Palác Elektrických podniků, Veletržní Palác, Francouzské školy, Divadlo DISK - koláž Foto: Archiv Open House Praha
Novinky a názory / historie a teorie

Funkcionalisté a Karel Hubáček slaví. V Praze se o víkendu otevřou jejich budovy

Open House Praha už podesáté. Festival, který každoročně zpřístupňuje výjimečné budovy, letos oslaví jubilejní ročník. A připomene i další jubilea – výročí architektů, jejichž stavby rozhodně stojí za vidění. Přinášíme tipy, kam se za nimi vydat.

Adéla Vaculíková , 15. 5. 2024

Před sto lety začal přední teoretik umění a architektury Karel Teige přemýšlet o architektuře jako o vědě; volal po racionálním konstrukčním řešení, hygieničnosti a účelnosti prostoru. Před sto lety taky navrhl architekt Jaromír Krejcar Palác Olympic – první skutečně funkcionalistickou pražskou stavbu, která byla nakonec podle pozměněného návrhu realizována až v letech 1926 a 1927. Brzy tedy oslavíme století funkcionalismu, zatím si připomeňme výročí jeho architektů.

Oldřich Tyl a Veletržní palác

Vedle Paláce Olympic pochází z roku 1924 taky návrh Veletržního paláce od Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla – první funkcionalistická stavba tohoto měřítka, která oslovila i Le Corbusiera. Původně se používala pro veletrhy, velká prosklení vystaveným předmětům slušela, dnes je sídlem Národní galerii v Praze.

Jeden z jejích autorů, architekt Oldřich Tyl, se narodil v roce 1884, tedy přesně před 140 lety. Tyl začátkem 20. let patřil mezi ty modernisty, kteří jako první začali opouštět „pevný“ purismus pracující s pevnou stěnou ve prospěch „lehkého“ funkcionalismu využívajícího velkoformátové skleněné plochy. Veletržní palác v Holešovicích byl první velkou pražskou stavbou, na kterou byl tento způsob práce použit.

Foto: Veletržní palác, Josef Fuchs, Oldřich Tyl, 1924-1928

Palác dnes patří ke kultovním příkladům meziválečné architektury v Praze, zná ji každý fanoušek architektury a je kulturní památkou. V tomto kontextu vystupuje až překvapivě fakt, že sám Oldřich Tyl (1894–1982) se k jejímu autorství nehlásil – Veletržní palác totiž nejspíš považoval hlavně za dílo svého spolupracovníka. Sám si přál projektovat stavby ještě odvážnější.

Proto už v roce 1922 spoluzaložil (s Josefem Mikynou a Milošem Terebou) stavební společnost Tekta, která se věnovala experimentům s železobetonovým skeletem. Její činnost ovšem skončila tragicky, v roce 1929 totiž havarovala konstrukce penzionu YWCA pro ženskou organizaci Young Women's Christian Association v Žitné ulici, kterou firma prováděla. Dům tehdy navrhoval přímo Oldřich Tyl, neúspěch pro něj byl tak zdrcující, že zcela přestal projektovat.

Adolf Benš a Palác Elektrických podniků

V rámci Open House Praha, který proběhne o víkendu 18. a 19. května, se budou ve Veletržním paláci konat komentované prohlídky. Stejně tomu bude i v druhém velkém funkcionalistickém paláci na Praze 7, který si jako své sídlo postavily Elektrické podniky podle návrhu Adolfa Benše (1894–1982) a Josefa Kříže. První ze jmenovaných architektů je totiž dalším letošním jubilantem, od jeho narození uplynulo 130 let. Palác Elektrických podniků (1927–1935) se otevře a bude možné si prohlédnout rekonstrukci, kterou projektoval ateliér TaK Architects. Letos poprvé se veřejnosti zpřístupní ještě jedno velké Benšovo dílo, odbavovací hala tzv. starého letiště v Praze-Ruzyni (1932–1937), která je jinak nepřístupná, používá se totiž pro soukromé lety.

