Německý ministr obrany chce znovu povinnou vojenskou službu a 3 procenta na zbrojení

Německý ministr obrany Boris Pistorius ve Washingtonu vyzval Berlín i Washington, aby dávaly 3 % HDP na obranu, a zároveň vyjádřil svou podporu pro znovuzavedení branné povinnosti do německých ozbrojených sil. Prohlášení přichází v době, kdy Německo pokračuje v debatě o tom, jak by se mělo po ruské invazi na Ukrajinu přezbrojit.

"Jsem přesvědčen, že Německo potřebuje nějaký druh vojenské branné povinnosti," řekl Pistorius v Americko-německém institutu. Neupřesnil, jak to bude vypadat, ale zdůraznil, že je potřeba „nějaký druh“ odvodu, píše web Breaking Defense. Země udělala „chybu“, když na konci studené války pozastavila brannou povinnost, dodal. Německo oficiálně ukončilo povinnou vojenskou službu v roce 2011.

Není to poprvé, co Pistorius naznačil zájem o vojenský odvod, už dříve řekl, že diskuse o obecné vojenské povinnosti pro civilisty by byla „cenná “.

Jeho komentáře také přicházejí v době, kdy ostatní státy NATO zvažují vojenské odvody. V severských a pobaltských zemích je kladen zvýšený důraz na brannou povinnost jako klíčovou součást vojenské schopnosti. Například Dánsko se rozhodlo prodloužit vojenskou službu ze čtyř na 11 měsíců a otevřít brannou povinnost ženám, zatímco Norsko plánuje do roku 2036 navýšit stav na 13 500 branců, což představuje zvýšení počtu o 4 500 osob.

O branné povinnosti mluvil i Manfred Weber, nejvyšší kandidát CSU do evropských voleb. Weber je zastáncem všeobecné povinné vojenské služby, píše německý web BR24. Podle něj by mladí lidé měli mít možnost rozhodnout se, jaký druh služby budou dělat, důležité je ale přispět. Dokonce žádal povinnou vojenskou službu pro Evropany.

V dalším komentáři Pistorius uvedl, že 2 procenta HDP na obranu nemusí být pro Německo v budoucnu cílem, místo toho vyzval Washington i Berlín, aby usilovaly o 3 procenta. „Potřebujeme více peněz, o tom není pochyb, a myslím, že se spíše dostaneme ke 3 procentům nebo dokonce více,“ řekl. Pistorius však neuvedl časový plán, kdy by chtěl tohoto cíle dosáhnout. Tři procenta žádá i prezidentský kandidát Donald Trump.