Bohatství Čechů se za dobu 20 let v EU zvýšilo o více než 40 procent, a to i navzdory horším výsledkům z posledních tří let. V přepočtu tak překonalo země jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Rychlost růstu ovšem není ve všech českých krajích stejná. V Karlovarském a Ústeckém kraji rostla životní úroveň pomaleji v porovnání se zbytkem země.
Z dlouhodobé analýzy České spořitelny vyplývá, že Česko si díky členství v Evropské unii výrazně polepšilo. Životní úroveň Čechů se přiblížila státům západní Evropy, nyní činí 90 procent evropského průměru, před dvaceti lety to přitom bylo 80 procent. Průměrná spotřeba domácností za tu dobu vzrostla o 22 procent.
Rychlost ekonomického růstu ale není v Česku rovnoměrná, napříč regiony se liší. „Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,” uvedl David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Pokud jde o Česko jako celek, růst životní úrovně v posledních letech zkomplikovala pandemie covidu-19. Během roku 2022 životní úroveň téměř u všech krajů poklesla. „Výjimkou byl pouze region Střední Čechy, který zůstal beze změny. Celková životní úroveň Česka poklesla z 92 na 90 procent průměru EU,“ upozornila Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. Podle ekonomů si Češi za poslední tři roky pohoršili z evropských zemí nejvíce.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale předpokládá, že se situace zlepší během tohoto roku. „Mzdy v soukromém sektoru rostou rychleji, než jsme odhadovali. Je o něco nižší nezaměstnanost, než jsme predikovali na začátku roku. To všechno má pozitivní dopady,“ argumentoval.
Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se mu ekonomicky výrazně hůře, tvrdí analýza. Například HDP v přepočtu na obyvatele by bylo za loňský rok o pětinu nižší, spotřeba domácností by se pak snížila o třetinu.
Za 20 let 2 biliony korun
Co za zmíněným rozdílem mezi kraji stojí? Podle Terezy Hrtúsové na tom má svůj podíl to, jakým způsobem kraje čerpají finance přístupné z unijních fondů. „Některé kraje mohou mít lepší a efektivnější systémy pro přípravu a realizaci projektů financovaných z EU fondů, což jim umožňuje získat větší podporu pro investice a rozvoj,” uvedla analytička pro server Euractiv.cz. Dalším důvodem propastí je také struktura ekonomiky, některé kraje jsou zkrátka pro investory atraktivnější než jiné.
Pokud jde opět o Česko jako celek, čísla ukazují, že unijní peníze přispěly k jeho rozvoji. Evropská podpora má podle Hrtúsové vliv na rozvoj infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky, ale také na rozvoj regionů. Právě kohezní fondy představují 40-50 procent veřejných investic. „Bez této podpory by řada z nich nevznikla,” upozornila analytička.
Do Česka každoročně z evropského rozpočtu doteče přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny ministerstev. Za dvacet let členství Česko obdrželo z evropských zdrojů skoro dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu přispělo 876,6 miliardami korun.
Česko je tedy stále čistým příjemcem unijních peněz – tedy získává z unijního rozpočtu více peněz, než samo přispěje. To se ale v příštích letech může změnit. Předpokladem takové změny je však pokračující přibližování Česka a jeho regionů k průměru EU.
„Podle aktuálních dat se však většina regionů i Česko jako celek tomuto průměru vzdalují. Termín, kdy se Česko stane čistým plátcem, tedy bude záležet na tom, jak rychle se podaří znovu ,nastartovat’ ekonomiku a jednotlivé regiony. Vzhledem k současnému vývoji odhaduji, že čistými příjemci zůstaneme celé programové období 2028+,” odhaduje Hrtúsová.
Co ovlivní budoucnost české ekonomiky?
Česko se v žebříčku zveřejněném statistickým úřadem Eurostat v kategorii životní úrovně nachází zhruba v půlce. Překonalo státy jako Řecko, Portugalsko či Španělsko a přiblížilo se životní úrovni Italů. Žebříček vedou Lucembursko a Irsko, na pomyslném chvostu se naopak ocitly Bulharsko a Slovensko.
Jak podotýká zveřejněná analýza České spořitelny, i když si Česko nevede špatně, některé země, které také vstoupily do EU v roce 2004, dokázaly růst rychleji. Největší skok v tomhle ohledu udělala Litva, která se dostala z úrovně 43 procent na 90 procent průměru EU. Lepších výsledků pak také dosáhly Kypr či Malta. Druhá zmíněná země má životní úroveň srovnatelnou s Francií.
„Ačkoliv aktuálně zůstává vývoj českého HDP utlumený, od druhé poloviny letošního roku by mělo docházet k postupnému zlepšení. K výraznějšímu zlepšení by pak mělo dojít příští rok. Záležet to však bude do velké míry na vývoji německé ekonomiky,” zmínila Hrtúsová.
Obecně se budoucnost české ekonomiky bude odvíjet od její schopnosti reagovat na zelenou a digitální transformaci. Ta bude podle odhadů Česko do roku 2030 stát přibližně dva biliony korun. Část z nich by měla přijít opět z evropských zdrojů, například z plánu REPowerEU. Dalším neméně důležitým tématem bude podle analytiků i případné přijetí eura.