Méně žáků neznamená kvalitu. Nenaplněné třídy vysávají rozpočet, zjistil průzkum

Podlimitních základních škol je v Česku celkem 756. Nesplňují podmínku minimálního počtu žáků na třídu, a státu i obcím se tak významně prodraží. Na jednoho žáka totiž musí ročně zaplatit průměrně o 31 tisíc korun víc.

A tratí i pedagogové. Ředitel, který vede školu s třídami naplněnými dvaadvaceti dětmi, dostává na platy pro učitele o pět až šest tisíc měsíčně více než ředitel s třídami o třinácti žácích.

Podle PAQ Research navíc neplatí, že by se děti v podlimitních školách vzdělávaly lépe. „Neexistuje významný rozdíl v opakování ročníků nebo nedokončování ZŠ mezi podlimitními a ostatními školami. Podlimitní školy mají naopak horší zajištění pedagogickým a podpůrným personálem,“ vysvětluje analytik Jan Zeman.

Na problematiku upozorňuje ve své zprávě i Česká školní inspekce. „Celkově hodnocení ukazuje, že velké školy na druhém stupni vykazují řadu silných stránek oproti školám malým. V pomyslném protisměru působí faktor nižšího počtu žáků školy, který nabízí pozitiva především v oblasti průběhu výuky,“ stojí v dokumentu. Malé školy podle něj mají obecně horší průměrné výsledky.

Vláda schválila snížení počtu hodin výuky. Chce tak zajistit peníze učitelům

Méně naplněné třídy bývají oceňovány za to, že dovolují individuální přístup. Data podle analytika Zemana nicméně ukazují, že míra opakování ročníku je stejná ve školách s vysokým i nízkým počtem žáků ve třídách, přestože by se v menších třídách očekávala větší míra úspěchu.

Svazková škola Svazková škola vznikne tak, že se obce domluví na založení jedné právnické osoby (společné ředitelství), která zahrnuje více škol. Jednotlivé školy a obce neztrácejí rozhodovací pravomoci. Na kompetencích pro řízení školy se obce smluvně domluví. Výsledkem je celek zahrnující jednu nebo více školních budov, učitelé mají smlouvu s jedním subjektem.

Řešením by podle něj mohlo být sjednocení škol pod jednoho ředitele. „V Česku existuje model takzvaných svazkových škol, které fungují v rámci dobrovolného svazku obcí. Svazkování zvyšuje počet žáků, naplněnost tříd a především objem financí. Svazková škola má vždy jedno ředitelství, avšak většinu provozních věcí mohou ovlivňovat všechny zúčastněné obce vhodným nastavením pravomocí,“ navrhuje.

Svazkové školy mají v Česku dvacetiletou tradici. „Máme pouze devět svazkových škol, které zřizují různě velké svazky dohromady pětadvaceti obcí. Téměř čtvrtina všech škol – celkem 877 škol – v Česku přitom má pod 50 žáků, platí proto za adepty pro efektivní svazkování,“ míní analytik.

Rozpočet ve školství se navýší, peníze navíc by měly jít na nepedagogické pracovníky

Svazkové školy státu ušetří. „Peníze od státu závisí na velikosti třídy i školy a platí, že malotřídní, neúplné a podlimitní úplné základky jsou pro stát dražší než úplné naplněné školy. Stát v nich musí hradit učitele, pomůcky a další výdaje pro menší počet žáků. Velké školy vyžadují od státu samozřejmě větší objem peněz, ale rozdělením mezi žáky jsou mnohem výhodnější, a ještě si mohou dovolit třeba častější dělení tříd,“ vysvětlil Zeman.

„V případě podlimitních malotřídních či prvostupňových škol je svazkování ideálním modelem pro dohodu obcí a spoluvlastnictví školy tak, aby děti měly vůbec nějakou školu k dispozici a její provoz nezruinoval rozpočty jednotlivých obcí. U poloprázdných úplných základek může být svazkování cestou k naplnění tříd. U všech typu škol dojde navíc ke snížení nákladů na jejich provoz,“ doplnil.

Školy jsou zklamané novými rozpočty. Ředitelé však propouštět zaměstnance nechtějí

Ministerstvo školství svazkové školy podporuje. „Rozhodně nemůžeme mluvit komplexně, že by svazkové školy měly vznikat v každém regionu. Je to skutečně individuální a v některých případech to není úplně dobře možné třeba kvůli dojezdové vzdálenosti. Obecně ale mohu potvrdit, že ministerstvo je konceptu svazkových škol nakloněno, jelikož pomohou jak finanční stránce, tak i té administrativní,“ řekla iDNES.cz mluvčí Tereza Fojtová.

V málo naplněných školách je podle ní velký problém s pedagogickým personálem. „Je skutečně obtížné najít kvalifikované pedagogy například na výuku cizích jazyků na druhém stupni,“ doplnila Fojtová s tím, že resort přístup podporuje financováním výstavby svazkových škol i počtem hrazených úvazků podle naplněnosti tříd.