Vy jste před lety absolvovala stáž v Londýně, konkrétně v Zaha Hadid Architects. Jaké to bylo?
Ze stáže jsem si odnesla strašně moc. Za unikátní považuji hlavně možnost pracovat na komplexních projektech a ve velkých multikulturních týmech. Překvapivé pro mě bylo zázemí, které jsme měli, třeba co se týče architektonického skriptování či 3D tisku.
V čem je ateliér Zahy Hadid jiný?
Všichni jsou tam hodně motivovaní, opravdu žijí architekturou a vytvářejí úžasnou atmosféru. Samozřejmě tomu odpovídá i pracovní doba, ale člověk se s tím kolektivem velmi sžije. Je to hodně intenzivní práce a každý má maximální zájem vytvořit skvělý projekt.
Chvíli po škole jste žila v Belgii a po londýnské stáži jste se tam vrátila. Čím vás Antverpy uchvátily?
Původně jsem chtěla po studiu do Nizozemí. Rozeslala jsem spoustu portfolií do nizozemských architektonických studií, ale přišlo vystřízlivění. V Nizozemí je čerstvý absolvent v podstatě stážista, který není za práci placen. A já chtěla být ve svém věku již placená. Nakonec jsem si placenou práci sehnala v belgicko-holandském studiu Conix RDBM Architects, proto jsem se rozhodla pro Belgii. Drží mě zde hlavně rozestavěné projekty, přítel, dvě kočky a také se mi tu dobře žije. Bydlíme u přístavu a všude jezdíme na kole, nebo chodím pěšky. A do Amsterdamu, Paříže či Londýna je to vlakem kousek.
Na jakých projektech jste se v ateliéru již podílela?
Momentálně mám hodně projektů ve fázi schváleného stavebního povolení. Dva projekty se konečně po sedmi letech začínají stavět. Někteří architekti mají to štěstí, že stavějí rovnou. Já si často vybírám složitá zadání a takové projekty se často z různých důvodů buď nerealizují, nebo trvají roky. I proto jsem už osmým rokem v Conix Architects, chci svoje projekty vidět stát. Jedním z takových návrhů je i rezidenční komplex na pomezí urbanismu. Je to soubor budov s restaurací, supermarketem a různou typologií bytů v blízkosti centra obce Boom, kde se dříve těžil jíl na v Belgii všudypřítomné cihly. Pracuji ale na všelijakých projektech od lifestyle hotelů až po návrh věznice.
Jak se dělá architektura pro věznici? Osobně si představím budovu, která není designově moc pěkná.
To, že by neměla být věznice pěkná, v dnešní době už není pravda. Jsou ale různé přístupy. Naše zadání vycházelo ze severského modelu, tedy vybudovat příjemné prostředí věznice, aby se trestancům později lépe podařilo integrovat se do běžného života. Důraz se také kladl na dostatek zeleně. Ideálně by na první pohled nemělo být poznat, že jde o věznici. Kamerový systém je nutný na každém rohu, ale třeba ploty nemusejí bít do očí. Dnes je možné věznici navrhnout vizuálně zajímavou, a přesto bezpečnou.
Co je na takovém projektu nejtěžší?
Velké projekty se vyznačují tím, kolik odborníků je do procesu zapojeno. My jako architekti projekt koordinujeme a musíme se starat o estetickou stránku a aby všechny věci do sebe zapadaly. Hlavním bodem u věznice je samozřejmě bezpečnost. A to jednak bezpečnost dopravy věcí, pohyb vězňů po areálů, ale i (ne)možnosti, jak odsud utéct. S tím souvisí, jaké materiály lze využít, aby se po nich nedalo vyšplhat, nebo aby byly dostatečně odolné, pro případ, že nastane nějaký konflikt s vězni. Hodně jsme se také snažili o integraci dostatku zeleně, což je z hlediska bezpečnosti (třeba dosahu kamerového systému) náročné. Byl to unikátní projekt, na kterém člověk nepracuje každý den. Bohužel jsme v tříkolové soutěži skončili až druzí.
Jaké projekty od vás budeme moci reálně v budoucnu navštívit?
Jsou to třeba návrhy hotelů v Amsterdamu, které mě hodně bavily. Jsou umístěné kousek od letiště, takže jsme řešili, jak vytvořit v rušném prostředí oázu pro smysly. Bylo vlastně štěstí, že jsme stihli získat stavební povolení, jelikož se mezitím v Amsterdamu novostavby hotelů kvůli přetížení města turisty již nesmějí stavět.
Pustila byste se sama do návrhu vlastního bydlení, ať už rekonstrukce, či stavby rodinného domu?
Minulý rok jsme s přítelem kupovali byt, a chvíli jsme uvažovali, jestli koupit novostavbu, nebo rekonstruovat starší nemovitost s vysokými stropy. Nakonec to vyhrál nový byt s tím, že na rekonstrukci při pracovním nasazení nemáme čas ani trpělivost. Měnili jsme ve velkém pouze interiér. Oba jsme z branže a domluvit se na tom, co se nám líbí, byl docela oříšek. Výsledek ale stojí za to.
Architektka Petra Ross
Architektka Petra Ross
Je absolventkou Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Po dokončení studií se vydala do Belgie, kde začala pracovat na architektonické autorizaci. Se svým návrhem veřejné knihovny v centru Londýna vyhrála v roce 2016 architektonickou soutěž Kaplicky Internship, díky které strávila tři měsíce na stáži ve světoznámém studiu Zaha Hadid Architects v Londýně. Pak se vrátila do Belgie, kde pracuje dodnes ve studiu CONIX RDBM Architects. V rámci svého zaměstnání často pobývá i v Nizozemsku a realizace jejích projektů se chystá po celé Evropě.
Zdroj: časopis Glanc
