Režisérem vlastního života. Co se nevešlo do dokumentu o Václavu Havlovi?
Hostinec u zavěšené flašky. Hrádeček Havlových smísil spisovatele s undergroundem, vzpomínají divadelníci
Koncem 60. let koupil Václav Havel od jistého pana Kulhánka statek s číslem popisným 221 v Hrádečku na Trutnovsku. Dramatik a jeho žena Olga se tam v době normalizace uchýlili do vnitřního exilu. I na slavnou chalupu, kde Havel sepsal několik her a kde se s ním setkávali komunistickým režimem zakázaní umělci, se s kamerou podíval filmař Petr Jančárek a záběry, které se nevešly do jeho nového filmu „Tady Havel, slyšíte mě?“, exkluzivně poskytl Radiožurnálu.
„Toto je tu 40 let,“ ukazuje Václav Havel kameře Petra Jančárka na dveřích své pracovny na Hrádečku nalepený nápis Do not disturb - nerušit.
„Tady je kuchyň, maličká, ale i pro 150 lidí jsem tu vařil guláš. Hlavní místnost... můžu vám ji rozsvítit... taky tady uvnitř bylo dost lidí,“ provádí Havel vzpomínkami stavení.
Stůl pro všechny
Mezi hosty byli i pozdější herci Divadla Járy Cimrmana Jan Hraběta a Marek Šimon. Hraběta se na Hrádeček dostal poprvé už v polovině 70. let, když s režisérem Andrejem Krobem a dalšími kolegy z divadla Na tahu zkoušeli Havlovu Žebráckou operu. Její premiéru 1. listopadu 1975 v sále hostince v Horních Počernicích se podařilo utajit i před Státní bezpečností.
Čtěte také
„Tady ten velký stůl, u toho jsme sedávali, když bylo hezky. A na větvi na provázku pověšená flaška, piva pochopitelně – kdo si ji chytil, tak se z toho tenkrát napil,“ vzpomíná Jan Hraběta už na vedlejším pozemku, na zahradě chalupy Andreje Kroba. Mimochodem to byl právě on, kdo Havlovi v roce 1967 chalupu na Hrádečku dohodil.
„Tady bývala Andrejova stodola, ta už nestojí, koukám. Tam jsme zkoušeli Žebráckou operu a byla tam premiéra Audience,“ rozhlíží se Hraběta po místě, kde byl podle něj třeba Pavel „Lanďák“ Landovský jako doma.
„Tady byla různorodá společnost. Jednak sem Vašek zval ty spisovatele, takže to byla taková ta intelektuální část. Potom Olga zas kolem sebe shromažďovala takový ten underground, ti se pak samozřejmě skamarádili s Vaškem. Z toho potom vlastně asi vznikla Charta, že se tady mísili intelektuálové s undergroundem a zjistili, že si vzájemně konvenují a že nemají rádi komunisty,“ dodává Marek Šimon.
Čtěte také
Jen přes silnici naproti Havlovy chalupy v době normalizace StB postavila boudu, ze které Havla hlídala. „Zajímavý bylo, že ti policajti měli pracovní dobu. Oni přijeli v sedm ráno a v osm nebo v devět večer, to v létě bylo ještě vidět, zavřeli žaluzie a odjeli,“ popisuje Hraběta.
Jestlipak i Bush...
Havlovi starost o chalupu po změně režimu vydržela. „Pamatuju se, když už byl prezidentem, že jsem mu tam pomáhal leštit podlahy. On tam klečel na kolenou, v takových teplákách, a leštil podlahu, tak jsem si říkal: co třeba v Americe Bush, když má nějakou chalupu, jestlipak tam shání Diavu a leští podlahu,“ vzpomíná Marek Šimon.
Jak Václav Havel uklízí zachytil i Petr Jančárek. „Budu vypadat, že luxuju kvůli kameře. Mám to ale v plánu už od včera, protože je tam všelijak naděláno a já to nesnáším,“ hájil se dramatik. Na Hrádeček jezdil Václav Havel téměř 45 let a 18. prosince 2011 tam taky zemřel.
V dalším díle budeme s Václavem Havlem cestovat. Uslyšíte třeba, jak vypadal jeho boj s klimatizací v hotelových pokojích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
