Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
🍀 Vyšší emise, vyšší daně? Možná po volbách
Mandát současného Evropského parlamentu i Evropské komise se chýlí ke konci. Svědčí o tom nejen fakt, že do evropských voleb zbývá pouhý měsíc, ale také výsledky zasedání Evropského parlamentu. Ten totiž v uplynulých dnech schvaloval jeden spis za druhým – včetně těch, co mají v Evropě snížit emise skleníkových plynů.
Dosud největší balíček dekarbonizační legislativy označila Evropská komise jako „Fit for 55“ a představila jej už v roce 2021. Proč 55? Protože legislativa obsažená v balíčku cílí na 55% snížení emisí skleníkových plynů do konce této dekády, a to v porovnání s rokem 1990. Týká se dopravy, energetiky, budov, financí, domácností – zkrátka všeho.
Evropské instituce si mohly v tomto mandátu připsat jeden velký úspěch v podobě kompletního schválení balíčku. Zatím se jim ale vzpouzí jedna jeho významná „položka“ – revize směrnice o zdanění energie.
Současná podoba směrnice platí od roku 2003 a stanovuje minimální úroveň daně z pohonných hmot, paliv a elektřiny. Všechny zdroje přitom staví na stejnou úroveň – bez ohledu na to, zda jsou emisně náročné, či nikoliv. A to se má s revizí změnit.
Komise v roce 2021 navrhla minimální sazby upravit. Zatímco na naftu či benzín by se uvalila nejvyšší daň, na elektřinu či vodík by se vztahovala nejnižší sazba. Unie by nadále stanovovala minimální úrovně a členské země by si je mohly libovolně navyšovat, měly by však zachovat rozdíly mezi jednotlivými zdroji a spolu s tím i systém „vyšší emise, vyšší daně“.
K takové změně vyzval i Evropský účetní dvůr, podle kterého v některých zemích elektřina čelí vyšším daním než uhlí nebo plyn. Současná legislativní úprava je tak v rozporu s evropskou klimatickou politikou.
Po třech letech vyjednávání ale EU nedosáhla žádného výraznějšího pokroku. Řadě zemí – včetně Česka – se návrh od počátku nelíbil. A jednotní nejsou ani poslanci Evropského parlamentu. Do hry totiž vstoupila válka na Ukrajině, strach z vysokých cen energií a samozřejmě politické napětí. Úprava daní před evropskými volbami se tak jeví jako nepravděpodobná, což bruselské redakci Euractivu potvrdilo i několik diplomatů z institucí.
Situaci se nepodařilo odblokovat ani belgickému předsednictví, které téma označilo jako svou prioritu. Naposledy se pokusilo předložit členským státům kompromisní znění ve čtvrtek 25. dubna, jednání ale skončilo bez výraznějšího posunu vpřed.
Otázka daní patří mezi kompetence národních vlád. Pokud by se tedy činily nějaké kroky na úrovni EU, byl by k tomu zapotřebí jednomyslný souhlas všech zemí.
Co se týče europarlamentu, jeho role je spíše poradní, i v něm ale debata zamrzla. Zpravodaj Johan van Overtveldt z konzervativní frakce ECR odmítl předložit příslušnému výboru zprávu k projednání. Mezi konzervativními a progresivními politiky v Evropského parlamentu totiž nebyla vůle pro kompromis.
Revidovaná směrnice o zdanění energií tak zůstává u ledu. Vzkřísit se ji pokusil Enrico Letta, bývalý italský premiér, který měl za úkol připravit zprávu o budoucnosti vnitřního trhu EU. V dokumentu mimo jiné uvádí, že „rychlá dohoda o směrnici o zdanění energií je nezbytná pro zajištění správných pobídek pro energii z obnovitelných zdrojů na celém jednotném trhu“.
Vezmou si jeho doporučení členské státy k srdci? Možná ano, ale až v politicky méně vypjatých časech.
Aneta Zachová
🎧 Podcast: Dopady klimatické změny mohou stát ČR víc než důchody
Klimatická změna může v budoucnu každoročně stát až deset procent celosvětového HDP. Pokud by takový podíl ze svého hrubého domácího produktu mělo platit Česko, byl by to větší balík peněz, než kolik momentálně dává na důchody. Na to, jak změny klimatu dopadají a budou dopadat na českou ekonomiku, odpovídá v podcastu Evropa zblízka Tomáš Protivínský, člen správní rady projektu Fakta o klimatu, ekonom a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI – Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd. Rozhovor si poslechněte na webu Euractiv.cz.
🎞️ Video: Jsou ekologičtí fanatici jen v Evropě?
