• Lifestyle  • Nahradí přírodní diamant ten uměle vytvořený z laboratoře?

Nahradí přírodní diamant ten uměle vytvořený z laboratoře?

Diamanty patří mezi skvostné drahokamy. Jsou krystalickou formou uhlíku a vznikají v hlubinách země. Značí prestiž, postavení, eleganci. Jakmile se dostanou na povrch, začnou z nich pod rukama šikovných brusičů vznikat skvosty. Už od nepaměti fascinují svou krásou. V posledních letech však roste popularita laboratorně vyrobených diamantů, které dokážou ohromit stejným leskem jako ty přírodní a slibují ekologicky nezávadný původ. Ale! Ne všechno kolem laboratorně vzniklých diamantů je takové, jak výrobci a prodejci uvádějí. Jak to tedy je?

K tomu, aby se k vám diamant dostal, ho čeká dlouhá cesta. Rodí se v nejhlubších vrstvách země při extrémních teplotách a tlaku. Uhlíkové krystaly se formují a díky sopečné a geologické činnosti jsou tlačeny na povrch, odkud je pak těží lidé. Právě mnoho lidí poukazuje na ekologické dopady těžby tohoto drahokamu. Jako řešení se jeví laboratorně vyrobené diamanty. Ale…

Přírodní nenahradíš

Když se podíváme o mnoho let dozadu, podmínky spojené s těžbou diamantů nebyly zrovna ideální. Během posledních 30 let ale prošel svět přírodních diamantů významnou proměnou. Těžba už není kontrolována pouze jedinou společností, podmínky těžby jsou přísně kontrolovány. Navíc mnoho těžebních společností spoluvlastní vlády zemí, kde těžba probíhá, což vede k přímé ekonomické výhodě pro danou zemi a možnosti strategicky směřovat těžební průmysl. Ze synteticky vyrobených diamantů nemají státy typu Afrika nic. Jejich ekonomika naopak na těžbě diamantů a jejich maximální možné míře zpracování stojí.

Aby vše kolem těžby a obchodu s diamanty bylo řádné a probíhalo, jak má, je zajištěno mj. Kimberleyským procesem, který představuje partnerství občanské společnosti, OSN, průmyslu a vlád členských států. Cílem procesu je zamezit vstupu konfliktních diamantů na trh. Už k surovým diamantům se vydává certifikát původu, který diamant provází na další cestě.

„Těžba diamantů vyvolává velké emoce, je však potřeba mít pro diskusi relevantní informace. Společně s předním českým odborníkem na diamanty a členem diamantové burzy Diamant Club van Antwerpen, Vladimírem Kondratěnkem, a ve spolupráci s Natural Diamond Council v Londýně bychom je rádi veřejnosti poskytli. Lépe se pak mohou rozhodnout, zda dají přednost přírodním diamantům či těm laboratorně vyrobeným,“ říká Dušan Mlynarčík, spolumajitel a ředitel JK Jitka Kudláčková. V jejich rodinném zlatnictví vždy dávali přednost přírodním drahokamům, neboť jejich hodnota v čase roste, a tím i hodnota šperku, který zdobí. Zákazník tak získává přidanou hodnotu. „Laboratorně vyrobené diamanty používáme pouze okrajově na výslovné přání zákazníka. Jedná se o kameny, dle mého názoru pro určitou klientelu. Naše zkušenosti ukazují, že je volí především mladší lidé pro jejich nižší cenu, avšak obdobný efekt jako u přírodního diamantu,“ dodává.

Představuje laboratorní výroba řešení?

Laboratorně vytvořené diamanty, známé též jako lab-growny diamanty, nelze na první pohled od přírodních rozlišit. Mají prakticky identické fyzikální vlastnosti. Odlišit je lze pomocí speciálních zařízení, která reagují na specifické charakteristiky diamantů vůči UV záření, jako je například fosforescence. Největším rozdílem mezi nimi je původ a hodnota. Bohužel někteří obchodníci tuto distinkci neprovádějí a nabízejí zákazníkům laboratorní diamanty za ceny velmi podobné těm přírodním.

 „K tomuto by nemělo docházet, neboť v momentě, kdy začaly raketovou rychlostí vznikat továrny na diamanty v Číně a Indii, trh se jimi zaplavil a cena značně klesla. Za poslední necelé dva roky asi o 70 %. Toto by rozhodně mělo být zohledněno i v ceně pro zákazníka, zároveň je důležité ho informovat o tom, zda šperk, o který má zájem, zdobí diamant nebo lab-grown,“ uvádí Mlynarčík.

Základním faktorem, který ovlivňuje cenu, je dostupnost a vzácnost. Přírodní diamanty jsou omezené a vzácné, což významně ovlivňuje jejich cenu. Naopak laboratorně vytvořené diamanty, vyráběné v továrnách, mohou být teoreticky produkovány v neomezeném množství, což má vliv na jejich cenovou dostupnost.

V Evropě existuje ISO směrnice, která již několik let stanovuje přesné pokyny pro označování a popis diamantů. Tato směrnice jasně definuje, jak by mělo být o diamantech hovořeno a jak by měly být prezentovány. Například v Německu a Francii se tato směrnice již dodržuje, zatímco v České republice bohužel zatím není všeobecně známa.

Co otázka ekologie?

Jeden z častých argumentů, které zdůrazňují příznivci laboratorních diamantů, je jejich pozitivní ekologický dopad. Avšak i tento argument je některými považován za kontroverzní. K výrobě diamantů v laboratoři se využívají dvě hlavní metody. První z nich, známá jako High Pressure-High Temperature, se snaží simulovat přirozené podmínky vzniku diamantu v hlubinách zemské kůry. Zjednodušeně lze říci, že jde o pec s teplotou 1300–1600 °C, do které se vloží grafit, a pod vlivem vysokého tlaku a tepla se za několik týdnů vytvoří krystal diamantu. Ten je sice poněkud odlišný od přírodního diamantu, ale lze jej následně upravovat a brousit stejným způsobem. Druhá metoda, známá jako Chemical Vapor Deposition, využívá jako zárodek diamant, který se vloží do komory s horkým plynem (900–1200 °C), kde je působením metanu a vodíku stimulován proces vytváření diamantu.“ „Uvádí-li se ekologický aspekt jako jedna z výhod laboratorních diamantů, měli bychom se zamyslet nad tím, že pro jejich výrobu je zapotřebí obrovského množství energie. Právě země, kde se nachází nejvíce diamantových továren, příliš neřeší uhlíkovou stopu, a tudíž ji nelze nijak doložit,“ upozorňuje Dušan Mlynarčík.

Pokud jde o těžbu, ano, jedná se o zásah do krajiny. Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že těžařské společnosti investují značné finanční prostředky do obnovy krajiny po ukončení těžby, aby byl obnoven původní stav. Již v průběhu těžby se těžaři snaží podporovat udržitelný rozvoj okolní krajiny.“

Možnost volby

Není pochyb o tom, že laboratorně vyrobené diamanty, známé též jako lab-growny, mají své místo na trhu. Na druhou stranu není správné zatracovat přírodní diamanty. Zákazník by měl vždy mít možnost volby. Pokud je pro něj hlavním kritériem cena, pak může být laboratorně vyrobený diamant atraktivní volbou. Pokud však zvažuje diamant nebo diamantový šperk jako investici, pak přírodní diamant nemá konkurenci. Každý z nich je unikátní svým tvarem, svou barvou a čistotou a často se dědí z generace na generaci.

Kromě toho, kdyby došlo k zastavení těžby diamantů, mělo by to významný dopad na země, jejichž ekonomika je na diamantech závislá. Životní úroveň tamního obyvatelstva by v takovém případě klesla až na úroveň chudoby. Situace tedy není černobílá a zohledňuje se mnoho faktorů. Klíčovou roli hrají ověřené informace a transparentnost ze strany obchodníků, aby si mohl zákazník svobodně vybrat, jakou cestou se chce vydat.

Zdroje: 1, 2, 3, 4