Studentská předvolební debata kandidátů do Evropského parlamentu Zavolíme! FOTO: Zavolíme! / se souhlasem
FOTO: Zavolíme! / se souhlasem
ROZHOVOR / „Ti, kteří se naprosto explicitně snaží cílit na mladou generaci, to nedělají tak úspěšně, jak si myslí. Sklouzává to do prohlédnutelných frází. Mladá generace není tak naivní, aby to fungovalo,“ říká Oldřich Neumann, vedoucí dramaturg a moderátor projektu Zavolíme! V rozhovoru pro deník FORUM 24 společně s PR manažerkou projektu Klárou Kadlecovou společně zhodnotili studentskou předvolební debatu kandidátů do Evropského parlamentu, kterou uspořádali a kterou sledovaly tisíce studentů. Zároveň prozradili, co plánují do budoucna a jakým způsobem by rádi zachovali koncept od studentů pro studenty, až třeba sami absolvují.
Nedávno proběhla debata kandidátů do Evropského parlamentu pro studenty. Kolik škol se zapojilo?
Klára: Debatu sledovalo zhruba 4500 studentů a registrovaných škol bylo 78. Spousta dalších nezaregistrovaných lidí a škol to ale sledovala živě na streamu, takže předpokládáme, že dosah je vyšší.
Oldřich: A v evaluačním formuláři byly možnosti střední škola, gymnázium, střední odborná a někteří připisovali i základní školu.
Jaké máte ohlasy?
Klára: Od učitelů už chodí zprávy, že se dívali, že to bylo super. Chválí hlavně, že mohou studenty aktivně zapojit. Registrované školy totiž od nás dostávají i metodiky, pracovní listy a materiály, se kterými mohou pracovat jak v průběhu jednotlivých částí debaty, tak po zhlédnutí.
Oldřich: Jsou tam třeba i QR kódy, které odkazují na další dokumenty, takže je to interaktivní. Můj oblíbený se týká argumentačních faulů, kde mají studenti analyzovat, jakým stylem kandidáti komunikují, a mají prohlédnout PR floskule nebo vyloženě argumentační fauly.
A proběhlo všechno tak, jak mělo?
Klára: Po produkční a technické stránce ano.
Oldřich: Něco třeba nevyšlo, ale to jsou spíš věci k zasmání. Všichni předvedli fenomenální práci a jsem nesmírně hrdý na náš tým asi dvanácti rešeršistů, kteří na místě dělali fact checking. Jsou tam drobnosti, které nám prolezly, a typově si myslím, že bychom se v budoucnu měli více soustředit na omezení zabíhání do takových těch obecných floskulí, kdy kandidáti začnou mluvit v PR větách.
Byli tam i kandidáti, kteří do té debaty z hlediska potenciálu zaujmout mladou generaci vůbec nepatřili.
Klára: Po komunikační a mediální stránce se všechno také podařilo. Máme větší komunikační tým, na sociálních sítích komunikace začala už na konci března a chtěla bych zdůraznit, že se to netýká jen jednoho dne a debaty. Celá komunikační kampaň Zavolíme! se soustředí na vzdělávání a přibližování EU a jejích institucí a voleb samotných. Celé je to odlehčené tak, aby to studenti pochopili a bylo to pro ně stravitelné, a myslím si, že se to povedlo.
Jaké jsou ohlasy od kandidátů, kteří se zúčastnili?
Oldřich: Někteří kandidáti nám to pochválili, zejména z hlediska kvality projektu a jak dělají studenti skvělou práci.
A bylo něco, co se jim nelíbilo?
Oldřich: Od podporovatelů některých kandidátů se nám doneslo, že se jim nelíbilo, že jsem jim skákal do řeči a podobně, ale tady je hezky vidět ten kontrast. Protože to naopak je něco, co chválili učitelé, že jsme to zvládli udržet po faktické stránce.
Jak váš studentský projekt vznikl? Kdo stojí za tou původní myšlenkou a čí byla?
Oldřich: Projekt vznikl v roce 2020 a tehdy to bylo z iniciativy Studentského parlamentu Plzeňského kraje přímo za podpory kraje a Střediska volného času Radovánek. Když pak přišel covid, nahrálo nám to, protože jsme přišli s konceptem vysílání do škol, takže jsme udělali 1. debatu před volbami do krajského zastupitelstva v Plzeňském kraji. O rok později to bylo s krajskými kandidáty do sněmovních voleb, v roce 2022 jsme dělali komunální debatu.
V roce 2022 jsme to s Anežkou Tetřevovou chtěli posunout, a tak jsme se pustili do celostátního měřítka s prezidentskými volbami, což mělo mnohem vyšší dosah a sledovalo to živě přibližně 9000 studentů.
A jakým způsobem jste se rozrostli? Kolik na projektu dělá momentálně lidí?
Klára: Na projektu začínalo v Plzeňském kraji, což bereme jako předkapitolu, přibližně 10 lidí.
Oldřich: Pak u prezidentských voleb, které se z hlediska našeho zázemí moc neliší od těch evropských, k moc velkému nárůstu nedošlo. Core tým je do 10 lidí, širší sestava s rešeršisty, regionálními koordinátory, což jsou studenti převážně středních škol, techniky, dělá takových 50 lidí.
Jaký je váš věkový průměr?
Klára: Přibližně 18 až 23.
Oldřich: Možná i méně, protože čistě matematicky na tom mají největší podíl studenti Smíchovské střední průmyslové školy a regionální koordinátoři, což jsou středoškoláci. Zároveň věkový strop, který máme, je, tuším, naše manažerka, které je 23 let.
Kdo projekt financuje?
Oldřich: Pro tyto volby bylo zajištěné financování skrze platformu Díky, že můžem volit pod Díky, že můžem. Pomáhají financovat různé projekty a jejich cílem je popularizace voleb do Evropského parlamentu. Jejich hlavním partnerem je pak Dům zahraniční spolupráce, odkud nám přišla drtivá většina prostředků. Pak také přispěl Akademický senát FSV UK nebo organizace European Youth Card pod celoevropskou iniciativou More in 24 na podporu účasti mladých lidí v evropských volbách.
Na kolik taková akce vyšla?
Oldřich: Celý rozpočet akce se pohybuje kolem 200 tisíc korun, přičemž máme výhodu v tom, že technické zázemí patří Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu, kterou máme jako generálního partnera, a drtivá většina techniky se nemusela platit. Dále tam jsou personální náklady, přičemž velká část studentů to dělá bez nároku na honorář, náklady na reklamu na sociálních sítích a podobně.
Po prezidentských volbách jste organizovali vůbec první rozhovor s prezidentským párem. Jak to vzniklo?
Oldřich: Komunikace s všemi týmy prezidentských kandidátů, které jsme tam měli, byla velice vstřícná a ze strany zvoleného prezidenta republiky tam byla otevřenost nějaké další spolupráce. My jako volební projekt nemůžeme takhle explicitně spolupracovat s politikem, ale přemýšleli jsme, jak tu volební komunikaci uzavřít. Tehdy jsme ještě neměli takový komunikační plán, jako máme teď. A přišli jsme s nápadem, že zkusíme rozhovor s novým prezidentským párem, a oni pozvání přijali.
Takže hlavní gól teď míří na sněmovní volby.
Řekli jste, že při prezidentských volbách jste komunikaci neměli tak ucelenou jako nyní, tak s čím budete pokračovat?
Klára: Chtěli jsme tomu dát koncept, linku, a tak jsme přišli s podtitulkem „Get informed“, Informuj se. Ten vyjadřuje celou tu myšlenku, že nejde jen o debatu, která byla tím peakem, ale o kontinuální informování mladých lidí o eurovolbách. Pojali jsme to jako kampaň od března do června, s debatou nekončíme. Dál budeme různými cestami sdílet vzdělávací obsah, aby prvovoliči mohli přijít k volbám a udělat informované rozhodnutí.
Oldřich: Cílem komunikace do debaty bylo komunikovat debatu, dalším cílem je mobilizovat mladé, aby přišli k volbám.
Vidíte rozdíl mezi, dejme tomu, klasickými debatami a tou vaší? A to nemyslím její organizací, ale v přístupu kandidátů s ohledem na publikum…
Oldřich: Je více úhlů pohledu, jakými se na to dívat. Je tam stránka, ve které ten rozdíl vidíme a ve které bych si ho přál vidět v budoucnu ještě víc. Co se týče nás, do budoucna si můžeme dovolit být méně vážní, více se smát a být uvolněnější, takové jsem měl i ohlasy od kolegů a učitelů. Tím, že jsme studenti a děláme to pro studenty, můžeme to po dramaturgické stránce víc odlehčit.
Tohle by měla dělat mainstreamová média.
K tomu, kde už se to liší. Několikrát jsem na konto této debaty zaznamenal, cituji – „Tohle by měla dělat mainstreamová nebo ta velká média“ – a bylo to převážně na konto informačních spotů, které rozdělovaly debatu a udržovaly pozornost diváků. Zároveň chceme do budoucna ještě posílit interaktivitu, která je teď zajištěna dotazy studentů. Chceme udělat kompletně interaktivní program.
Co si myslíte, že v komunikaci ve vyjádřeních na mladé voliče ze strany kandidátů nejvíc platí? Co chtějí slyšet, jaký způsob vyjadřování chtějí vidět?
Oldřich: Ti, kteří se naprosto explicitně snaží cílit na mladou generaci, to nedělají tak úspěšně, jak si myslí. Sklouzává to do prohlédnutelných frází a myslím, že mladá generace není tak naivní, aby to na ni fungovalo. A také to třeba nedělají úplně férovým způsobem, což jsme se v debatě snažili podchytit.
