Přes 200 tisíc mrtvých a zničující ponížení pro Rusko. Rozhodující bitva Krymské války trvala skoro rok

Ruské války (1) - bitva o Sevastopol.mp4

Krym se stal součástí Ruska „od nynějška na věčné časy“ 8. dubna 1783, kdy strategicky významný poloostrov osobně anektovala ruská carevna Kateřina Veliká. Rusové ihned začali budovat přístav Sevastopol, který se měl na dlouhou dobu stát jejich jediným nezamrzajícím hlubokomořským přístavem v této části světa.

Osmanská říše musela ustoupit, ne však navždy. O sedm desetiletí později, 17. října 1854, oblehla Sevastopol vojska Osmanů a jejich spojenců, zejména Francie, Británie a Sardinského království. Začala rozhodující bitva Krymské války, která se změnila v jednu z nejslavnějších a nejdelších bitev ruské historie a celého 19. století.

Přečtěte si také: Útok britské jízdy proti Rusům skončil katastrofou. Mohla za to tichá pošta

Souboj dělostřelců

Rusové potopili v ústí přístavu část svých válečných lodí a jejich děla použili pro vyztužení obranné linie. Právě děla byla v bitvě klíčová – obě strany se jimi intenzivně ostřelovaly, spojenci ale i přes výhodu námořního dělostřelectva postrádali silnější kalibry, kterými by obranu Sevastopolu narušili. Na počátku bojů dokonce měli Rusové v počtu děl trojnásobnou převahu.

Rusové postupně přišli o dva velitele, admirály Vladimira Kornilova a Pavla Nachimova, které zabila nepřátelská palba, útokům ale déle než 11 měsíců odolávali. V okolí města došlo během obléhání k několika bitvám, jak obě strany k původnímu počtu 67 000 spojeneckých a 36 600 ruských vojáků přisouvaly další a další posily. Nakonec v červenci 1855 už na Sevastopol útočilo 75 000 Francouzů, 35 000 Britů, 60 000 Osmanů a 15 000 Sardiňanů, proti kterým Rusové mohli postavit 85 000 mužů, z toho polovinu mimo obležený Sevastopol.

Rusové ustupují

Početní převaha ale nebyla vším. Spojenecké jednotky zimující v nehostinné krajině poloostrova trpěly ostřelováním, zimou a nemocemi – zejména cholerou a úplavicí, neefektivní nasazení sil způsobilo v Británii pád vlády.

Situace Rusů se výrazně zkomplikovala poté, co Angličané zprovoznili železnici vedoucí z přístavu Balaklava, skutečná krize pak nastala, když Francouzi odvážným útokem 8. září 1855 dobyli významnou pevnost Malachov bránící jihovýchod Sevastopolu. Rusové vyhodnotili své pozice jako bezvýchodné a v noci z 8. na 9. září 1855 město opustili.

„V Pařížské mírové smlouvě podepsané na konci Krymské války musí Rusko přijmout demilitarizaci Černého moře. Nemůže udržovat svou Černomořskou flotilu,“ říká v pořadu Ruské války, který vysílala Prima ZOOM, německý historik Jan Kusber. Podle něj byla „porážka na Krymu pro Rusko zničujícím ponížením. Poraženi na vlastním území Francií a Británií, a nejhůře – Osmanskou říší, kterou považovali za vojensky a kulturně méněcennou“.

Mohlo by vás také zajímat: Přes 40 let v džungli, pak osm let o konzervách a alkoholu. Zemřel vietnamský Tarzan

Ztráty byly na obou stranách mimořádně vysoké. Spojenci měli přes 128 000 mrtvých, z nichž ale zdaleka ne všichni padli v boji. Rusko mělo 102 000 mrtvých a zraněných, značná část z nich podlehla nemocem. Rusové se do Sevastopolu vrátili po podpisu mírové smlouvy v Paříži z 30. března 1856.

Zdroj: A/Magazín, Royal Museum Greenwich, U. S. Naval Institute

Švédské tažení bylo katastrofou, kolosální bitva s Rusy se zvrhla v masakr:

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom