skutečnosti stav prožívá, mnohdy se nad tím ani nepozastavíme.
Existují ale případy, kdy se do situace člověk dostává až příliš často. Vnímá věci, které nejsou skutečné, i několikrát za den. Navíc jsou obličeje či falešná zvířata děsivá a vyvolávají v některých lidech strach. V takovém případě pak může mít pareidolie negativní vliv na psychické zdraví člověka.
Bohužel se problém dá pouze těžko léčit. Jde o přirozenou schopnost mozku, kterou máme každý nastavený trochu jinak. Jediným způsobem jsou terapie, které člověku pomohou s uvědoměním si, že věci, které vidí, opravdu nejsou skutečné a není třeba se jich bát.
Zdroj: Live Science, Merriam, 100 + 1
Autor: Šárka Cvrkalová
