https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/agrovoltaika-by-v-cesku-mohla-vzniknout-na-vice-nez-70.000-hektarech-pudy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy

22.4.2024 00:47 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
 

K zavedení takzvané agrovoltaiky přispěla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou loni v říjnu schválila vláda. Nyní je v Poslanecké sněmovně. Výčet druhů zemědělských kultur vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace bude specifikovat vyhláška, na které pracuje ministerstvo zemědělství (MZe) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle informací úřadů se nyní návrh vyhlášky připravuje a brzy bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení.

V návrhu vyhlášky jsou jako zemědělské pozemky vhodné pro agrovoltaiku zatím zmíněné sady, vinice, chmelnice, školky a plochy s kontejnery. To kritizuje Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky ze Solární asociace. Výběr je podle něj omezující a může brzdit rozvoj agrovoltaiky. MZe uvedlo, že budou vyhodnocovat rozvoj agrovoltaiky a následně zváží možnost dalšího rozšíření povolených ploch. Katastrální ročenka Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního k 31. prosinci 2023 uvádí, že pozemky jako chmelnice, vinice a ovocné sady mají souhrnnou výměru 71 677 hektarů.

MŽP ale dodalo, že splnění podmínek připravované vyhlášky o agrovoltaice je z velké části navázáno na technické řešení zařízení. Souhlas s realizací bude udělovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Naplňování podmínek má kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond, dodala mluvčí resortu.

"Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice nebo ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Díky tomu se solární panely snáze integrují do zemědělského prostředí a minimalizují se negativní dopady na výnosy plodin, uvedlo dále ministerstvo.

Z předběžných odhadů společnosti Raylyst, která se specializuje na fotovoltaiku, vyplývá, že o podmínky provozu vlastní elektrárny se zajímají skoro dvě třetiny zemědělců v Česku. A to i přes výši investice, kterou Raylyst odhaduje o 20 až 30 procent vyšší, než je obvyklá cena za hektar osázený fotovoltaickými panely.

"Vhodně sestavená státní podpora by urychlila tempo budování elektráren," uvedl specialista společnosti Michal Petřek. MZe ale ČTK sdělilo, že výstavbu agrovoltaiky podporovat nebude. "Pokud český systém vznikne právě na bázi komerční návratnosti, bude odolnější," dodal Petřek. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha ale uvedl, že zemědělci nyní omezují všechny investice a dovolit si agrovoltaiku mohou pouze někteří.

Využití fotovoltaiky v praxi podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala narazí také na značně omezenou kapacitu distribuční sítě. "Zemědělci mají volné střechy různých staveb, na které by bylo možné umístit klasickou fotovoltaiku, ale nemají připojení. Proto jim přijde divné stavět agrovoltaiku na půdě, když jsou volné střechy budov pro solární elektrárny vhodnější," řekl Pýcha.

Například energetická skupina ČEZ uvedla, že z pohledu připojování k distribuční síti se agrovoltaika neliší od připojování fotovoltaických elektráren na jiných místech, nápor nově připojovaných zdrojů jejich distribuční síť zvládá. Potvrdila to i Pražská energetika, která v tuto chvíli neeviduje žádnou žádost o připojení fotovoltaické výrobny v režimu agrovoltaiky.

Filip Bohuslávek ze společnosti Schlieger, která se zaměřuje na řešení fotovoltaik a tepelných čerpadel, uvedl, že do konce roku jsou schopni nainstalovat desetitisíce panelů. Záležet bude podle něj na poptávce, několik předběžných poptávek o agrovoltaiku už zaznamenali.

Společnost Raylyst odhaduje potenciální výkon agrovoltaiky v Česku na 380 GWp. V tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, také uvedla, že při osazení půl procenta zemědělské půdy by mohla agrovoltaika v Česku vyrobit deset až 12 terawatthodin energie ročně. "S nadsázkou tedy můžeme říci, že na českých polích se v případě ideálního výkonu skrývají skoro dva jaderné bloky," tvrdí Petřek.

