Komise chce usnadnit cestování mladých mezi EU a Spojeným královstvím, naráží ale na odpor

Evropská komise chce usnadnit cestování mladých lidí ve věku od 18 do 30 let mezi EU a Spojeným královstvím. Brexit měl totiž velký dopad právě na mladé lidi, kteří se nemohli účastnit výměnných pobytů v oblasti vzdělávání, výzkumu nebo kultury. Spojené království to však odmítlo ještě před předložením jakéhokoli návrhu.

Když se Spojené království rozhodlo opustit Evropskou unii, jedním z hlavních uváděných důvodů bylo, aby země dostala pod kontrolu migraci. Do ní země počítá nejen nelegální migraci, ale i tu legální spojenou s prací či studiem.

Řada mladých lidí do Spojeného království mířila zejména za vzděláním a brexit tento typ mobility silně ovlivnil. Nově si totiž studující přicházející do Spojeného království musí žádat o víza, což značně prodlužuje celý proces. Podle dat Dolní sněmovny jen během akademického roku 2021-2022 studovalo na britských vysokých školách skoro 680 000 zahraničních studentů, těch z EU bylo 17,5 %.

Na koho by opatření dopadlo?

Evropská komise proto minulý týden navrhla Radě, aby zahájila jednání se Spojeným královstvím o usnadnění mobility mladých lidí ve věku mezi 18 a 30 lety, kteří by nově mohli v zemi pobývat až 4 roky. To by se mělo dotknout jak mladistvých mířících do Spojeného království, ale i naopak.

Mobilita by navíc nebyla vázaná na konkrétní účely – mladí by se tak mohli věnovat nejen studiu, ale také jiným činnostem bez toho, aby museli svůj pobyt zdůvodňovat vzdělávacími nebo profesními závazky. Počet osob, které se mezi Spojeným královstvím a EU pohybovaly, se totiž snížil na obou stranách Lamanšského průlivu.

Studium je nicméně jeden z hlavních důvodů takové dohody. Podle publikace Domu zahraniční spolupráce celkový počet britských studentů na českých vysokých školách klesl za posledních pět let o 40 %.

„Učinili jsme první krok směrem k ambiciózní, avšak realistické dohodě mezi EU a Spojeným královstvím, která by tuto otázku vyřešila. Naším cílem je obnovit lidské mosty mezi mladými Evropany na obou stranách Lamanšského průlivu,” uvedl Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise, který se mimo jiné zabývá vztahy se Spojeným královstvím.

Pakliže by se obě strany dohodly, jedním z klíčových přínosů by bylo i rovné zacházení s ohledem na školné. „Tím by se narovnaly současné obrovské rozdíly, kdy studenti z EU ve Spojeném království musí platit za studium vysoké finanční částky. To samozřejmě mnohé z nich od studia tam odrazuje,“ myslí si Monika Brusenbauch Meislová, expertka na brexit z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Nejprve ale musí návrh schválit Rada. „ Podle mnohých indicií by se tak mohlo stát již na jejím květnovém zasedání,“ uvedla pro server Euractiv.cz Brusenbauch Meislová.

Otázkou je, zda by byly členské státy po zkušenostech z vyjednávání o brexitu nové dohody nakloněné. „Existuje několik důvodů, proč jsou členské státy této konkrétní dohodě nakloněny. Na rozdíl od komplexních brexitových vyjednávání (…) by byla navrhovaná dohoda úzce zaměřena výhradně na mobilitu mladých lidí. (…) To by mohlo diskuse o ní výrazně zjednodušit, urychlit a učinit ji, řekněme, ‚politicky méně zatíženou‘. Nejprve by však ale k jejímu uzavření musela panovat politická vůle na obou stranách. A to nepanuje,“ upozornila expertka.