Evropa je mezi dvěma mlýnskými kameny. Bezpečnostní hrozby a ekonomická konkurence na jedné straně, změna klimatu na druhé. Ta s sebou přináší nejen rizika, ale taky příležitosti. A je to právě změna klimatu, kterou musí všechny státy světa řešit společně. Dělají to? Nebo je Evropa ve své „klimatické hysterii“, jak to část politiků nazývá, sama? Výsledky pátrání jsme shrnuli ve druhé epizodě video série Zelený kód, kterou doprovází i kratší shrnutí v podobě článku.
Upozornění: Video obsahuje satirické prvky. Zhlédnout jej můžete zde.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropa by měla do roku 2030 vlastními silami pokrýt 40 % své roční potřeby v oblasti bezemisních technologií, jako jsou třeba solární panely, úložiště energie nebo jaderné technologie. Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi schválil Evropský parlament, zbývá formální souhlas členských států.
- Europoslanci schválili reformu trhu s elektřinou. Ta má chránit evropské spotřebitele před cenovým výkyvy – například zakazuje dodavatelům elektřiny odpojovat zranitelné domácnosti a zakazuje jim také jednostranně měnit smluvní podmínky. Reformu musí formálně schválit členské státy.
- Evropský parlament schválil nové nařízení a novou směrnici, které upravují unijní trh s plynem a vodíkem. Legislativa má pomoci dekarbonizovat evropské plynárenství tím, že podpoří výrobu a využívání obnovitelných plynů a vodíku v EU. Zbývá souhlas členských zemí.
- Průměrné emise nových nákladních vozidel budou muset být do roku 2040 sníženy o 90 % ve srovnání s rokem 2019. Vyplývá to z nové evropské legislativy, kterou v dubnu schválil Evropský parlament. Schválit ji musí ještě Rada EU.
- Omezí se také emise metanu v energetickém odvětví. Europoslanci totiž schválili první celounijní legislativu zaměřenou právě na emise tohoto druhého nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Zbývá souhlas zemí EU.
- Členské státy posvětily nařízení Euro 7. Na nová osobní vozidla se začne vztahovat za 30 měsíců.
- Země EU schválily revizi směrnice o průmyslových emisích, která reguluje zhruba 30 tisíc průmyslových podniků a 20 tisíc velkochovů zvířat. Směrnice stanovuje prahové hodnoty pro více než 90 znečišťujících látek, včetně CO2. Země mají 22 měsíců na to, aby ji převedly do svého právního řádu.
- Po roce 2030 budou muset mít všechny novostavby nulové emise. Počítá s tím směrnice o energetické náročnosti budov, kterou posvětily členské státy. Směrnice také ukládá členským státům povinnost renovovat část existujících budov. Do své národní legislativy ji musejí převést do dvou let.
- Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Švýcarsko nečiní dostatečné kroky v boji proti změně klimatu. Země teď musí zaplatit pokutu. Další dvě klimatické žaloby ale soud z procesních důvodů zamítl.
- Ministři členských zemí EU podepsali na neformálním jednání v Bruselu Evropskou solární chartu, podpořili tak rozvoj výroby solárních technologií v Evropě. Za Česko dokument podepsal Jozef Síkela.
- Méně jednorázových obalů, více těch k opakovanému použití. Tak zní hlavní cíl nových evropských pravidel, která mají snížit množství produkovaného odpadu v EU. Schválili je poslanci Evropského parlamentu. Odpad by měla zredukovat i legislativa poskytující právo na opravu.
- Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit, aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. Upozornil na to Evropský účetní dvůr.
⚡ Větrníky a mokřady v symbióze
Vláda udělala další malý krůček k jednoduššímu a rychlejšímu budování obnovitelných zdrojů v Česku. Jde o takzvané akcelerační zóny – oblasti, kde by se potenciální investoři nemuseli potýkat s náročným papírováním a zdlouhavým schvalovacím procesem při výstavbě větrných nebo solárních parků.
Proces v případě větrných elektráren dosud trval i celou dekádu. Nově by proto v několika desítkách vybraných oblastí měl platit rychlejší proces povolování obnovitelných zdrojů. A více by se také mhouřilo úřednické oko při vyhodnocování vlivu solárních a větrných elektráren na životní prostředí (EIA).
Už od začátku roku tímto hodnocením například nemusí procházet stožáry větrníků v případě, že se v rámci elektrárny staví maximálně tři větrníky. Do budoucna by to mělo platit pro všechny záměry elektráren obnovitelných zdrojů v rámci akceleračních zón. Nebude to sice zcela automatické – vždy se úřad bude prvně dívat na to, zda projekt splňuje podmínky pro tu danou akcelerační zónu. Proces by to ale mělo jasně urychlit, povolení by se mohlo stihnout vydat během jediného roku.
Akcelerační zóny se již kreslí na mapě Česka. Zatím do nich promlouvaly především argumenty, kde tyto zóny být nemohou. To znamená data týkající se chráněných krajinných území, ochranných pásem letišť nebo přenosové soustavy, ale také požadavky od památkářů nebo limity stanovené ministerstvem obrany.
Nyní v rámci procesu přichází ke slovu více kraje a obce. Právě ty jsou při plánování akceleračních zón klíčové, protože hovoří za obyvatele, v jejichž blízkosti mají větrníky nebo solární parky stát, a kteří by z nich také mohli potenciálně profitovat.
Hlavním cílem je neurčovat umístnění akceleračních zón pouze seshora, ale motivovat obce, aby o budoucnosti obnovitelných zdrojů rozhodovaly alespoň zčásti samy, připomíná analytik AMO Martin Abel, který se na rýsování akceleračních zón pod ministerstvem životního prostředí podílí.
Jedním z hlavních nástrojů, jak se na plánování budoucí podoby české krajiny mohou podílet, je územní plán. V něm by měla města i krajské úřady načrtnout místa, kde by například větrníky mohly vyrůst.
Už při sestavování těchto plánů by ministerstva i kraje měly pohlížet na akcelerační zónu, jako by v ní měl stát větrný park nebo solární elektrárna o určité kapacitě, a stanovovat pro takový záměr jasné podmínky, vysvětluje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
Pokud se pak v území nezmění okolnosti, jako je například vznik nové chráněné krajinné oblasti, a přijde investor s konkrétním stavebním záměrem, tak orgán vydávající jednotné environmentální stanovisko už jen zkontroluje, jestli stavební záměr tyto předem stanovené podmínky splňuje.
„Některé obce se do podobných projektů aktivně zapojují a již zdaleka neplatí, že obce šmahem podobné projekty odmítají,“ uvedla pro redakci Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí. Vždy podle ní ale záleží na místních podmínkách, dopadu na obce a jejich obyvatele nebo seriózním postupu potencionálního investora.
Pokud se obce budou držet příliš zpátky, Česko má k dispozici ještě pomyslný akcelerační pedál. Tím je Územní rozvojový plán pro celou ČR, který by zóny pro rychlou výstavbu OZE mohl navýšit. Ten má MMR předložit do konce příštího roku.
Akcelerační zóny by měly být podle MMR atraktivní nejen pro stavebníky, ale i samosprávy. „Obě strany v nich budou daleko lépe vědět, do čeho jdou,“ popisuje MMR. „Samosprávy budou moci navrhovat ještě vlastní podmínky. Předpokládáme, že obce budou mít zájem podpořit např. komunitní energetiku a zároveň budou aktivně usilovat o to, aby na jejich území akcelerační zóna vznikla.“
Mělo by při tom dojít k využití zatím ještě dostupných unijních fondů, například toho Modernizačního. A nejde jen o něj. Společně s plánem akceleračních zón se totiž připravují také plány na obnovu přírody. V ideálním případě by tak mělo dojít jak k vytipování míst pro další stavbu OZE, tak k záchraně degradovaných ekosystémů v jejich bezprostřední blízkosti, vysvětluje Abel. V praxi by to tak znamenalo například postavit větrné elektrárny a pod nimi revitalizovat původní mokřady, které pomáhají vsakování vody. Nebo obnovit původní nivy, které jsou lépe schopné zadržovat vodu v krajině, pod postavenou solární elektrárnou. Pokud tenhle plán klapne, Česku by se podařilo najít synergii hned dvou opatření na ochranu klimatu.
Barbora Pištorová
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bude 7. května jednat o novele energetického zákona označované jako LEX OZE III. Ta má zavést do české energetiky akumulaci a agregaci flexibility.
- Praha se na tři dny stane evropský centrem komunitní energetiky. Ve dnech 13. až 15. května se zde odehraje konference European Energy Communities Forum 2024.
- Dne 23. května se v Bruselu odehraje diskuse lídrů evropských politických stran. Dekarbonizace a budoucnost evropské zelené politiky bude patřit mezi diskutovaná témata.
- Ministři členských zemí EU zodpovědní za energetiku se setkají 30. května v Bruselu. Jejich agenda se teprve připravuje, Výbor stálých zástupců (Coreper I) o ní bude jednat 8. května.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.