„Jsem extrémně spokojený,“ usmíval se čtyřiadvacetiletý brankář, který Dynamo posílil na sklonku ledna výměnou za Milana Kloučka. „Postoupili jsme do finále, je to pro mě něco nového.“
V play off se v pardubických barvách představil vůbec poprvé. Během dvou třetin dvakrát inkasoval a statistici mu napočítali dvacet zásahů. Když se za svým pobytem na ledě ohlížel, jako první nemluvil o sobě, nýbrž zmínil svého parťáka.
„Hlavně stojím za Willíčkem. A doufám, že se mu povede každý zápas a my ho vyhrajeme!“ sympaticky vzkázal spoluhráči i konkurentovi zároveň. „Když už to vyšlo, že jsem se dostal do akce, jsem rád, že to dopadlo takhle dobře. Těžší to bylo trochu jen v hlavě, nastavit se, že můžu být úplně v klidu, protože mě nemůže nic překvapit. Mentální nastavení bylo zásadní.“
Litvínov - Pardubice 5:6. Favorité urvali výhru a po dvanácti letech jsou ve finále |
Z tréninku skočit do rozjetého a ještě tak bláznivého zápasu, to není jen tak pro někoho. Zvlášť když rodák z Tábora nechytal dlouhých 37 dní. „Někdo by možná měl vážný problém, ale já byl připravený. Play off je dlouhé, chystal jsem se, že taková situace může přijít,“ zůstal ve střehu. „Navíc pracuji v nejlepším týmu ligy, takže tréninky jsou kvalitní.“
A s Willem vytvořil nejspíš nejlepší brankářský tandem v extralize. Vycházejí spolu skvěle, žádné klacky pod nohy. Ale stejně někomu může vrtat hlavou, proč Pavlát přistoupil na roli pomocníka.
„Na jednu stranu si řeknete, že je to těžké. Ale zase jsem mohl zůstat v Plzni a to bych měl už měsíc volno,“ nadhodil. „Druhá možnost byla dát ego úplně bokem, upozadit ho, věnovat veškerou energii týmu. No a mně se to vrátilo. Šel jsem do zápasu, kluci otočili z 1:3 a my postupujeme do finále. Takže? Skvělý!“
Pavlát nosí křestní jméno i číslo 39 po brankářské modle Haškovi, který svoji hvězdnou kariéru nakopl právě v Pardubicích. Teslu ještě před sametovou revolucí vytáhl ke dvěma československým titulům, později i k jednomu českému.
Teď je na řadě jiný Dominátor. A ofenzivní letku, kterou má před sebou, vynáší do nebes. „Je to neskutečná mašina, fakt brutální síla. Dělají nám to i snadnější vzadu, co vidíme, to chytneme. Ohromně nám kluci pomáhají,“ poděkoval úslužně. „I v obraně máme zkušené hráče. Kluci dobře vědí, co obnáší, když potřebujete dojít do finále. Na nás s Willdou je, abychom si našli puky, pokryli je a minimalizovali dorážky.“
Že by se teď Pavlát přišpendlil k televizi a hltal druhé semifinále mezi Třincem a Spartou, z něhož vzejde pardubický vyzyvatel, to spíš ne. „Cíleně si k tomu asi nesednu, že bych sledoval celé zápasy. Oba soupeře známe, pořád je to stejné.“
Pardubický útočník Lukáš Sedlák slaví trefu proti Litvínovu.
Před zlatou sérií získaly Pardubice deset volných dní, to je příjemný bonus. Pavlát s Willem se zase zavřou do svojí bubliny. „Jsme v ní celé play off a nebudeme na tom nic měnit. Odpočineme si, doléčíme třeba nějaké malé neduhy a doma budeme nachystaní v plné síle, až všechno začne. Máme tedy spíš takovou bublinku ještě s trenérem brankářů. Užíváme si každý den na zimáku.“
Na Pavlátovi, brankáři se sluncem v duši, to je díky jeho věčnému úsměvu znát v každém okamžiku.
