V růžové záplavě třešňových květů se lehce utopí stesk a splín zimních měsíců, obzvlášť pokud si pozorování třepotajících se okvětních lístků zpestříte vínem, hostinou a přáteli.
Od šlechty do celého světa
Na to přišli Japonci již v 9. století v období Heian, kdy vládce země pro své poddané poprvé přichystal pozorování třešňových květů. Od té doby se tato tradice udržuje, i když mezi nižší či střední třídy se dostala o mnohá století později.
Toyotomi Hideyoshi jeden ze tří velkých sjednotitelů a vládců Japonska (16. stol.), uspořádal poprvé hanami ve velkém stylu, když nechal na svém dvoře vysázet na 700 sakur a pozval více než 1300 hostů. Taky to byl právě on, kdo festival pojmenoval. Jméno události ,,Hanami" znamená ,,pozorování květů”.
V následujících letech během období Takugawa (Edo) se oslavy šíří i mimo šlechtu a stávají se jedním z největších oslav Japonska.
Toyotomi Hideyoshi se stal druhým z panovníků sjednotitelů, kteří se přičinili za nastolení míru na japonských ostrovech. Prvním byl jeho pán Oda Nabunaga a třetím Hideyoshiho nástupce Tokugawa Ieyasu.
Dnes je svátek hanami natolik důležitý, že existují aplikace na předpověď plného květu, kde můžete sledovat, kdy to ve vaší oblasti vypukne. Jelikož souostroví, na kterém leží Japonsko, se táhne od 24° s. š. a ž po 45° s. š., třešně rozkvétají postupně, přičemž rozdíl mezi prvními jižními květy a prvními severními květy může být až měsíc. Letos už se pomalu chýlíme ke konci. Do květu se dostávají sakury i v nejsevernějších oblastech, jako je prefektura Aomori nebo Hokkaido.
Odvrácená strana krásných sakur
Replika letounu Yokosuka MXY7 Ohka Model 11, kterou používali útočníci třídy Kamikaze. Na boku v přední části letounu si můžete všimnout květu sakury.
Během druhé světové války byli piloti kamikadze ke květům sakur připodobňováni. Lístek květu byl jejich emblémem a sami piloti byli nazýváni „oka“ (květ třešně). Proč se mladí inteligentní studenti rozhodli obětovat pro stát a proč byla jejich emblémem právě sakura projednává a zkoumá antropoložka Emiko Ohnuki-Tierney ve své knize Kamikadze, třešňové květy a nacionalismy: Militarizace estetiky v japonské historii.
,,Ohnuki-Tierney píše, že vláda Meidži, která má v úmyslu proměnit Japonce v poslušný a sebeobětující se národ, využívala a manipulovala s estetickým cítěním lidí. Změnila význam třešňových květů z vlídného symbolu kulturní sebeidentity na zhoubný symbol nacionalismu a agrese," píše ve své recenzi na výše zmíněnou na knihu Ben Ami Shillony.
Zdroje: japansociety.org
Píseň, která se stala bojovou písní sebevražedných japonských komand:
Hořkosladká dojemnost života
Ale sakury nejsou jenom o kráse a jaru, zachycují šintoistický koncept „mono no aware“, který se může velmi zjednodušeně vyložit jako klidné dojetí nad pomíjivostí. Jde o přijetí cyklu, konce a začátku, změny, ať jde o věci, lidské životy, nebo krásné okvětní lístky třešní, které zmizí v blátě po pár dnech. Když slavíte hanami, oslavujete příchod jara, ale také přijímáte konec zimy a pomíjivost toho krásného okamžiku, který právě prožíváte.
Sakury jsou také spojovány s láskou, náklonností nebo něhou. Pro japonské studenty znamenají začátek nového školního roku a symbolizují také ženskou sílu a houževnatost. Tyto tři poslední symboly jsou často využívány jednak v romantické manze (manga = japonský komix) či anime (japonský animovaný seriál nebo film), ale také v těch, kde se jako ústřední téma objevuje smrt, jako je Your lie in april, I want to eat your pancreas nebo Clannad.
Při květu sakur je možné všechno
Sakury se staly velkým tématem i pro tvůrce vysokého umění. Uvedu například haiku, které v období Edo napsal popularizátor básní tohoto typu Matsuo Bashō:
hana ni yoeri / haori kite katana / sasu onna
drunk by cherry blossoms / a lady wearing a haori coat / and a sword (Gabi Greve)
Pod vlivem sakur / žena v šat muže oděná / nese si meč (Barbora Olejáková, přeloženo z angličtiny)
Socha básníka Matsua Bashoa ve svatyni Kehi Jingu ve městě Tsugura v prefektuře Fukui, kde se zastavil na jedné z mnoha svých cest
Haiku zachycuje ženu oděnou do haori (oblečení pro muže), která si s sebou nese meč, což všechno vyvolává nepatřičný dojem. Tokyoweekender.com o haiku napsal: „V té době ženy nenosily pláště haori ani nepoužívaly meče. Z toho vyplývá, že tato scéna uzavřená do haiku má ukázat, že když rozkvetou třešně, je možné všechno. Zda opilá dáma hrála cosplay, nebo si odvážně oblékla to, co si vždycky přála nosit, se už nikdy nedozvíme.“
Pozorování kvetoucích a uvadajících stromů je zachyceno i v jemných tónech tradiční japonské hudby:
Přes všechny tyto krásné a hluboké významy však nesmíme zapomínat, co je cílem hanami v reálném a všedním životě - opít se pod třešní… Což zdá se blízké i české tradici.
Na území České republiky dává ožít orientálním oslavám jara japonsko-česká společnost, která organizuje přímo Hanami v Praze s posezením pod sakurami. Letos setkání proběhne 27. dubna na Hanspaulce.
Letos již proběhlo jihomoravské sekání pod mandloněmi v Hustopečích:
