Rozhovor s Jaroslavem Pollákem, lídrem hnutí Senioři sobě
Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v červnových volbách do Evropského parlamentu. Na otázky moderátora odpovídá Jaroslav Pollák, lídr hnutí Senioři sobě.
Můžete stručně na úvod v bodech říci tři hlavní priority, se kterými kandiduje vaše hnutí v letošních volbách do Evropského parlamentu?
Jak už jsem říkal, náš zájem je boj za seniory jako takový, s tím, aby se postavení seniorů zlepšilo, aby se senioři jako takoví nepovažovali jako za přítěž. To znamená pro seniory dělat opatření. Pak samozřejmě se budeme snažit, aby v rámci programů, které máme, to je obrana, pak máme migraci, ta migrace je velice zajímavý program. No a pak ještě... Nevím, co bych ještě uvedl.
To už byly tři, to znamená, teď o nich můžeme mluvit detailněji. Mimochodem když jsem se díval na vaši internetovou stránku, tak tam u nadpisu volební program máte dovětek „může se měnit dle současné politické situace“. Znamená to, že ještě do evropských voleb můžete program měnit? Chystáte něco takového?
Samozřejmě, určitě se dá na tom pracovat.
A kdy bude tedy definitivní?
Myslím si, že na to ještě máme nějaký ten měsíc zhruba a že určitě bychom, když najdeme nějakou cestu, tak ještě upravíme. To znamená, že určitě budeme čekat, jak dopadnou volby.
Pardon, volební program musí být před volbami.
Samozřejmě, samozřejmě, před volbami. Ne, dobře. Budeme na tom programu pracovat a je možné, že během třeba čtrnácti dnů bychom ho mohli ještě doladit, určitě.
Jako první bod jste řekl boj za seniory a za opatření pro seniory. Ve volebním programu, který máte na webu, máte konkrétní požadavky, třeba aby od 70 let důchodci měli zdarma zubaře a zubní náhrady, od 75 let veškerou hromadnou dopravu zdarma po celém Česku. Pro důchodce chcete zdarma jeden týden lázeňské péče. Jak byste tohle chtěli prosazovat v Evropském parlamentu? Jsou to věci, které má řešit Evropský parlament? To, aby senioři v Česku jezdili zadarmo?
Samozřejmě že se tím myslí i taky to, že senioři jsou i na území Evropy, v Evropské unii taky, takže jsme tím chtěli navrhnout anebo namítnout anebo ukázat, že by ten boj nebo ten zájem, aby byl i třeba se seniory v Maďarsku, v Polsku, že by to mohlo být zajímavé i pro tyhle seniory, kteří žijou mimo území České republiky.
Samozřejmě, že je to teď postaveno na Českou republiku, hlavně na Českou republiku, ale nevadí, že i když se budeme pohybovat v Evropské unii, tak můžeme prosazovat tyhle zájmy, určitě.
Jako druhý bod jste uvedl obranu, co konkrétně v tomto směru byste chtěli prosazovat v Evropském parlamentu?
Jak už jsem říkal, bylo by zajímavé nebo bylo by příjemné, kdyby se Evropská unie uměla bránit sama, to znamená, že se uvažovalo o nějaké společné armádě Evropské unie. Společná armáda, která by bránila státy jako takové, protože se nám nelíbí nebo mně se nelíbí, kdybychom měli spolupracovat, anebo čekat, až nás někdo ochraňuje jako Američani nebo tak, takže když jsme v Evropské unii a jsme v NATO, tak je tam článek, kdy nás jsou povinni chránit. Ale myslím si, že by to nebylo špatné, kdyby Evropská unie měla svoji armádu.
Jak si ji představujete? Jak by měla být velká? A měla by nahradit armády jednotlivých členských států?
Měla by být tak, že by z každého státu byly určité počty lidí, které by tam byly, to znamená, že já si teď úplně přesně neumím představit, jaká by byla hierarchie, kdo by byl ve velení, kde by byli vojáci, ale umím si představit, že z každého státu by byly určité skupiny lidí, nebo určitá skupina lidí, kteří by, nebo určitý počet, kteří by tvořili tu armádu.
Máte domyšlené, jaké by měly být vazby vámi navrhované evropské armády a Severoatlantické aliance?
Vazby by měly být takové, že bude, že by mělo fungovat, že bude velení, které bude spolupracovat s velením armád z NATO, to znamená, že by spolupráce byla na nějaké úrovni. Ale to všechno jsou věci, které samozřejmě ještě je třeba vypracovat, že? Není jednoduché postavit takovou armádu, není to jednoduchá věc, jak říkám, je to běh na delší trať.
Znamenalo by to ve vaší představě, že by automaticky čeští vojáci šli bojovat, pokud by byla napadena jiná členská země Evropské unie, pokud by tedy byla společná armáda?
Určitě se to tím takhle změní, že by čeští vojáci šli bojovat v barvách Evropské unie.
Máte ve svém programu také to, že chcete zvýšit pravomoci států vůči Evropské unii, jak konkrétně to chcete udělat?
Podívejte se na to, tady jsou státy větší, menší, a větší státy mají určitým způsobem převahu, když dojde k hlasování, tak ty malé státy přehlasují. Tak by měly být určité věci, přes které by se nedalo hlasovat.
Pardon, ale přece existuje právo veta, o tom se teď debatuje, jestli by mělo být. To znamená, že tenhle mechanismus existuje, tak co byste chtěli změnit?
Ne, protože bavíme se o tom, že to právo veta existuje, ale že se o tom hodně hovoří, že by se zrušilo, to právo veta. Tak proto chceme na to ukázat, že to nechceme, proto se snažíme ukázat na to, aby státy měly svoje pravomoce, aby se neřídily pravomocemi, kdo vymyslí někde v Bruselu anebo tak, ale aby měly svoje pravomoce, aby se sousední státy, jak se říká, nepletly do politiky států.
Máte nějakou konkrétní oblast, kde byste tímto způsobem posílili pravomoci?
Myslím si, že tohle ještě určitě se na tom dá pracovat, tohle jsou návrhy.
V Evropském parlamentu fungují frakce, přemýšleli jste o tom, ve které frakci byste chtěli být, pokud se tam dostanete?
Ano, určitě jsme o tom přemýšleli, určitě přemýšleli a chtěli bychom frakci, která je nám blízká našemu názoru.
Která to je?
No to je, já jsem se teď úplně přesně do toho nedíval, do těch frakcí, ale myslím si, že třeba taková…
Bohužel sedm minut vypršelo, řeknete název, nebo skončíme bez názvu a potom to budete upřesňovat?
Řekl bych, že bychom to mohli potom, příště.
Všechny rozhovory s kandidáty do europarlamentu najdete na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
