Do kin míří film o zakladatelce Montessori metody
Montessori metoda vyučování malých dětí je čím dál více využívaná a mohlo by se zdát, že se jedná o “trend” této doby. Tuto moderní metodu však Marie Montessori rozšířila už koncem devatenáctého století.
Marie se stala jednou z prvních žen, která dokončila lékařskou fakultu a považuje se za velmi významnou lékařku, pedagožku a feministku její doby. Montessori metodu není třeba dlouze představovat. Jedná se o zapojování dětí do běžných činností, které vykonáváme my. Bezpečnější, ale rovnou formou. Pomáhá dětem se rychleji učit a býti samostatnými.
1900, Paříž. Lili d´Alengy je obdivovanou kurtizánou, miláčkem pařížské smetánky. Každý muž touží po její pozornosti. Má ale tajemství, které by mohlo její postavení ihned zničit. Má dceru Tinu, která trpí zdravotním postižením. Ze strachu o ztrátu své dlouho budované pověsti drží Tinu v ústraní. Ta už je ale ve věku, kdy se o ni Lili není schopná postarat, možná ani nechce, a proto se rozhodne odjet do Říma. Údajně je tam lékař, který by Tině dokázal pomoci. Po příjezdu s překvapením zjistí, že lékař není muž, jak je v té době běžné, ale žena. Jmenuje se Maria Montessori a vyvíjí revoluční metodu výuky pro postižené děti se závažnou poruchou učení. V rámci vývoje této metody zakládá „Casa dei Bambini“, první školu určenou pro děti, které potřebují speciální přístup. Díky trpělivosti a osobitému přístupu ke každému jedinci, specifickými pomůckami a učením hrou dosahuje úžasných výsledků. Stejně jako Lili, i Maria ale skrývá tajemství. Má totiž nemanželské dítě, což je v tehdejší společnosti naprosto nepřijatelné. Musí se rozhodnout, zda je pro ni důležitější její škola a žáci, nebo vlastní syn. Obě ženy tak spojuje nepřízeň osudu, ale i díky tomu si jsou vzájemnou oporou, společně přepíší historii a vyvolají revoluci ve výuce. – CineArt
Ve filmu sledujeme vývoj této metody a pokroky dětí, které ji absolvují. Postupně se dozvídáme, že tato metoda nefunguje jen pro děti se zdravotním postižením, ale i pro ty zdravé, které se díky ní stávají zvídavější, samostatnější. Ve snímku se setkáváme s dvěmi rovinami a dějovými liniemi, které se postupně setkávají a zase oddělují. Sledujeme životy dvou žen s nepříznivým osudem, které se snaží žít tak nejlépe, jak dovedou.
Lili, bohatá žena, které přijde do života po devíti letech její postižená dcera se snaží zhostit role matky, ale zároveň nechce, aby někdo o její dceři věděl. Odváží ji do Itálie, kde se jí snaží zbavit v internátni škole. Její mateřské pouto není dostatečně silné, a tak jako diváci musíme sledovat, jak je její dcera nešťastná z nedostatečného projevování lásky a zájmu. S vývojem Lili sledujeme i vývoj dcery, které pomáhá právě Marie Montessori.
Marie je nadanou lékařkou, která by pro děti v její péči dýchala. Bojuje s nedostatkem respektu od vysoko postavených mužů, její zásluhy si připisuje otec jejího dítěte, spoluzakladatel Montessori školy. Jelikož je proti manželství a snaží se udržet si svou hrdost a dokázat to, co ještě žádná žena nedokázala, musí svého nemanželského syna schovávat. Vychovává ho žena na venkově. Marie se těžko smiřuje s tím, že jí její syn neoslovuje jako svou matku. Nezná ji, je pro něj skoro cizí žena.
Snímek nám nabízí zajímavé dialogy, snaží se poukázat na sílu ženství. Nejsem si však jistá zda dostatečně poukazuje na pocity obou žen. Jedná se o průměrný snímek s biografickými prvky. Pro nahlédnutí do tématu montessori rozhodně důležitý počin, zároveň by mu slušelo více učesanosti.
Zdroj fotografií: Neue Visionen Filmverleih
