Přála si to tak dlouho, až jí táta vyhověl. Zahrála si s ním v primáckém seriálu Zalez do spacáku. „Jsem rád, že jsem jí to dopřál, namísto toho, abych jí to zakázal, ačkoliv je to pro mě jako rodiče těžké, protože vím, že herci to nemají jednoduché. Pořád jsou pod nějakým hodnotítkem. Neustále někdo není spokojený s tím, jak vypadají, co dělají... Ale měli jsme o tom spolu diskusi. Říkal jsem jí, že když bude potřebovat pomoc, jsem jí k dispozici,“ vysvětluje Klus.
Desetiletá Josefína je přesvědčená, že sen stát se herečkou se jí vyplní. Driluje tanec a učí se na piano, aby se dostala na konzervatoř. První zkušenosti před kamerou se jí zalíbily a reakce spolužáků ji zatím od vysněné profese neodradily.
Tomáš Klus a jeho dcera Josefína Klusová v seriálu Zoo (2023)
„Máme štěstí, že škola, do které Josefína chodí, je hodně postavená na propojování – jak dětí napříč ročníky, tak rodičů. Takže tam vznikla jakási komunita a vlastně velmi přející prostředí, ve kterém se Josefíně okolí vždycky snažilo dávat najevo, že to, co dělá, je super. Podobně, jako když kluci hrají fotbal, je to úspěch všech a ne jenom jednoho týmu. Jsem za to rád,“ říká Klus.
Zároveň si ale uvědomuje, že až dospěje, kolegové se k ní nejspíš tak vstřícně chovat nebudou, protože jde o velmi konkurenční prostředí. „To je jasné, ale já se snažím, aby si Josefína tohle v sobě nepěstovala. Protože rivalita a nepřejícnost ubližuje spíš tomu, kdo je vysílá, než adresátovi. V rámci duševního zdraví se tomu snažíme předcházet tím, že o tom spolu hodně mluvíme. Komunikace je základ šťastného života,“ míní Klus.
Je rád, že má dcera jasný cíl. Taky prý byl šťastný, když v dětství objevil sport. Věnoval se pětiboji a kdyby neměl úraz, který ho na čas z tréninků vyřadil, zřejmě by u něj zůstal. Přihodil se mu během jízdy na koni. „Koně pořád miluju, ale mám k nim velký respekt, protože jsou to velká zvířata a zasluhují si ho. A vždycky jsem byl ve sporu s trenéry, kteří po mně chtěli, abych se k nim choval povýšeně a používal při jízdě bičík nebo ostruhy. Já se s koněm raději vždycky snažil domluvit. Což ovšem znamenalo i to, že jsem několikrát parkur nedojel. Ale ctím rovnost. Když kůň něco udělat nechce, nepřijde mi fér nutit ho k tomu,“ prozradil.
Tomáš Klus a jeho dcera Josefína Klusová v seriálu Zalez do spacáku (2024)
Nakonec na to ale, jak sám přiznává, doplatil. „Můj kůň se rozhodl, že překážku, kterou má před sebou, nepřeskočí. Takže se šprajcl, já přes něj spadl a zlomenina byla na světě,“ vzpomíná Klus.
Když se mu narodily děti, tvrdil, že je vychovávat nebude, že spíš budou ony jemu učitelem. Časem názor změnil. „Dítě, stejně jako dospělý, potřebuje nějaké mantinely, vědomí toho, že něco už je za čárou. Ať je to v chování k druhým, tak k sobě samotnému. Mělo by se naučit určitému přístupu a disciplíně, nejprve směrem ke škole a pak i k zaměstnání. Takže samozřejmě nějaké mantinely nastavené máme. Ale ta výchova u nás probíhá tak, že se snažíme být nejlepší verzí sebe sama. Tím naše děti inspirujeme, aby se snažily o totéž. Když přijdeme někam do obchodu, tak pozdravíme a nemusíme jim říkat, aby taky pozdravily. Protože když to dělají máma s tátou, tak to ty děti udělají automaticky taky,“ říká.
Nedávno se Tomáš Klus s manželkou Tamarou vyjádřili ke konfliktu v Palestině. Mimo jiné se zúčastnili akce, která měla upozornit, že nejen v Izraeli, který byl 7. října napaden teroristickým hnutím Hamás, ale i na straně Palestiny se odehrávají útoky, které mají na svědomí životy nevinných lidí. „Neudělali jsme nic jiného, než že jsme upozornili na to, že se v Gaze děje příkoří, které je za hranicí lidského chování. Primárně mi šlo o to, aby se k ní dostala humanitární pomoc. Jídlo přece nemůže být zbraň. A těch spousta nevinných civilistů mi už přišla za hranicí adekvátní reakce. I válka potřebuje nějaká pravidla. A pakliže je nebudeme ctít, tak pánbůh s námi,“ tvrdí Klus.
A je to. František Klus. Trvalo to asi sedm sekund. Tamarka říkala, “přijeli jsme se jen podívat”, dokud si ji František sám nenašel. Sednul na klín a bezostyšně ji začal líbat. Nežárlím. Naopak. Tenhle pán je od prvního okamžiku moje krevní skupina. A děti. Poprvé v životě nemají slov.. vydávají jen kníkavé zvuky a v roztomilosti si s Františkem nezadají #pritelcloveka #zivotnamdalmatin #laska!
I když jde často svými názory proti proudu, zatím při něm sponzoři stojí. „Moji obchodní partneři se mě do jednoho zastali. Je to tím, že se snažím být vždycky upřímný, komunikovat na rovinu. Naštěstí spolupracuji jenom s brandy, se kterými jsme si navzájem blízcí. Není to pouze pro peníze, je tam i nějaká nástavba. I když se mnou nemusí souhlasit, podporují myšlenku, že každý občan má právo vyjádřit se svobodně,“ říká Klus, který má připravenou novou desku a plánuje koncertní turné.
V uměleckých stopách zřejmě doma už nikdo další kráčet nebude. „Alfréd hraje v k naší ‚velké radosti‘ fotbal, takže sobotní dopoledne trávíme na fotbalových hřištích, což by mě nikdy ani nenapadlo. A Jenovéfa hraje na piano a dělá gymnastiku. Neustále doma metá hvězdy,“ prozradil s tím, že rodinu už rozšiřovat nebudou. „Máme slepičky, dva kohouty, jednoho nového pejska - dalmatince a jednoho starého. Ten už občas neví, kam jde. Je to strašně roztomilé, dojemné a smutné zároveň. Člověku to připomíná vlastní pomíjivost. Tím spíš je třeba přistupovat s pokorou k přítomnosti a užívat si jí.“
Svět seriálů Klus na nějakou dobu opouští. Zoo končí a další nabídku z televize zatím nepřijal. „Chvíli jsem ji zvažoval, ale z časových důvodů, protože toho bylo fakt hodně a já si sáhnul na svoje limity, chci být nějakou dobu víc v klidu a soustředit se na hudbu,“ dodal Tomáš Klus.
31. března 2024 |
