Vladimír Kulíček: Ufouni útočí

Rubrika: Publicistika – Zbývá dodat...

Dodatečné vyjádření autora k ohlasům na články:

„Navštívila mě anglická královna aneb UFO nad Prahou“
„Tajemství břitvy pana Occama“


Na příspěvky zveřejňované Pozitivními novinami přicházejí, jak je obvyklé, ohlasy jak souhlasné, tak kritické. K té druhé skupině patří vyjádření pana Ing. Samuela Laurence a svým způsobem i pana Václava Stehlíka, k výše uvedeným článkům.
Redakce PN zcela jistě vítá příspěvky obojího druhu, pokud ovšem zachovávají určitou normu: Jsou vedeny v duchu uznávané společenské slušnosti a současně se nespokojují pouze s obecným odsudkem, ale argumentují věcně dokazatelnými fakty, ilustrujícími současnou realitu. V případě uvedených pánů ledacos z uvedeného chybí.
Jak je dávno známo, obor tzv. malých literárních žánrů má mnoho společného s vařením polévky. Obojí totiž může být připraveno z dobrých surovin, ale nedáme-li tomu příslušnou chuť a vůni, je to špatně poživatelné. Proto se také oba uvedené články velmi liší od věcných přednášek a písemných prací našich předních vědců, jež jsou někdy podávány poněkud suše.
A zde je jádro věci: Jejich myšlenky a závěry, ke kterým dospěli na základě dlouholeté práce a tím k prokazatelné odborné faktografii se nepřímo promítají do textů obou zmíněných článků. Předcházely přednášky, diskuse, osobní setkání, ale hlavně zmíněná písemná faktografie, z níž uvádím hlavně zejména Sborníky č. 1 - 3 s názvem „Věda kontra iracionalita“, soubor přednášek Českého klubu skeptiků při Akademii věd České republiky a specializovaný časopis Sisyfos, stejného původu.
S názory, zde obecně publikovanými, jsou oba citované články v souladu. Nejde tedy o individuální názory jakéhosi extremisty, jež se vyhraňuje obecně platným názorům.
Vážím si práce i výsledků dosahovaných našimi předními profesory a docenty vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů /seznam viz Sborník/ a soudím, že označit jejich názory za blábol může jen osoba s nadměrným vnitřním sebevědomím a nekritičností k sobě samému. Pan Ing. Laurenc zřejmě takové vlastnosti má. Třeba ve jménu „Velké Pravdy“.

Stalo se v posledních letech téměř módou dívat se na práci naší vědecké základny s určitým despektem. Nejednou jsem se setkal s názorem: Co ti vědci – dnes něco tvrdí, zítra je to jinak, stejně nic jasného nevědí! Kde se bere takové odsuzující stanovisko? Příčin je jistě víc, ale potvrzují se hned první věty z článku o UFO nad Prahou. Ke zmatení jazyků přispívá i špatná klasifikace informací. Něco jiného je prokázaný vědecký poznatek, něco jiného pečlivě zkonstruovaná hypotéza, něco jiného vědecká domněnka a úplně něco jiného smyšlený názor, ať již na základě mýtů nebo nekritické ezoteriky. Pokud se tyto ingredience nevhodně smíchají, dojde k totálnímu zmatení jazyků a jakákoli diskuse je vlastně zbytečná.

Také v případě Occamovy břitvy jde o výrazné nepochopení. Nejde o dosažení jakéhosi vrcholu a po nás potopa. Břitva nerozhoduje o pokroku či nepokroku, ale v pravé chvíli může být pomocným nástrojem při roztínání Gordického uzlu dilemat, pro které už máme nejméně dvě možná vysvětlení. Nic víc, ale také nic méně. Pánům S.L. a V.S. plně uznávám jejich právo na vyjádření a přeji jim pevné zdraví a dlouhý život, což je podle Occama asi důležitou podmínkou pro případné budoucí setkání s mimozemšťany. Ona prý víra hory přenáší.

Aforista Jean Paul: Někteří lidé dovedou opravovat jen cizí názory, nikoli vlastní. 

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © Eva Rydrychová  http://evussa.wz.cz/index.html

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 04. 2007.