Digitální baroko. Google otevírá virtuální dveře do Klementina, prohlédnout si lze i Kodex vyšehradský

Prostory knihovního sálu v Klementinu lze většinou sledovat jen zpovzdálí. Díky technologiím z Googlu si je nyní můžete prohlédnout do nejmenšího detailu.

klementinum

Foto: Google Arts & Culture

Platforma Google Arts & Culture otevírá virtuální dveře do Klementina

0Zobrazit komentáře

V roce 1924 vznikla Slovanská knihovna, která v průběhu let střádala literaturu slovanských národů a už na konci třicátých let tvořilo její knihovní fond více než 220 tisíc svazků. Rychle rostoucí sbírka vedla k tomu, že se několik málo let po svém založení přestěhovala do barokního Klementina. Dnes se ve zdejším areálu nachází také Národní knihovna a prostor vyplňuje neuvěřitelných osm milionů knih, svazků, map a grafik. Podmanivý interiér barokního knihovního sálu a 200 historických dokumentů včetně Kodexu vyšehradského jsou od nynějška k vidění ve virtuální podobě na platformě Google Arts & Culture.

Knihovna, která se nachází v prostorách Klementina, se zaslouženě objevuje v mnoha turistických průvodcích Prahou. Pyšní se totiž výzdobou z období vrcholného baroka a na jejím interiéru se podílela významná umělecká jména jako Jan Jiří Bendl, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebel, Kryštof Tausch a další. Zároveň jde o první knihovnu v Česku s freskovou výzdobou klenby, kterou lze zkoumat klidně celé hodiny.

Prostory knihovního sálu bývají ale veřejnosti zblízka přístupné velmi zřídka, většinou je lze obdivovat jen zpovzdálí. Nově mají nejen nadšenci do barokní tvorby možnost podívat se na ně opravdu detailně. U příležitosti 100 let od založení Slovanské knihovny totiž platforma Google Arts & Culture představila digitální sbírku věnovanou areálu Klementina, Slovanské knihovně a Národní knihovně České republiky.

klementinum-1

Foto: Google Arts & Culture

Cenné svazky z Národní knihovny procházejí postupnou digitalizací

Za dobu spolupráce Googlu a zmíněných institucí se podařilo digitalizovat již několik set tisíc tisků. Lidé tak mohou nyní prostřednictvím virtuální prohlídky nejen nahlédnout do barokních prostor, ponořit se mohou ale také do více než 200 historických dokumentů ze zdejších cenných sbírek – k těm se za normálních okolností dostanou jen akademici.

Mezi nimi se nachází i Kodex vyšehradský, jeden z nejvýznamnějších a nejcennějších rukopisů uchovaných v České republice. Badatelé se domnívají, že byl určen pro královskou korunovaci Vratislava II., ke které došlo 15. června 1086, proto někdy bývá řazen k českým korunovačním klenotům.

K vidění je zde také spousta map, například Svaté říše římské národa německého od britského kartografa Johna Speeda z první poloviny 17. století nebo mapa hvězdné oblohy od Johanna Gabriela Doppelmayra z 18. století, ale také zdobené breviáře, vzácné rukopisy či kroniky.

„Klementinum je místo, které je po staletí spjato s českou kulturou a vzdělaností. Národní knihovna zde uchovává klíčové dokumenty pro českou historii, nevídané kulturní dědictví v literatuře, mapách, grafice a celé řadě dalších sbírek. Pro mě je ale symbolem i toho, že Národní knihovna hledí do budoucnosti, a to zejména prostřednictvím digitalizace. Digitální data jsou tady pro to, aby překračovala hranice a umožnila lidem seznamovat se s odkazem našich předků kdykoliv a kdekoliv,“ říká Tomáš Foltýn, generální ředitel Národní knihovny ČR.

kodex

Foto: Google Arts & Culture

Na nové stránce Národní knihovny si lze zblízka prohlédnout i Kodex vyšehradský

Návštěvníci mohou virtuálně prozkoumat také příběh Hvězdného glóbu Caspara Pfliegera, na kterém lze studovat historické názvy souhvězdí. Dalším z mnoha digitalizovaných artefaktů Národní knihovny je i Mapa Nového světa Sebastiana Münstera zobrazující Ameriku na základě poznatků mořeplavců, jakými byli Kryštof Kolumbus a Amerigo Vespucci.

Digitální uložení kulturního dědictví se daří díky moderním metodám snímkování a možnostem virtuálních prohlídek prostřednictvím funkce Street View. Národní knihovna ale na digitalizaci sbírek pracuje již od devadesátých let, v současnosti má tak v tomto formátu uložených asi 140 milionů stran. S Googlem Národní knihovna pracuje již několik let, k příležitosti výročí Slovanské knihovny vstoupila i do projektu Google Arts & Culture. Ten rozšiřuje možnosti prezentace a zachování kulturního dědictví po celém světě.