Evropské státy seškrtávají podporu ubytování uprchlíků. Rizikem je ohrožení zranitelných skupin
Publikováno: 29. 4. 2024 Doba čtení: 3 minuty
Podpora ukrajinských uprchlíků v Evropě zůstává silná, řada států ale svou pomoc postupně upravuje. Nejdůležitější změny se týkají financování nouzového ubytování. Omezování benefitů vyvolává obavy, jakým způsobem změny pocítí lidé, pro které je nějaká forma podpory životní nezbytností.
Válečné uprchlíky z Ukrajiny v Česku čeká změna systému proplácení ubytování. Od září 2024 bude stát za uprchlíky hradit ubytování v nebytových prostorech, jako jsou ubytovny nebo penziony, jen u nově příchozích, a to pouze 90 dní od udělení dočasné ochrany. Nyní stát hradí ubytování po dobu 150 dní.
Zásadní změnou je konec výjimek pro takzvané zranitelné osoby, mezi něž patří děti, studenti do 26 let, senioři nad 65 let, těhotné ženy, rodiče samoživitelé s dětmi do 6 let, invalidé, a osoby o ně pečující.
Slovensko
K omezení podpory přistupuje také Slovensko. S platností od začátku dubna stát snížil podporu pro ubytovatele v nebytových prostorách sloužících pro krátkodobé ubytování z dosavadních 12 na 6 eur za osobu a noc, bez ohledu na věk. Příspěvek pro majitele bytů a rodinných domů zůstává na 5 eurech.
Další změna se chystá na začátku července. Podpora pro ubytovatele bude od této doby vyplácena maximálně po dobu 120 dní od udělení dočasné ochrany. Na rozdíl od Česka se nicméně předpokládá zachování výjimek pro zranitelné osoby.
Podle slovenského ministerstva vnitra je žádoucí, aby měli uprchlíci motivaci začlenit se do běžného života a podílet se na zabezpečování základních životních potřeb z vlastních zdrojů. Zároveň resort argumentuje tím, že v dosavadní výši byla podpora příliš náročná pro veřejné finance.
Nevládní organizace pracující s migranty ale upozorňují, že snížení podpory s sebou nese řadu rizik. Více a více rodin například uvažuje o návratu na Ukrajinu, kde mohou být jejich životy ohrožené. Další hledají jiné formy ubytování, například kolektivní nebo v internátech. Izolovanost v podobných zařízeních pak negativně ovlivní jejich integraci do společnosti.
Západní a severní Evropa
Mezi další země, které přistoupily k výraznému omezení podpory pro ukrajinské uprchlíky, patří Irsko a Norsko. Právě v jejich případě se nicméně změny týkají jen nově příchozích. Vlády obou zemí změny vysvětlují snahou omezit druhotnou migraci běženců ze států, kde již dříve získali dočasnou ochranu.
Irsko bude do budoucna uprchlíkům z Ukrajiny nabízet bezplatné ubytování jen po dobu 90 dnů. Finanční podporu snižuje z dřívějších 232 eur týdně (nejvyšší v Unii) na pouhých 39 eur. V Norsku nyní úřady nabízejí bezplatné ubytování pouze pod podmínkou, že se běženci zaregistrují v Národním přijímacím středisku ve městě Rode. Těm, kdo si najdou ubytování sami, již nevyplácí žádnou finanční podporu.
K zatím nejradikálnějšímu snížení podpory ubytování došlo ve Skotsku. Součástí tamního systému přijímání uprchlíků byl ještě loni takzvaný supersponzorský systém, v jehož rámci mohla roli sponzora zajišťujícího běžencům ubytování sehrát skotská vláda. Ke konci roku 2023 systému využilo celkem přes 17 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Mnozí z nich byli ubytováni v hotelích nebo speciálně přizpůsobených lodích.
Pro letošek nicméně vláda odmítla pro program vydělit peníze, a zátěž spojenou s nouzovým ubytováním těch uprchlíků, kteří nejsou soběstační, tak přešla na místní úřady. Radnice hlavního města Edinburghu vyjádřila obavu, že konec financování bude mít „nezamýšlené důsledky“, jako například nárůst bezdomovectví.
Skotsko dosud přijalo téměř 27 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Dočasné ubytování poskytované vládou nicméně nadále využívají jen asi dva tisíce z nich. Velká většina příchozích si naproti tomu již našla vlastní bydlení.
