Návrat bobra je na mnoha místech v krajině skutečně vidět, přestože zvíře, který je aktivní hlavně v noci, potkal u vody málokdo. „Povodí řeky Moravy je osídleno již téměř plošně. Jinak je tomu v Čechách, vysloveně o plošném rozšíření jde mluvit jen v Plzeňském kraji,“ popisuje Jitka Uhlíková z Oddělení druhové ochrany živočichů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Bobři už žijí i na místech, kde by je nikdo nečekal. Podle údajů České zemědělské univerzity z roku 2020 se v Praze usídlilo okolo 100 těchto zvířat. Kromě jihu metropole se už vyskytují i u Vltavy pod Holešovickou tržnicí nebo na ostrově Štvanice, kde na jejich přítomnost upozornily desítky ohlodaných stromů. Stopy bobřích zubů lemují i cestu z Prahy podél Vltavy do Roztok.
Bobři postupují. Hradec otestuje repelent, aby uchránil stromy v parcích |
Ekologové jásají, hospodáři si stěžují
Zatímco ekologové jsou návratem bobrů nadšeni, mnoho obyvatel a většina vodohospodářů v nich vidí škůdce, kteří kácejí stromy a vytvářejí zátopové oblasti. Problémy vznikají téměř všude tam, kde se bobři vyskytují.
„Bohužel, všechny jejich základní životní potřeby naráží na pocity a hospodářské zájmy lidí v krajině – jsou to okusy dřevin, dále bobří hráze, jejichž vzdutí podmáčí či zaplavuje okolní pozemky a pak bobří nory,“ popisuje Uhlíková. Nejzávažnější problémy způsobují bobři ve vodních dílech, hlavně v rybničních oblastech, v hrázích rybníků a v protipovodňových hrázích.
Potkali jste ve volné přírodě bobra?
„Loni jsme vyčíslili škody a náklady způsobené bobrem v celém povodí Vltavy na dva miliony korun a částka neustále roste,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Bobři přidělávají starosti pracovníkům Povodí, kteří musejí nad rámec údržby břehů odstraňovat přehryzané kmeny z vodních toků, pěšin či stezek, kudy chodí lidé.
Podle Uhlíkové ale činnost bobra v krajině má velké nezpochybnitelné přínosy. „Přínosem jsou bobří hráze, respektive mokřady, které díky nim vznikají. Zadržují vodu v krajině, zlepšují její kvalitu, zachycují erozní splaveniny a snižují kulminační průtoky po srážkách,“ vyjmenovává.
Bobři se šíří krajem, na březích řek i rybníků působí milionové škody |
Bobr buduje domovy pro ostatní
Jezera způsobená bobrem jsou současně domovem pro celou řadu druhů živočichů a rostlin, které vysušením naší krajiny ve 20. století přišly o místa pro svou existenci. „Bobří mokřady poskytují služby, po kterých je v současnosti vzhledem k reálné klimatické změně poptávka,“ pokračuje Uhlíková.
V případě bobřích mokřadů je podle ní hodnota této ekosystémové stavby vyčíslená do desítek milionů korun na jeden plošně rozsáhlejší mokřad.
Co je skutečná škoda, je podle Uhlíkové často sporné. „Například kácení stromů bobry v břehových porostech je vnímáno jako škoda, přestože zvíře do niv našich toků přirozeně patří. Spíše lze říci, že nyní převažují problémy nad užitkem, zejména z důvodu, že bobry neumíme ‚využít‘,“ vysvětluje.
Dalším důvodem podle ní je to, že bobři zde dvě stě let nebyli a stále se s nimi v naší krajině v běžném životě, při plánování staveb u vody, nepočítá. „Okus dřevin srnou či zajíci je přitom brán jako normální,“ porovnává.
Bobři přišli na Broumovsko z Polska. Za noc bobr urazí i dvacet kilometrů |