Foto: Palác Elektrických podniků, Adolf Benš a Josef Kříž, 1927-1935

Jan Gillar a francouzské školy

Nejmladším avantgardistou, od jehož narození uplynul kulaté výročí, je Jan Gillar (1904–1967) – autor řady funkcionalistických činžovních domů nebo domu Karla Teigeho, jehož přítelem a příznivcem se stal. V intencích tzv. vědeckého funkcionalismu, tedy přístupu, který žádal účelnost a zavrhoval formalismus, navrhl komplex Francouzských škol (1932–1934) v Praze-Dejvicích. Skupina navzájem propojených budov, které sloužily pro provoz mateřské, obecné školy a gymnasia byla navržena na základě inspirace tzv. škol na otevřeném vzduchu, které se v Evropě realizovaly hlavně v Nizozemsku a Německu. Cílem bylo vytvořit co nejlépe větrané a osvětlené prostory. Areál stále slouží své původní funkci – jaká jsou jeho pro a proti po devadesáti letech od jeho dokončení se dozvíte na prohlídce.

Foto: Francouzské školy, Jan Gillar, 1931-1934

Karel Hubáček a Divadlo DISK

Karel Hubáček (1924–2011) je ze zde představovaných architektů nejmladší, navrhovat začal až ve druhé polovině 20. století.  Proslul zejména svým vedením ateliéru SIAL při libereckém Stavoprojektu a hlavně jako jeden z autorů hotelu a televizního vysílače na Ještědu. Ačkoliv se narodil v Praze, v Liberci strávil celý svůj dospělý život. Od 60. let tam žil v montovaném domku, který sám navrhl – a my ho před několika měsíci u příležitosti jeho stých narozeniny navštívili.

Teď v Praze v rámci Open House Prague se bude Hubáčkovo výročí připomínat otevřením Divadla DISK (1999). Ačkoliv se nachází doslova v srdci Starého Města, mezi ulicemi Karlovou a Řetězovou, běžně se k němu dostat nedá, je totiž vestavěné do vnitrobloku. Na stránkách stále činného ateliéru SIAL píší, že je Divadlo DISK poslední Hubáčkovou realizovanou stavbou. Organizátoři Open House Prague ho charakterizují jako „ponorku“. Stavby s technicistním rázem jsou pro Karla Hubáčka typické, má ho ostatně už zmíněný vysílač na Ještědu, na kterém spolupracoval mimo jiná se statikem Zdeňkem Patrmanem, i on v 90. letech promluvil také do Divadla DISK.

Foto: Divadlo DISK, Karel Hubáček, Karel Novotný, Václav Bůžek, Jiří Hakulín, Zdeněk Patrman (statika), 1999

A kam dál

Open House Prague otevře na 115 budov, je tedy co vybírat. Kromě staveb od jubilantů pro vás máme několik dalších tipů. Zajděte se podívat třeba na nedávno zrekonstruované interiéry Fantovy budovy (1901–1909) Hlavního nádraží, ve kterých znovu vynikají pečlivě zrestaurované secesní detaily.

Zpřístupněn bude taky „první pražský mrakodrap“ − Dům České zemské hasičské jednoty, který v letech 1926–1929 vyprojektovali Tomáš Pražák a Pavel Moravec. Stavba je specifickou ukázkou funkcionalismu poučenou ruskými konstruktivistickými projekty z 20. let a jako o mrakodrapu v době jeho dokončení o něm referoval tisk, byl totiž tehdy nejvyšší stavbou obytného typu v Praze.

Z poválečné architektury bude možné navštívit třeba Palác kultury (1976–1981), dnes Kongresové centrum, včetně jeho privátních salónků vybavených designovými předměty a uměleckými díly od předních československých autorů.

Prohlídky se budou konat taky v areálu Národního archivu a Archivu hl. m. Prahy (1992–2001) na Chodovci. Barevná budova neunikne při příjezdu do Prahy nikomu, stojí totiž nadohled od D1. Nyní bude unikátní příležitost nahlédnout i do jejích vnitřních prostor.

EARCH.cz je mediálním partnerem Open House Prague.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři