náhledy
Ještě nemáte na zahradě žádnou svídu? Pak je nejvyšší čas ji vysadit, neboť tyto odolné okrasné dřeviny nejsou jen pravými mistry převleků, ale jsou také úžasně nenáročné. Velkou výhodou je, že svída odvede v zahradě dobrou službu v každém ročním období. A mimo zahradní sezonu se můžete těšit z jejích pestrobarevných větviček, radí magazín DOMA Dnes.
Autor: Profimedia.cz
Svída má rozhodně co nabídnout i tehdy, než ostatní dřeviny navléknou jarní nebo naopak svléknou svůj pestrobarevný podzimní šat: její výrazně zbarvená kůra obohacuje zahradu i v zimě. Není na první pohled zdaleka tak nápadná jako pestrobarevné květy, proto ji patřičně doceníme teprve v zimním období, kdy je barev poskrovnu.
Autor: Getty Images
Korálově červené, zářivě žlutozelené nebo téměř černé větvičky zimní zahradu pěkně strukturují a zaujmou každého návštěvníka na první pohled. Dřeviny s barevně atraktivní kůrou pěkně vyniknou zejména ve srovnání s ostatními, v zimě většinou nenápadnými druhy. V zimní zahradě by rozhodně neměly chybět, protože alespoň částečně kompenzují naši přirozenou touhu po barvách.
Autor: Getty Images
Obzvláště malebně vypadá svída bílá (Cornus alba) a její odrůdy: zatímco ‚Kesselringii‘ má nápadně tmavou kůru, ‚SibIrica‘ a ‚Spaethii‘ zaujmou zářivě červenými odstíny. Méně rozšířená je odrůda ‚Sibirica Variegata‘, která kromě půvabné kůry nabídne v zahradní sezoně i širší, bíle skvrnité listy. Podobně zbarvené listy má rovněž odrůda ‚Argenteomarginata‘, která v zimě okouzlí atraktivní nachovou kůrou. Jelikož svída bílá pochází původně ze Sibiře, neuškodí jí ani naše silné mrazy. Na snímku odrůda Siberica, jejíž kopinaté listy se na podzim překrásně vybarví.
Autor: Shutterstock
Rovněž od příbuzné svídy výběžkaté (Cornus sericea), původem ze Severní Ameriky, byla pak odvozena zajímavá odrůda ‚Flaviramea‘ s jasně žlutozelenou kůrou. Zářivost jejích světle žlutozelených větviček v zimě vynikne zejména tehdy, pokud keř předsadíte před tmavozelený živý plot z tisu nebo jej použijete jako solitéru ve vzdálenějších partiích zahrady.
Autor: Profimedia.cz
Ve volné přírodě se u nás můžeme běžně setkat s domácím druhem – svídou krvavou (Cornus sanguinea). Její tmavočervené větvičky okamžitě upoutají naši pozornost při procházce zimní krajinou. Dají se také velmi dobře využít při aranžování, například pro zhotovení základu pro věnce. Na výlet si proto nezapomeňte přibalit košík a nůžky. A nebojte se, že keř řezem nějak poškodíte. Svída krvavá totiž roste rychle a její neobyčejně tvrdé dřevo se dříve používalo mimo jiné k výrobě násad k nářadí nebo luků.
Autor: Getty Images
Zbarvení kůry svídy krvavé (Cornus sanguinea) se v zimě mění od zářivé červené přes oranžovou až po žlutou. Tento nenáročný druh prospívá na všech stanovištích.
Autor: Shutterstock
Svídy jsou nenáročné keře, které mohou růst na slunci i v polostínu. Na rozdíl od příbuzného dřínu květnatého prospívají dokonce i v propustné vápnité půdě. Vyžadují však řez, ideálně brzy zjara, před rašením.
Autor: Getty Images
Řezu se nebojte. Svída bílá a její odrůdy se vyznačují vzpřímeným vzrůstem. Naproti tomu starší exempláře ve vlhké půdě, která jim velmi prospívá, často vytvářejí výhony na obvodu keře. Tyto výhony v kontaktu s půdou snadno zakoření, takže keř se začne rozrůstat do plochy a ztrácí tvar. Jak naznačuje jméno, vyznačuje se touto vlastností rovněž svída výběžkatá (Cornus sericea) a její odrůda ‚Flaviramea‘. Nežádoucímu typu růstu můžete předejít tak, že všechny výhony starší tří let každoročně těsně nad zemí odstřihnete. Správná doba pro provedení řezu nastává koncem zimy, krátce před rašením. Další výhoda řezu: keř nově obrazí a vytvoří mladé výhony, které mají – na rozdíl od starších – nápadněji zbarvenou kůru.
Autor: Profimedia.cz
Svídu si také můžete snadno namnožit pomocí dřevitých řízků, ideálně na podzim a v předjaří, tedy v období řezu.
Autor: Profimedia.cz
Pokud chcete zvýšit pravděpodobnost ujmutí dřevitých řízků, použijte stimulátor. Lehce si tak můžete namnožit keře na celý živý plot.
Autor: Profimedia.cz
Zaujaly vás svídy? Dřeviny v květináči můžete za dnů, kdy nemrzne, vysazovat po celý rok. Optimální doba pro výsadbu nastává od poloviny září až do začátku prosince a pak také od začátku března až do konce dubna. Jak na to? Při vyjímání z květináče uchopte rostlinu pevně za bázi kmene. Kořenový bal rostliny usaďte tak, aby jeho povrch byl v rovině s okrajem výsadbové jámy. Poté jej kolem dokola obsypejte zeminou. Vysazenou rostlinu nezapomeňte zalít; malý val ze zeminy udrží zálivkovou vodu v kořenové oblasti.
Autor: Profimedia.cz
Při zakládání zahrady najde tento stále ještě nedoceněný okrasný keř široké využití. Svídy mají v zahradě své místo například ve smíšených živých plotech, které jsou velmi oblíbené v přírodně pojatých zahradách. Panašované odrůdy se uplatní i v případě, že jsou vysazené jednotlivě jako solitéry.
Autor: Getty Images
V květnu svídy zkrášlí decentní květy a od srpna je zdobí bílé nebo černé plody. Listy se na podzim barví do nachově červené barvy. Jen se musíte rozhodnout, zda půjdete do „naší, obyčejné“ svídy krvavé, nebo si vyberete nějaký zajímavý kultivar.
Autor: Getty Images
Vzpřímená nebo kulovitá – svída bílá má co nabídnout. Odrůda ‘Alba’ vystavuje v zimě na odiv svou korálově červenou kůru, zatímco odrůda ‘Sibirian Pearls’ se koncem roku ozdobí množstvím šedobílých plodů, někdy s modravým nádechem.
Autor: Profimedia.cz
Odrůda svídy bílé ‘Kesselringii’ vyniká mimořádnou elegancí – její hnědočerné větvičky na jaře nesou červenohnědé rašící listy, které se později vybarví do hnědozelené nebo modrozelené. Tento keř roste velmi rychle a v zimě vytváří zajímavé kontrasty s dřevinami, které mají žlutou nebo bílou kůru.
Autor: Profimedia.cz
Odrůda ‘Argenteomargarita’ svídy bílé zaujme veselou kresbou na listech. Začátkem léta vytváří elegantní duo s kalinou japonskou (Viburnum plicatum).
Autor: Profimedia.cz
V létě svěže žluté listy se zeleným středem, v zimě pěkná tmavočervená kůra a na začátku sezony rezavě zbarvené rašící listy: svída bílá ‘Spaethii’ má také co nabídnout po celý rok. Výběr je jen na vás.
Autor: Profimedia.cz