V agrovoltaice jsou solární panely instalovány na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Systém tak pomáhá zvýšit využití půdy a snižovat závislost na fosilních palivech. "Díky agrovoltaice mohou zemědělci získat dodatečný zdroj příjmu z prodeje vyrobené elektřiny nebo využít elektřinu pro vlastní spotřebu, a tím snížit své náklady na energie. To přispívá k diverzifikaci jejich příjmů a zlepšení finanční stability podniku," dopnil Bím.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

22.4.2024 09:40
Pokud nebudou vadit rostlinám, budou půdu třeba více zastiňovat, omezovat plevele, proč ne.
Ale je to celé nesmysl, pokud nebude úložiště, co s těmi terawathodinami, bude na ně odběr?
Třeba to spojit s menší přečerp. elektrárnou, vznikly by 2 jezera, pro přírodu super. Ale ani ekologové sami to nepodpoří!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.4.2024 10:58
Agrovoltaika je obezlička, jak dostat povolení ke stavbě solární elektrárny
na zemědělské půdě. Z agrobarona bude baron solární a zemědělská produkce
může být i ztrátová, když tu ztrátu bohatě pokryje zisk z fotovoltaiky. Je
to pro mnohé lákavá nabídka, zvláště pak, když část nákladů zaplatí ti, co
tu možnost nemají a nebo jsou opravdovými zemědělci a ekology. Pánbůh nás
chraň před těmito paskvily, které zlegalizují další zábor zemědělské půdy
a prznění naši krajiny!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.4.2024 11:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Za jedna !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.4.2024 13:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Agrovoltaiku provozují velké zemědělské subjekty, stejně jako bioplynky... to jsou vaši favoriti, nebo už ne?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.4.2024 15:48 Reaguje na Jakub Graňák
Proč pouze velký zemědělský podnik? Rozeznávám jen zemědělce
podle přístupu k půdě a agrovoltaiku může provozovat i ten,
co neumí hospodařit na 20 ha a jeho společníkem bude
solární baron, který mu zajistí ziskovost ztrátového
podnikání. Totéž platí pro bioplynky do kterých bude ten
malý dodávat "palivo", aby byl konečně ziskový. Je to jen
o schopnosti podnikat v současně nastavených podmínkách,
které jsou nastaveny k pěstování čehokoliv, co je ziskové
i kdyby to mělo být pro půdu a přírodu katastrofální. To
je ta základní chyba evropského zemědělství, když navíc
umožňuje bezcelní dovozy i toho, čeho tu je už nadbytek.
Nevím za koho kopete, ale asi vám pouze vadí ti, co to
umí lépe než vy a mohou si dovolit více než vy. Tomu se
říká závist neschopných žádajících svoji neschopnost
dotovat penězi od těch schopných.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.4.2024 17:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč? Protože to tak je...
Dotuju svými penězi já je, nikoli naopak, jak tvrdíte... tudíž kdo je tady ten neschopný?
Odpovědět
pk

pepa knotek

22.4.2024 12:15
Na tu instalaci na chmelnici se přijedu podívat. Neumím si představit pěstitele chmele, který pustí stavební firmu, aby v chmelnici budovala konstrukci pro uchycení solárních panelů, leda by chtěl chmelnici definitivně zlikvidovat. Kolik by to stálo (projekt, materiál, práce) nemá cenu zmiňovat, ekonomická návratnost bez dotace - nikdy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.4.2024 15:30 Reaguje na pepa knotek
Taky bych to rád viděl v praxi. Panely by musely být až nad vodícími dráty a jak znám chmel, tak pokud bude zastíněn, tak se vyšplhá až
nad panel, který zcela pohltí. Strhnout takový štok bude znamenat ho
strhnout i s panelem a kabeláží, kterou chmel ovine. No a údržba
těch panelů v takové výšce a obrostení panelů a kabelů chmelem?
Tak to už bude přímo lahůdka takové panely osvobodit od chmele.
Odpovědět
PB

Petr Brok

23.4.2024 18:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Chmelnice je vysoká 6 m a tohle by bylo kolik? Osm? Devět? A na třeba desítkách ha. A když jsem chtěl skleník 300 m2 , 6 m vysoký tak to neprošlo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.4.2024 08:58 Reaguje na Petr Brok
Navíc pro chmel je sice konec drátů konečná, ale
bude-li nad nimi konstrukce držící panely, tak je obtočí taky. V příhodných podmínkách je schopen růst doslova do nebe a zastaví ho pouze konec opory po
které se obtáčí. V přírodě jsem viděl divoký chmel
na suchém stromě cca 15 m vysoko! Jo pane někomu
nedovolí ani psí boudu, ale některým i hrad. Ono
to je o konexích a výši všimného pro ouřady.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist