Blaník na podmáčené louce
Napsat, že „hora Blaník je obestřena tajemstvím a legendami, které se předávají z generace na generaci,“ je bohapusté klišé a navíc nepravdivé. Stačilo několik dotazů na „současnou“, upřesněme, že středoškolskou generaci, na téma Blaník a je jasno. Tajemní spící rytíři a jejich mytická existence, nikoho nezajímají. Pozornost vzbudí jen zmínka o tom, že tamní skály obsahují nikoliv bájné, ale skutečné polodrahokamy turmalíny, které při drobné snaze a rychlém poučení může najít každý.
Mít v prstenu polodrahokam z Blaníku, to už zní víc fyzicky než myticky, nicméně hora se nachází v naší nejmenší chráněné krajinné oblasti a rozrušování skal je tady tedy zakázáno. Výstup na Blaník není nijak fyzicky náročný, průměrný turista ho zvládne bez problémů. Jeho nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 474-638 m. Samotné jméno Blaník může souviset s řekou Blanicí a starým označením podmáčených luk, které v okolí skutečně jsou.
Tipněte si, co je zemoun skalní (odpověď je ve článku).
Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory
Zemoun skalní a 200 druh pavouků
Víte jak vypadá zemoun skalní? Než budete číst dál, v duchu si tipněte, o jaké zvíře asi jde. Kdybyste ho viděli, pravděpodobně tohoto měkkýše přehlédnete. Pro laika to je na první pohled „obyčejný šnek“, byť o klasického šneka ve smyslu hlemýždě nejde. Možná vás ale překvapí, že mezi listím a po skalách na Blaníku pobíhá 200 druhů pavouků. Své místo tu má i zmije nebo výr.
Kdy vznikla blanická legenda?
Na vrcholu Blaníku stálo pravěké hradiště, ovšem to je dnes zničené díky stavbě středověkého hradu. K němu patřil vnitřní obdélníkový val s příkopem. „V 15. století byl Blaník poutním místem, neboť se věřilo, že jsou v hoře pohřbeni apoštolové Petr a Pavel, asi o století později pak vznikla legenda o blanických rytířích,“ udává Archeologický atlas Čech. Později tady vznikla barokní kaple svaté Máří Magdaleny. Bez ohledu na to, jak moc je hora „posvátná“, kaple skončila v ruinách. „Roku 1672 odkázal Karel Adam z Říčan v poslední vůli 300 zlatých na stavbu kaple. Stavba se dlouho protahovala. Až okolo roku 1730 věnoval arcibiskup Khünburg 6000 zlatých k vystavění kaple Máří Magdaleny. Stavba měla podobu prodlouženého osmihranu a kostel byl dokončen roku 1753,“ píše se na stránkách Louňovic pod Blaníkem.
V roce 1783 císař Josef II. nařídil uzavření kaple, zvon přenesli do Louňovic, a v roce 1812 spadla střecha a strop. Dnes už můžete obdivovat jen obvodové zdivo. A než vystoupáte na zdejší rozhlednu, tak se rozhlédněte okolo. Pokud jste zaznamenali podivný val z kamenů, tak se jedná o pozůstatek obranné zdi z doby železné. Nápadná na něm je jeho pravoúhlost. Vůbec není vyloučeno, že se jedná o původní kultovní místo.
Zdroj: CHKO Blaník, Archeologický atlas Čech. Louňovice pod Blaníkem