Zároveň tam byli i kandidáti, kteří podle mého do té debaty z hlediska potenciálu zaujmout mladou generaci vůbec nepatřili, a to nemyslím tak, že bychom nebyli rádi, že přišli, ale spíš že prostě tudy cesta nevede.
Co myslíte tím neférovým způsobem?
Oldřich: Jsou to ty floskule, které jsem zmiňoval, ale trošku jiným směrem. Jsou to ty argumentační fauly, ne úplně faktické informace, a je to slibování něčeho, co slíbit z pozice kandidáta nelze, a to, ani kdybyste měli pod sebou celou frakci.
Na základě třeba dotazů studentů z debaty, co je podle vás téma, které tou mladou generací nejvíc rezonuje?
Oldřich: Není možné to generalizovat. Nemyslím, že je možné mluvit o jednom evropském tématu, které by se mladé generace týkalo, ale co je potřeba zmiňovat, je, že EU je pro mladou generaci norma, protože v těchto volbách poprvé bude volit generace, která se v EU narodila.
Naším cílem je šířit know-how projektu i mezinárodně.
A to je zásadní zpráva. Teď už budou volit lidé, kteří vlastně nic jiného nezažili a tím pádem si třeba ty výhody nevědomky neuvědomují, protože je vnímají jako standard. Touhle optikou je třeba se na to dívat a já bych si přál, aby i oni tímto stylem přistupovali k evropské politice a vnímali ji spíš jako něco, co by neměli odepisovat, ale spíš přijímat a mít aktivní touhu ovlivňovat.
Chystáte další debaty?
Oldřich: Debaty před krajskými volbami nejsme schopni řešit celostátně a já nejsem příznivcem dělání něčeho za každou cenu. Už nás oslovovaly i studentské parlamenty z různých regionů, že by měly zájem něco takového udělat, ale my nejsme schopni pohlídat zachování kvality projektu. Pokud bychom se zapojili, tak spíše cestou nějaké spolupráce a šíření know-how. Takže hlavní gól teď míří na sněmovní volby.
A plánujete i něco jiného?
Oldřich: Naším cílem je šířit know-how projektu i mezinárodně. Rádi bychom se účastnili různých mezinárodních konferencí, ať už vzdělávacích, nebo mladistvě participačních. Příští rok, tuším, bude probíhat Evropský týden mládeže ve Štrasburku a moje přání je, abychom měli možnost na akcích tohoto typu přednášet o našem konceptu. Nezaznamenal jsem totiž, že by to někdo jinde tímto způsobem dělal, a není to něco, co by bylo čistě vázáno na jednu zemi.
Je tam řada věcí, které lze komunikovat – dramaturgie, produkce a hlavně způsob komunikace do škol.
Klára: Hlavním pořadatelem Zavolíme! je vzdělávací platforma Based, která není vázána na nějakou konkrétní událost. Jsou to vzdělávací pořady na různá témata jako politika, ekonomie, právo… Velká část týmu Zavolíme! je součástí Based, takže to vzdělávání nás provází, neustále se připravuje nový obsah a chystáme i další pořady.
Jste do budoucna připravení předat štafetu dál, aby byl zachován koncept studenti studentům?
Oldřich: Určitě zůstaneme nějakým způsobem organizačně angažovaní, ale cílem je koncept zachovat. Po téhle stránce bychom se rádi spojili přímo s naší Fakultou sociálních věd UK, která nám velmi vychází vstříc. Napadlo nás třeba oslovit pedagogy, aby projekt nabízeli budoucím studentům. Je ještě čas, ale pochopitelně bude potřeba sahat mezi nové studenty žurnalistiky a marketingu a PR. Rádi bychom to zachovali pod patronátem Institutu komunikačních studií FSV. Naštěstí Smíchovská střední průmyslová škola to jistí a po téhle stránce si myslím, že problém nebude. Ale kdybych to měl odlehčit a vztáhnout na sebe, tak můj osobní cíl je, abych měl odmoderovaný každý typ voleb. Už mi chybí jen ty sněmovní.
Klára: Cílem je právě dávat prostor mladým nadějným studentům, kteří se chtějí nějak angažovat. Aby si na projektu vlastně mohli vyzkoušet práci, ke které by se jinak těžko dostávali.
Oldřich: Ano, můžu uvést třeba naši grafičku Lindu Vavřílkovou, která je nyní, tuším, ve třeťáku na Střední uměleckoprůmyslové škole Jihlava-Helenín. Linda vyhrála výběrové řízení, protože mimo jiné přemýšlela i koncepčně dopředu a snažila se vymyslet vizuál tak, aby byl variabilní i na jiné typy voleb a podobně.
