Přátelé Soběchleb pátrají po zmizelých drobných sakrálních památkách. Některé objevili až v Cítolibech

Vedle původních alegorických soch Chrona a Víry z dílny Matyáše Brauna je tam „kamenných panáků“, jak někteří památkáři sochám říkají, přesunutých víc.

„Já jsem vysloveně pátrala po Černém Václavu. Vlastně mě oslovili místní, abych zapátrala – že sice vědí, že u nich býval, ale že nikdo neví, kam zmizel a kdy,“ začíná vyprávět příběh jedné barokní sochy Dagmar Břehovská, dnes už nezávislá starostka Blšan u Žatce.

„Jeden místní pamětník mi vypověděl, že Černý Václav přežil obě světové války. Osudným se mu stal až střet s nepozorným zemědělcem v nějakém pásáku, takže skončil v příkopu. Jestli je to ale pravda, to samozřejmě netuším – takhle mi to pověděli místní,“ dodává Břehovská.

„Tady kousek od nás je polní poloha, které se říká V Černém. Pravděpodobně je to z důvodu přítomnosti černozemě. Na základě toho začali té soše říkat Černý Václav,“ ukazuje archeolog Vojtěch Peksa místo, kde svatý Václav u staré cesty k Siřemi stával.

Drobné sakrální památky z Lounska našly útočiště v Cítolibech

„Víme, že tady stával ještě v 70. letech, pak ho pravděpodobně nějaký zachránce dostal do Cítolib, kde je mimochodem těch památek víc – náměstí v Cítolibech je vlastně taková venkovní galerie drobných sakrálních památek okresu Louny,“ dodává Peksa.

Zámek Citoliby|foto:Ondřej Hájek, ČTK

„Vědělo se, že ty památky nebudou v Cítolibech poškozované. Byla to velmi kultivovaná obec v blízkosti Loun, proto se sochy, které byly v ohrožení, přemístily do této lokality,“ vysvětluje Petr Novák, někdejší vedoucí odboru kultury a památkové péče lounského okresu výběr místa.

Jmenoval i původce záchrany nejen černého Václava – byl jím ředitel tehdy městského muzea v Lounech akademický sochař Josef Šimůnek, který podle něj položil základ péče o památky v celém lounském okresu.

„Právě díky tomu, že byl Josef Šimůnek sochařem, tak sestavil úplně první seznam, podle kterého pak byly tyto sochy později prohlašovány kulturními památkami,“ uzavírá Novák.

Za kulturní památku byl označený i Černý Václav, který spolu s dalšími „kamennými panáky“ v současnosti zdobí náměstí v Cítolibech.