Děti na prodej. Vítejte ve světě KAD: adoptovaných Korejců, kteří pátráním po svých kořenech změnili svět
Jižní Koreu všichni znají jako předního exportéra automobilů, elektroniky nebo kosmetiky. Málokdo však ví, že tato země zaujímá přední místo ve vývozu vlastních dětí. Korejců, kteří byli v dětství adoptováni do zahraničí, žije po světě více než 200 000. Zeptali jsme se jich, jaké to je narodit se v Koreji, korejské matce a otci, ale pak strávit celý život na Západě v bílé rodině – daleko od rodné země a bez jakékoli znalosti svých biologických kořenů.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Jsem zrovna v Soulu, nechceš jít se mnou a pár známými na pivo?“ přistála mému muži na sociální síti zpráva od kamarádky Biancy z Holandska.
Stalo se to během našeho prvního, hektického týdne v Soulu, kdy jsme ještě tápali mezi výslovností čtvrtě Hannam, kde jsme měli následující tři roky žít, a města Hanam západně od Soulu, kam nás místní opakovaně posílali, když jsme se jich ptali na cestu. Ztráceli jsme se ve čtvrtích, které kvůli šedivé monotónní architektuře vypadají všechny podobně, a nasávali všudypřítomnou směsici vůní jídla, v níž převládalo grilované maso, kimčchi a sójová pasta. A pak, uprostřed vstřebávání všech nových a nezvyklých dojmů, přišla ta zpráva.
Když se můj muž dostavil do smluveného baru, přivítala ho Bianca se skupinou asi patnácti dalších mladých Korejců. Tedy: lidí, kteří na první pohled jako Korejci vypadali.
Jak mu později došlo, všichni se v Koreji narodili, ale nikdo z nich tu nikdy nežil. Někteří si objednávali pití lámanou korejštinou, ovšem jejich společným jazykem byla angličtina. Dřív než se jich stihl zeptat, odkud pocházejí, dával jim v duchu podle přízvuku v angličtině a gestikulace nálepky zemí původu: Dánsko, Nizozemsko, Německo, Francie, Spojené státy, Austrálie. Až si Bianca všimla jeho zmatení a ukončila ho úsměvem a slovy: „Vítej ve světě KAD!“ Neboli ve světě adoptovaných Korejců.
Na začátku byl Holt
Vůbec první mezinárodní adopce na světě se odehrály právě v Jižní Koreji. Na začátku padesátých let postihla Korejský poloostrov válka, na jejímž konci byly Severní a Jižní Korea ještě rozdělenější než předtím. Boje za sebou zanechaly nejen zpustošenou zemi, ale také tisíce válečných sirotků. Jejich nejlepší a mnohdy jedinou šanci na přežití představovalo osvojení nějakou zajištěnou rodinou na Západě.
Aspoň tak zněla oficiální verze dojemného příběhu, se kterým v roce 1955 přišel evangelický pár Bertha a Harry Holtovi. Sami si domů do Spojených států přivezli hned osm jihokorejských sirotků, které vychovávali vedle svých vlastních šesti dětí.
Mediální zájem byl obrovský a brzy se na farmu Holtových v Oregonu začaly sjíždět stovky zájemců: ať už bezdětných párů, nebo hluboce věřících rodin s touhou vykonat dobrý skutek. A tak vznikla nevládní organizace Holt International Children Services, která prošlapala cestu mezinárodní adopci dětí také v dalších zemích. V Jižní Koreji funguje dodnes.
Jenže příběh o válečných sirotcích nebyl tak úplně pravdivý. Naprostá
