Po stopách Járy Cimrmana: Navštivte nejnižší rozhlednu, muzeum a místo, kde byl vyloučen z železniční přepravy

Přidat na Seznam.cz

Jára Cimrman je oblíbená fiktivní postava českého génia, za kterou stojí Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák. Kromě populárních divadelních her a nejrůznějších povídání se můžete po jeho stopách vydat i v reálném životě. V Česku totiž existuje jeho muzeum, nejnižší rozhledna či památné místo, kde byl Jára Cimrman vyloučen z železniční přepravy. Pokud tedy máte rádi humor a nezaleknete se recese, máte se nač těšit!

Nejnižší rozhledna Járy Cimrmana v Českém ráji

První zastávkou na vaší cestě může být okolí obce Nouzov, kde najdete nejnižší rozhlednu Járy Cimrmana. Jak jistě z povídání o něm víte, Jára neměl rád výšky. Z toho důvodu se k rozhledně sestupuje po schůdku a její výška klesá 0,15 cm pod úroveň země. Nemusíte se ale bát, že od ní nic neuvidíte, protože díky jejímu umístění v nadmořské výšce 528,9 m uvidíte třeba na Krkonoše, Benecko nebo na Český ráj. Pobavit by vás také mohl prototyp Cimrmanova dalekohledu a telefonní budka Luxfon, která umí vytvářet elektrický proud.

Rozhledna Maják a Muzeum Járy Cimrmana v Kořenově

Od roku 2013 mohou zájemci navštívit i Muzeum Cimrmanovy doby a rozhlednu Maják v Kořenově. Ve stálé expozici si prohlédnete pozůstalost Járy Cimrmana, na jejímž sestavení pracoval početný tým cimrmanologů v čele se Zdeňkem Svěrákem. Těšit se můžete například na vzpomínky na pobyt na Liptákovsku, na bustu Járy Cimrmana nebo na přenosnou turistickou značku. Některé jistě pobaví i model takzvaného vypouštěcího talíře. Venku je navíc k vidění rozsáhlá rolnická expozice. Když už tu budete, také si nenechte ujít výstup na sousedící rozhlednu Maják, ze které budete mít úžasný rozhled na okolní krajinu.

Zastávka Kaproun: Tady Járu vyhodili z vlaku

Zajímavou připomínkou Járových eskapád je i železniční zastávka Kaproun u Jindřichova Hradce. Právě tady se totiž nachází pamětní deska, která turisty informuje o tom, že právě tady byl Jára Cimrman vyloučen z železniční přepravy, když v roce 1900 cestoval z Vídně do Prahy na premiéru hry Němý Bobeš. Recesisté na tuto zastávku také příležitostně nosí Vrcholovou knihu, protože po zvolání „To je vrchol!“, se zastávka Kaproun stala vrcholem českých zastávek.

Zdroj: Město Hejnice, U Čápa, Egeon